Děkuji za slovo ještě jednou. Všechny vás zdravím, byla jsem tady před chvílí, byla jsem rychlá, ani jsem nemusela odcházet. Vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím, že se shodnu s většinou z vás na tom, že ocenění rodičů za výchovu jejich dětí je v naší společnosti důležité. Předpokládám, že na tom se shodneme a budeme se bavit, především tento zákon mluví o jejich ocenění finančním. Ale myslím si, že je na místě, abychom se pobavili i o tom, jak jsou oceňovány rodiny a rodiče za výchovu dětí i vůbec takhle společností a morálně. Často bylo diskutováno téma, jsou to možná marginálie, ale jsou to důležité věci, které tak podvědomě nám do hlavy možná něco dostávají, to, co bychom úplně nechtěli. Mluvilo se a mluví se někdy o tom, jestli rodičovská dovolená je opravdu dovolenou. Většina z nás jsme rodiče, většinou tíha péče o děti leží na ženách, ale samozřejmě i na mužích. A víme, že zvlášť když se staráme o jedno nebo i dvě a více dětí, tak dovolená možná vypadá zcela jinak, i když samozřejmě péče o dítě a mít dítě je rozhodnutí každého člověka, je to především radost, tak na druhém místě hned následuje, že jsou to samozřejmě velké starosti a mnohdy i ekonomické investice, ale je to i vzdání se svého volného času atd. To je k tomu slovu "dovolená", ale o tom už se mluvilo a mluví docela hodně.

A já si dovolím, když mluvíme o zvýšení rodičovského příspěvku, vzpomenout ještě jedno slovo. Slovo "příspěvek". Slovo "příspěvek" může také vyznívat, jako že někdo pracuje a ze svých daní přispívá něco někomu, kdo nepracuje a nedělá v tu dobu zrovna pro společnost nic. A myslím si, že i nad tímto bychom se měli zamyslet, jestli to, že je matka či otec doma a stará se o výchovu naší budoucí generace, je méně hodnotná činnost a méně hodnotné období, které má ve svém životě, oproti období, kdy chodí tzv. do zaměstnání a dělá něco pro společnost. Za mě je to možná i něco více. Když je člověk u dítěte, s dítětem doma a stará se o něj, ale minimálně se shodneme na tom, že je to na stejné váze. Chodím-li do zaměstnání a starám se o dítě. Takže možná do budoucna bychom mohli mluvit o tom, že nebudeme řešit a zvyšovat rodičovský příspěvek, ale rodičovský plat. Vezměte to jen jako takový příspěvek do další diskuse a uvažování a jako součást, jak říkám, i celospolečenského ocenění rodičů za výchovu dětí.

Nyní se vrátím k meritu věci, a to je zvýšení příspěvku rodičovského pro všechny rodiče. I když nejsem právník, jsem členka ÚPV a dovoluji si tedy položit otázku, zda zvýšení rodičovského příspěvku jen pro některé rodiče není třeba i v rozporu s Ústavou? Právní stát definuje nejlépe právní jistota. Jestliže se někdo rozhodne pro nějaké chování, má předem vědět, jaké bude toto chování mít právní následky. A vědomí právních následků má mít vliv na naše rozhodování. Tzn. neměli bychom měnit pravidla hry uprostřed běhu. A pokud už pravidla měníme, měla by se vztahovat na všechny, kdo se na ten běh, zůstanu-li u této terminologie, už vydal. V tomto případě se mluví, pokud se už něco mění za běhu, o retroaktivitě, zdali je vůbec vhodná v našem právním systému. Ale pokud už k ní přistoupíme, měla by se vztahovat na všechny. Požadavek retroaktivity v tomto případě také znamená, že se všemi rodiči, kterým vznikl nárok na rodičovský příspěvek, za platnosti určitého souboru pravidel musí stát zacházet stejně. Nemůže zpětně měnit pravidla v jejich neprospěch a už vůbec nemůže zpětně měnit pravidla jen pro část z nich. Porušení zákazu rovného přístupu neboli diskriminace.