Odborníci na ekologii již v 90. letech upozorňovali na klimatickou změnu i na to, že je nevhodné stále sázet horské smrky v nížinách. Tehdy ekology nikdo nebral moc vážně. Výsledek můžeme pozorovat kolem sebe. Šíření kůrovce i masivní usychání borovic lze brát nejen jako katastrofu, ale také jako ohromnou příležitost, jak dříve změnit složení lesních porostů na rozmanitější a odolnější. Stát i kraj by neměly dávat kompenzace za špatné hospodaření v minulosti, ale měly by podporovat výsadby druhově bohatých lesů z původních a stanovištím odpovídajících dřevin.

Druhý můj postřeh se týká říční krajiny. Na Hradecku máme vůbec nejrozsáhlejší systémy odvodnění zemědělské půdy v České republice a stav vodních toků v minulosti regulovaných je také tristní. Bohužel se v našem kraji nepodařilo dosud rozjet významnější revitalizace vodních toků. Jako opoziční zastupitel jsem chtěl, aby kraj do svých Zásad územního rozvoje zapracoval území pro revitalizace toků jako veřejně prospěšná opatření. Bohužel se má iniciativa nesetkala s reálnou odezvou. Podařilo se mi prosadit pouze zpracování územní studie na revitalizaci vodního toku Dědiny mezi Dobruškou a Třebechovicemi pod Orebem. To je sice asi historický úspěch, ale na kraj je to hrozně málo. Byl bych rád, kdyby náš kraj začal být aktivnější ve snaze oživit říční krajinu a zadržovat v krajině vodu přírodě blízkým způsobem.