Vážený pane premiére, členové vlády, vážené kolegyně a kolegové,

já určitě nebudu tak dlouhý jako moji předřečníci, i když samozřejmě to navozuje řadu otázek, to téma, které dnes probíráme. A nechci vůbec zpochybňovat ty otázky, které tady padají, i ty důvody, protože si myslím, že každý z nich, každá z nich má své rácio a rádi bychom na ně znali odpověď, a tu odpověď nám dají a mohou dát pouze renomovaní odborníci, kteří se z mého pohledu, laického pohledu zabývají vážně výzkumem epidemiologických onemocnění, a bez ohledu na to, jestli ten původ je zvířecí nebo uměle vytvořený nebo sem byl zanesen a za jakým účelem, či proč skupují některá zdravotnická zařízení, která se zabývají výrobou vakcín, různých sér a léků, zahraniční firmy, mimo jiné i firmy Billa Gatese. To jsou prostě otázky, které mohou samozřejmě vyvolávat ve společnosti znepokojení a napětí. A já se nemohu ubránit dojmu, že k tomu také přispívají velkým dílem i veřejné sdělovací prostředky, protože hovořil jsem tady o tom myslím i posledně, stačí si zapnout vysílání zpravodajství České televize a ty názory renomovaných odborníků, to posouzení té statistické křivky, které se z hodiny na hodinu mění, prostě zaznívají tam rozdílné názory, nechávají velkou část občanů v oprávněné nejistotě, co se vlastně děje a budou-li ta opatření účinná.

Já si svým způsobem myslím, že vláda by měla skládat účty Poslanecké sněmovně a neměla by dostávat nějaký bianko šek, to znamená, prodloužíme na nějakou dobu, doufám, ústy pana předsedajícího, že se nějak nedotknu svého kolegy pana Feriho, až do nějakého března, května, do nějaké neurčité doby, to v žádném případě asi ne, a ani to není možné podle platných právních zákonů. Mě spíš v téhle souvislosti děsí trošku jiná věc, nebo děsí - vede k zamyšlení, že my se tady vlastně posouváme od moci, která by měla být dělbou moci zákonodárné, výkonné a soudní, k tomu, že tady zvolna určují politiku a dění soudy svými rozhodnutími, byť tedy přiznávám, že teď tomu nahrává trošku vláda, někdy třeba svým nekvalifikovaným zdůvodněním svých rozhodnutí, nedostatečným zdůvodněním. A pak stačí jeden člověk, který prostě se vzepře, zažaluje toto rozhodnutí, prostě "nechci nosit roušky, nechci toto opatření", a soud rozhodne, a rozhodne čistě z formálního hlediska. Když si studujete ty judikáty, tak tam nejde na podstatu té věci, tam jde na formální kritérium, a na základě těch formálních kritérií ta rozhodnut jsou shazována. A to je k zamyšlení, jak se vlastně zabývá vláda odůvodněním těchto opatření, která po nás žádá, a jejich vyhlašováním.