Já děkuji moc, paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, tady zaznělo už z úst pana zpravodaje i od pana ministra i od mých předřečníků, že de facto to děláme v šibeničních časových lhůtách právě tady tento zákon a bylo tady trošičku srovnávání s covidem. A já jsem tady v tom minulém volebním období byl členem výboru pro sociální politiku a vím, že to opravdu bylo taky velmi na hraně, ale byla to jiná doba, to chci říct.

Za prvé už od března my tady čekáme na nějaký energetický balíček, který přišel, bohužel až dneska. A já mám samozřejmě několik dotazů, protože sám jsem to neměl vůbec možnost přečíst, načíst ani povrchně se s tím seznámit. Jenom to, co tady padne na mikrofon z úst pana zpravodaje, který si vůbec nemusí sypat popel na hlavu, že to přišlo dneska, protože to není jeho zodpovědnost, ale zodpovědnost Ministerstva průmyslu a obchodu. Nemám vůbec žádnou možnost si načíst pozměňovací návrhy, poněvadž jsme tady v tuto chvíli už uprostřed debaty.

A já skutečně mohu jenom důvěřovat tomu to, co tady padne, jak budou hlasovat kolegové, a přitom se tady v této šibeniční lhůtě prostě a jednoduše jedná o 66 miliard v maximu. Jedná se o to, že tady po mně Ministerstvo průmyslu a obchodu chce můj hlas. A já pevně věřím, že, protože nás čeká schůze dneska do šestnácté hodiny, my máme pouze dvě a půl hodiny na doprojednání tady tohoto bych řekl zákonu roku.