V těchto chvílích už máme většinou jasno, nějaké přesvědčování o přednostech té či oné politické strany už nemá moc velkou cenu. Snad by ještě stálo za to jedno: zkusit vzít, obrazně řečeno, za ruku někoho z té nemalé části občanů, kteří volby ignorují, a přece jen jej do té volební místnosti přivést. Jinými slovy přimět ho k tomu, aby poněkud méně povrchně zapřemýšlel o výběru té cesty, po které se v příštích několika letech bude ubírat osud jeho, stejně jako nás všech.
Není to jednoduché, sám jsem si to párkrát vyzkoušel a také jsem málokdy uspěl. Víme, koho chceme i v jeho vlastním zájmu přesvědčit. Vysvětlit mu, že sice chápeme a sdílíme jeho znechucení podrazy, podvody a aférami předchozích vlád, ale že svou pasivitou paradoxně opět nahrává dosud vládnoucí pravici. Její voliči jsou totiž disciplinovanější a k volbám půjdou. Co na tom, že jsou ODS a TOP 09 »profláknuté«, hodí tedy do urny hlas například pro populistického miliardáře Babiše, však oni se už »ti napravo« po volbách nějak dohodnou…
Z výroků, které jsem posbíral (a nejen já) na četných předvolebních setkáních s občany, lze snadno sestavit zásady tvora, který rezignoval na jedno ze svých základních občanských práv. Polemizovat s nimi se dá jen těžko, protože jsou to axiomy, o nichž se nediskutuje. Koule je prostě hranatá a basta. Všichni jste jistě následující katechismus již mnohokrát slyšeli:
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.


