Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové,
já si také dovolím pár slov k předloženému návrhu státního rozpočtu pro rok 2023. Jak se říká, opakování je matka moudrosti. Aktuální výše rozpočtového schodku v hodnotě 295 miliard totiž vůbec neodpovídá skutečnosti. Samotný státní rozpočet počítá s příjmy ve výši 1 928 miliard a s bezprecedentními výdaji ve výši 2 223 miliard. Při výdajích se musím na chvíli zastavit.
Ve svém prvním rozpočtu, který předložil pan ministr financí na rok 2022, predikoval výdaje státu ve výši necelých 1 900 miliard korun. V novele rozpočtu pro rok 2022 jsme se posunuli přes dva biliony korun, ale meziroční nárůst z 2 053 miliard na 2 223 miliard je opravdu neskutečný. I Národní rozpočtová rada akcentuje, že dochází i nadále k výdajové expanzi veřejného sektoru, která je vyjádřena například dalším plánovaným nárůstem počtu zaměstnanců veřejné sféry zhruba o 8 000 osob, a to tedy zřejmě včetně nových pozic politických náměstků, kterých může mít každý ministr neomezený počet. Kde je pan ministr v těchto chvílích?
Kde je pan ministr, který křičí, že takto rozhodovat (rozhazovat?) peníze státního rozpočtu není možné, že skutečně není potřeba vytvářet další patra hierarchie na jednotlivých resortech a vlastně uměle navyšovat počty úředníků? Současná vládní koalice na příjmové straně rozpočtu čerpá z mimořádného navýšení inkasa daní v důsledku pádivé inflace. Jenom pár čísel na oživení. Meziroční zvýšení DPH o více než 30 miliard korun. Meziroční zvýšení daně z příjmů právnických osob ze 131 miliard na 257 miliard, tedy více než o 125 miliard. Meziroční navýšení daně z příjmů fyzických osob o více než 16 miliard. Prosím? (Otáčí se ke stolku zpravodajů.) Daň z (příjmu?) právnických osob...
A takto bych mohla pokračovat. Navýšení odvodu z loterií, daně z hazardních her, navýšení příjmů z inkasa ostatních daní a poplatků, navyšování inkasa z dividend státních podniků. Panu ministrovi financí tohle nestačí, a tak si navyšuje příjmy státního rozpočtu o neskutečných 150 miliard, windfall tax a tak dále. Otázka je, zda je skutečně vybere.
Také tento rozpočet počítá s dalšími 50 miliardami korun z Modernizačního fondu. K těmto finančním prostředkům - a to jako bývalá ministryně vím - chybí nejen legislativa na české národní úrovni, ale je potřeba také notifikace Evropské komise a Evropské investiční banky. To, zda se to vůbec řeší, zda to vůbec někdo řeší, či zda s tím vládní koalice počítá, tak takové informace nemáme. Také musím vzpomenout na státní fondy, protože i (tu?) jsou členové pětikoalice relativně velmi kreativní. Část zadlužení totiž posouvají do státních fondů, primárně Státního fondu dopravní infrastruktury. Ono je to zadlužení totiž výrazně méně vidět, ale stále je to dluh.
Teď se zastavím z logiky věci u rozpočtu kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj, která mně je nejbližší. Musím konstatovat, že pan ministr se více stará o digitální agenturu než o resort Ministerstva pro místní rozvoj, protože jinak by nemohl připustit, aby měl v rozpočtu na bydlení 15 milionů korun. Já si opravdu kladu otázku, zda se vnímá na vládní úrovni bytová krize, která tady je, zda cítíme všichni to, že dnešní mladí lidé nedosáhnou na vlastnické bydlení díky vysokým hypotečním úrokům, zda si jsou vládní členové vědomi toho, že ceny obytných nemovitostí v Evropské unii se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšily o 10,5 %.
A hádejte, ve které zemi je nejvýraznější růst. No, nemusíte hádat třikrát. Je to v České republice, kde stouply meziročně o 24,7 %. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
Meziroční růst cen obytných nemovitostí v EU byl v prvním čtvrtletí nejprudší od konce roku 2006. A my, Česká republika, na podporu bydlení máme v rozpočtu kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj 15 milionů korun. Ještě jako bývalá ministryně jsem pro tuto kapitolu plánovala výši výdajů mezi 29 miliardami až 32 miliardami. Je ale fér, abych pochválila pana ministra za rok 2022, kde se mu i po našich apelech podařilo zvýšit výdaje na 31 miliard. Ale bohužel musím dodat to ale, protože plánované výdaje pro rok 2023 pro kapitolu MMR jsou 22,5 miliardy korun, to znamená pokles téměř o 9 miliard korun v absolutním vyjádřením. A to samozřejmě za tyto finanční prostředky v důsledku pádivé inflace obstaráte výrazně méně.
Ale nebojte, pane ministře, jdu vám na pomoc jako vždy a předložila jsem pozměňovací návrh na navýšení rozpočtu kapitoly MMR o 300 milionů korun na bydlení. Já chápu, není to mnoho, samozřejmě v krizi bydlení 300 milionů je opravdu málo peněz. Na druhou stranu by to určitě stačilo na nějaké rychlé řešení, například na dotační program na vícegenerační domky, kde by stačilo skutečně za málo peněz hodně muziky rozdělit tyto vícegenerační domky, pomoci lidem rozdělit je na samostatné bytové jednotky, a to znamená okamžitě pomoci trhu s bydlením.
Já věřím, že návrh pod číslem 1578 podpoříte, tento dotační titul Ministerstvo pro místní rozvoj připraví a skutečně již v roce 2023 umožní i dalším mladým lidem, ale nejenom mladým lidem, ale i třeba seniorům bydlet.
Děkuji.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
