Pozorovat politické dění z pozice mimo politiku, nicméně s politickou zkušeností má své výhody. Můžete vidět jemné detaily a nuance jednotlivých protagonistů.

Nacházíte tak určité manýry výrazu, které svědčí o jejich rozpoložení. Zcela vážně a zodpovědně musím konstatovat, že pan Miroslav Kalousek, ale i mnoho dalších, mají strach. Všimněme si, že pan místopředseda sice stále drží podobný styl vystupování (držet se určitého bonmotu a neustále ho opakovat), nicméně již to nemá onu razantnost jako dříve a schází v tom i ona viditelná arogance  vycházející ze sebejistoty. Sebejistoty, která mnohdy vycházela z předpokladu, nikdo jiný nemá tu pozici, která dovoluje odhalit jeho mystifikaci. Tato sebejistota spočívala v tom, že svá rozhodnutí nebo prohlášení stavěl na právních nebo ekonomických „faktech“. Nikdo si pak nemohl ověřit, nakolik  na faktech zmanipulovaných. To se ukazuje v případě jeho povolení Internetového sázení, nebo podvodu v kauze OSTROJ OPAVA. Tam byl cíleně špatně zadán právní rozbor a nebo odborný posudek  tak, aby se s tímto materiálem dalo mediálně manipulovat. 

Bohužel pro Kalouska to teď vypadá, že nový ministr financí Babiš sice nemá potřebu studovat detailně státní rozpočet, (aby před veřejností vypadal jako profesor ekonomie, ale asi bude mít dost selského rozumu na to, aby takto zfalšované postupy a data dokázal rozeznat a odkrýt. Kalousek to podle mne tuší a má strach.