Děkuji. Dobrý večer milé kolegyně, vážení kolegové, pane předsedající, členové vlády, dovolte mi, abych reagoval na některé věci, které tady pan ministr dopravy objasňoval. Začnu tím, že asi kdyby takovéto vystoupení věcné, byť tam bylo pár zbytečných popíchnutí, pan ministr Ťok tady přednesl v prosinci, kdy jsme o to žádali, tak jsme měli ten bod asi za hodinu a půl vyřešený, emoce by se v mnoha ohledech uklidnily a mohlo to být odehráno zcela jinak. My jsme mezi tím poslouchali zhruba měsíc různé výroky, kdy pan premiér říkal, že to jinak dopadnout nemohlo, protože se může soutěžit jenom na cenu. Tady to budu rozporovat. Budu rozporovat i to, co jste říkal, pane ministře, vy, protože ani u minulého zákona o zadávání veřejných zakázek nebylo nutné soutěžit na cenu. Bylo to o odvaze zadavatele. Jaká kritéria k předmětu zakázky byl schopen do té zakázky dát a ptal jsem se, potom jsem si to ještě ověřoval u legislativců po dobu, co jste mluvil, nebylo to nutné a zdaleka ne všichni zadavatelé v té době, o které mluvíme, kdy byla tato zakázka zadána, soutěžili na cenu. Tolik pro korektnost, abychom nemátli veřejnost. Mně osobně vadí, když potom pan premiér říká, že není možné jinak, než soutěžit na cenu.

To stejné, když jste vy obhajoval některé věci a říkal jste, že tady napadl sníh, kalamitní sníh a podobně. Já jsem studoval bioklimatologii a v těchto nadmořských výškách, v tomto období 10 až 15 cm za den není kalamitní stav srážky sněhu. To bychom se museli bavit o tom, že napadne čtyřicet padesát centimetrů sněhu. To potom můžeme ohlašovat opravdu za kalamitu s přihlédnutím k tomu, že ostatní komunikace v rámci kraje Vysočina v inkriminovaném období byly průjezdné a sjízdné. Takže tolik pro korektnost. Vysvětluji, kdyby tehdy od vás jasně zaznělo, že se tady ve Sněmovně postavíte čelem, zodpovíte ty otázky, které my jsme kladli ve veřejném prostoru. Vy jste říkal, že nechcete odpovídat. Mezitím vaši poslanci zamítli tu možnost tehdy na jednání schůze před Vánocemi o tom hovořit, tak bychom se posunuli věcně úplně někam jinam.

Nicméně, byly tady zmiňovány některé věci ve vztahu k panu ministru Šimonovskému. Přiznám se, mě nikdy nenapadlo, abych se jako ministr odvolával třeba na pana ministra Zgarbu nebo na pana ministra Mládka nebo na pana ministra Fencla, že něco na resortu nejde a podobně. Nicméně, vy jste sám argumentoval i pan premiér, že jste říkali, že doba přípravy stavby trvá u nás 10 až 12 let. To, když se na to podívám, řekli jste ty výroky v roce 2018, tak více méně se dostáváme do období mandátu pana ministra Šimonovského, a zase, když se podívám na jeho kilometry zahájených dálnic, tak on dokázal zahájit nějakých 112 kilometrů faktické nové výstavby. Samozřejmě dělal v tu dobu i nad přípravě budoucích projektů. A on třeba byl jedním z těch, který zahajoval komunikaci s Pardubickým, Olomouckým krajem, aby se v rámci zásah územního rozvoje kraje řešila trasa R 35. Je to i to memorandum, které ministr Šimonovský podepsal s tehdejším hejtmanem Rabasem a které vy jste a naše vláda jsme na něm postavili dohodu, která následně byla uzavřena mezi vámi, zástupcem vlády a Pardubickým krajem ohledně strategické podpory pro výstavbu R 35. Tolik jenom pro korektnost těch diskusí.

Nicméně, vrátím se k tomu, o čem tady hovořil i kolega Kaňkovský. Já bych hrozně rád chtěl slyšet to, že když se budou v příštím roce plánovat úseky, že tam bude jasně definováno, že tam vzniknou odpočívadla. Ty by měly vzniknout na provizorních okrajových pozemcích, které třeba i Ředitelství silnic a dálnic si pronajme, jak to dělá u některých přeložek, třeba u kategorie silnic prvních a druhých tříd, kde to třeba dělají i krajské úřady. Protože si myslím, že to je nutné řešení. Když jsme se bavili s členy integrovaného záchranného systému, tak ti říkali, je to problematické na 14 kilometrech nemít tady tato odpočinková místa, nemít možnost garantovat, že projedeme, že bude třeba udělat nutný zásah, je to ohrožování a hazardování a prostě tito lidé říkají, že takto by to nemělo být plánováno a měly by tam být ty zálivy pro odstavení vozidel. Já jsem strávil minulý týden šest hodin na cestě ze Štrasburku do Prahy. Musím říct, že jsme projížděli uzavírkami na německých dálnicích a mohu říct, že tam přeložky na úplně nové pozemky budovali a více méně ty zúžené pruhy byly v garanci standardních dvou jízdních pruhů, jaké máme dnes. Dokázali to Němci rozšířit. Bylo vidět, že to bylo i v lokalitách, kde provizorně přemostili vodní toky a ten silniční provoz byl plynulý.