Na to, jak premiér Babiš jindy jedná v mezinárodní politice submisivně, v tyto dny, jen co odjel americký ministr zahraničních věcí Mike Pompeo, už svolává mimořádnou Evropskou radu a vydává silná prohlášení. Jak moc se to liší od "nekverulantského postoje" když celou Českou republiku uvázal do obrovské nesplatitelné půjčky v rámci nového rozpočtu Evropské unie (tzv. Fond obnovy celkem za 750 miliard euro pro celou EU), přitom ani nejsou veřejně známé všechny detaily, jako třeba jaký vůbec bude mechanismus této půjčky, ani jak se to bude splácet. Takže náhlá "ramena" premiéra v kauze Bělorusko jsou hodně překvapivá, takhle dosud na evropské ani mezinárodní úrovni nejednal.

V České republice situaci v Bělorusku okamžitě politicky využily strany Demobloku, resp. jejich kandidáti na senátory, a dělají si na tom část své kampaně do říjnových voleb. Na demonstraci na podporu dění v Bělorusku na Staroměstském náměstí v neděli vystoupila například poslankyně Miroslava Němcová nebo dosavadní senátor Láska. Pevně doufám, že si to stejně jako Piráti svou účast na Gay Pride, za peníze všech Pražanů (jeden milion Kč), započítají do nákladů na volební kampaň. A že Úřad pro kontrolu hospodaření politických stran a hnutí na to dohlédne se stejnou pečlivosti, s jakou dohlíží na financování kampaní našeho hnutí SPD.

Když se vrátím k dění přímo v Bělorusku, nebude to lehká situace. Je třeba se dívat na věc minimálně za dvou úhlů pohledu. Je srozumitelná touha některých (možná i mnoha) Bělorusů po svobodě, demokracii, západním životním stylu a podobně. Ti, kdo je ze západních zemích ke změnám režimu pobízejí, jim to jistě vykreslují v růžových barvách.