Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové,

já jsem se nechtěl původně zapojovat do téhle obsáhlé diskuse o daňovém balíčku, protože on není jenom primárně o otázce mzdové, o superhrubé mzdě, o daňových nákladech, které dopadnou na zaměstnance. On je o celé škále dalších daní a daňových opatření, ale nicméně mě prostě vede k tomu jedna úvaha. Tady se hovořilo a bylo to i v programovém prohlášení vlády, že bude zrušena superhrubá mzda. Daňový balíček, který tady byl představen a do nějž byly načítány pozměňovacími návrhy a zachraňoval je pan premiér svým návrhem, při vší úctě, to není zrušení superhrubé mzdy, která byla kdysi zrušena v oněch letech 2008 a následujících a poté měla skončit jejich platnost a byla prodloužena v tichosti a běží dodnes.

To je vlastně jenom taková obezlička na většinu zaměstnanců, většinu 4,5 (milionů) lidí, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru a hovoří se tady často a pravice i jiné politické uskupení, středolevé třeba, se zaklínají modlou střední třídy, střední vrstvy. To je také taková velká obezlička, která podle mě není namístě. Já bych tady měl ohlásit takový střet zájmů, protože vedu jeden z menších odborových svazů. Ale chtěl bych upozornit na to, že průměrná mzda např. v roce 2015 činila 26 467 korun. V prvním pololetí letošního roku dosáhla 34 271 korun. Ovšem, a teď nastává to ovšem - co je skutečná průměrná mzda a kolik těch zaměstnanců, kterých je přes čtyři miliony, na ni ve skutečnosti dosáhne? A kdo vlastně tedy tvoří tu střední vrstvu? Jestli zaměstnanci, zejména třeba v dělnických profesích, prodavačky v obchodech, zaměstnanci v běžných službách. Ti, co zabezpečují běžný chod společnosti, uklízejí třeba i na ulicích, vykonávají práci, která je společensky nutná a nezbytná a neměla by být dehonestována. Ti, kteří, a snažíme se tady a hovoří se o tom jako mantra odleva doprava také o podpoře řemesel a tradičních zaměstnání v řemeslných oborech, v učňovských oborech, které za 30 let byly naprosto dehonestovány - tak zdalipak tam dosáhnou na průměrnou mzdu. A zda i osoba samostatně výdělečně činná ve svých příjmech dosáhne vlastně zisk, který by se mohl rovnat této průměrné mzdě ve společnosti a pokryje jeho náklady. Já si myslím, že ta čísla hovoří Statistickým úřadem měřeno i Úřadem práce i Eurostatem o něčem úplně, úplně jiném.