Vážený pane předsedající, pane premiére, pane ministře zdravotnictví, kolegyně, kolegové,
na úvod mimo téma této schůze tady chci říci, že - někteří jste to zaznamenali - se chci omluvit vůči svým kolegům a kolegyním tady ve Sněmovně za to, co se mi "podařilo" v pondělí večer, kdy jsem si nevědomky dal pivo u výdejního okna do kelímku. Kdybych to býval byl věděl, že tím porušuji vládní nařízení a uvědomil si to, tak bych si to pivo nekupoval a rozhodně bych to nedával sám ani na sociální sítě, takže tímto se omlouvám. Mrzí mě to a budu se snažit vyvarovat se podobných pochybení v budoucnu.
Nicméně teď k tomu, co nás čeká z hlediska projednávání této mimořádné schůze k prodloužení stavu nouze. Vláda přichází s návrhem o 30 dnů. Já musím říci, že na jedné straně oceňuji to, že tady na úvod kromě premiéra vystoupil ministr zdravotnictví, ale byl bych velmi rád, kdyby tady také byli schopni vystoupit ministr vnitra coby předseda ústředního krizového štábu a minimálně také ministr průmyslu a obchodu a ministr školství, protože to jsou oblasti, které jsou velmi zasažené opatřeními, o kterých tady budeme jednat a které mají souvislost s prodloužením stavu nouze. Není to jenom názor můj, ale je to názor obrovského množství lidí, kteří se na nás obracejí z řad rodičů, z řad podnikatelů, z řad učitelů, zdravotníků, pracovníků v sociálních službách. Tito všichni lidé by chtěli, abychom tady tlumočili jejich názory, postřehy, aby také na ně tito ministři - nejenom premiér a ministr zdravotnictví - reagovali a dali odpověď.
Já musím říct, že mě mrzí, že tady vlastně některé věci i na půdě Sněmovny proběhly před několika týdny či měsíci tak, jak probíhaly. Myslím si, že ta první vlna zaskočila nás úplně všechny. A tady nelze nikterak dramaticky vyčítat, že by vláda zásadně pochybila. Všichni se snažili dělat maximum možného v dané situaci. Ano, v některých momentech se to mohlo podařit lépe, ale myslím si, že kdyby tam byl kdokoliv, ať už z řad jakékoliv strany, tak by se potýkal s podobnými problémy v rámci toho, že to bylo něco, co bylo nečekané, bylo to poprvé atd.
Nicméně když potom přišla situace v červenci a viděli jsme příběh OKD a Karvinska, tak tehdy tady na půdě Sněmovny nejenom že přicházely konkrétní náměty, podněty z toho, že nefunguje chytrá karanténa, nefunguje nám testování, trasování, ale bavili jsme se o tom, že je tady potřeba udělat bezpečnostní zákon, že je potřeba změnit věci legislativně a poučit se z toho. A tehdy také zaznívala slova i z úst pana premiéra o tom, že v žádném případě si tady žádnou druhou vlnu nemůžeme dovolit, nemůžeme si dovolit další zavření ekonomiky a společnosti, takzvaný lock down, protože to prostě bude obrovský zásah nejenom do státního rozpočtu, ale do života této země s obrovskými dopady. A všichni jsme se snažili tady komunikovat to, abychom dokázali ta opatření nastavit tak, ať se z toho poučíme, ať neprojdeme další druhou vlnou. I to tady bylo probíráno na půdě Sněmovny v průběhu září. Já jsem pana premiéra 8. září prosil, žádal, aby ustanovil ústřední krizový štáb, za KDU-ČSL jsme nabízeli a nabízíme opakovaně lékaře poslance kolegu Víta Kaňkovského, který - myslím si - když byl v první vlně členem ústředního krizového štábu, za nás přicházel se spoustou důležitých podnětů, návrhů a opatření. Myslím si, že to bylo důležité i pro vzájemnou komunikaci, že v okamžiku, kdy v ústředním krizovém štábu opoziční strany měly zastoupení, tak i my jsme daleko více byli vtaženi do toho, co se děje, proč se to děje, jaká jsou opatření, a měli jsme informace takříkajíc z první ruky. A to bohužel teď nenastalo a není to ani doteď. Já jsem oficiálně požádal pana ministra vnitra o to, aby vyhověl a aby přijal nominaci kolegy Víta Kaňkovského. Nemím na to do dnešního dne odpověď. Myslím si, že to je škoda.
17. 9., když začala ta čísla v průběhu září dramaticky růst, tak mě mrzí, pane premiére, že jste nás tady tehdy takovým řekněme částečně arogantním způsobem poslal, ať jdeme řešit zahrádkářský zákon a neřešíme covid, že to řešíte vy a že ho řešíte dobře.
Myslím, že celá země zná vaše prohlášení, že jsme nejlepší v covidu, ale bohužel když se podíváme na ta čísla k dnešnímu dni, tak máme za sebou 6740 úmrtí. Máme za sebou 475 284 případů potvrzené nákazy covid. A zaplať pán bůh máme také 367 574 uzdravených. A je to především zásluhou obrovského úsilí lidí, kteří pracují ve zdravotnických a sociálních službách a v posledních týdnech také díky velkému úsilí dobrovolníků, lidí, kteří se rozhodli nad rámec svých ostatních povinností pomoci přetíženému systému.
Prosím pěkně - neshazovat Sněmovnu, neshazovat opozici tím, že máme řešit zahrádkářský zákon, ale snažit se vnímat i to, že jsou tady strany - a KDU-ČSL se k tomu jednoznačně hlásí - které jsou připraveny pomoci přiložit ruku dílu nejenom v oblasti legislativní, ale třeba i v oblasti spolupráce a práce v rámci ústředního krizového štábu.
Chci tady poděkovat i panu ministru zdravotnictví, který nastoupil do velmi složitě rozjetého vlaku. Myslím si, že kdo byl někdy ministrem, nebo zažil, jak funguje ministerstvo, tak si musí uvědomit, že nastoupit v takové situaci na pozici ministra - troufnu si říct, že takových případů v historii České republiky mnoho nebylo. Chápu i složitost toho, když je tady v prvních dnech obrovský mediální zájem, že není vždycky jednoduché některé věci vykomunikovat, jak si třeba i člověk ideálně představuje.
Co bych ale byl velmi rád, aby se třeba v budoucnu změnilo a napravilo, pane ministře, když jste představili ta opatření a tu tabulku PSA, protiepidemiologického systému, kdyby bylo možné tyto věci konzultovat nejenom s lidmi z rezortů, z univerzitního prostředí, ale také i se zástupci oborů, kterých se to týká, to znamená zástupců, kteří zastupují sektor maloobchodu, zástupců, kteří zastupují učitele a další typy profesí, aby potom ta opatření byla opravdu vyladěná a nestávala se terčem různých vtipů, ale především nepochopení u části společnosti, a tím pádem i třeba zpochybňování opatření a jejich efektivity. Já k tomu připomenu jeden vtip, který mě dneska ráno pobavil, a sice je to grafický vtip, maturitní otázka CERMATu, kdy se tam ptáme studentů, že do prodejny o rozloze 450 metrů čtverečních se může vejít třicet lidí, tak kolik se může vejít do autobusu o rozloze plochy 30 metrů čtverečních. A tím lidé poukazují na to, že opravdu nerozumí některým nastaveným opatřením a stálo by za to třeba i říct, jak se k tomu číslu došlo a proč v jiných částech, ať už je to hromadná doprava, nebo i jiné momenty, je koncentrace lidí daleko větší a když lidé mají roušku, tak proč se ta opatření takto mění. Stejně tak by bylo dobré, kdyby tady ministr průmyslu a obchodu byl schopen i reagovat na to, proč doposud nákupy v obchodních řetězcích probíhaly způsobem, jakým probíhaly, a proč se teď přichází s tak dramatickou změnou, která znamená, neříkám že u všech, ale u mnoha supermarketů, poměrně dlouhé fronty. Proč dostáváme podněty od lidí, od maminek, které třeba včera měly problémy s tím, že jdou do supermarketu s kočárkem, v jedné ruce kočárek, v druhé ruce druhé dítě a nemohou si vzít vozík, lidé, kteří třeba přicházejí o francouzských holích, také mají problém například s tím, aby měli vozík. Takže to jsou věci, které by bylo opravdu dobré více vyladit, více komunikovat.
Co od lidí slyšíme nejčastěji? A myslím si, že jsou to naprosto oprávněné a opodstatněné připomínky a výzvy. Kromě toho, že některá opatření jim logiku nedávají, stejně jako třeba i mnohým z nás tady v Poslanecké sněmovně, tak je to otázka, že když vláda těmito opatřeními a prodloužením stavu nouze vytváří vlastně prostředí, že opatření budou prodlužovat, tak dostatečně neumí pomoci lidem, kterým výrazným způsobem omezí jejich zdroj příjmu. To znamená, že kompenzace nejsou adekvátní. A já bych byl velmi rád, aby se toto změnilo.
Neumím odpovídat lidem, proč oni jako OSVČ nemohou kombinovat formy podpory, proč tady Sněmovna nepřijala pozměňovací návrhy, které by toto umožňovaly, ať už z pera KDU-ČSL i některých jiných subjektů.
Těžko se mi odpovídá lidem, kteří pracují i v té, řekněme, umělecké a kulturní branži. Je to sektor, který se ani přes prázdniny nenadechl, protože tam stále platila omezení na kulturní akce. Potkávám lidi, kteří roky podnikali v tom, že například zajišťovali osvětlení a zvuk na kulturních akcích, mají třeba třicet zaměstnanců a vůbec neví, jaká je čeká budoucnost a perspektiva a jestli mají ty lidi propustit. Potkávám živnostníky, kteří mají dneska na výběr mezi tím, že buďto uplatní kompenzační bonus pro sebe, a nebo využijí podporu z programu ANTIVIRUS pro své zaměstnance. Potkávám živnostníky, kteří mají hospodu, doma mají manželku, malé děti, manželka je na mateřské a rodičovské a oni dneska přinesou 10 tis., manželka něco okolo 5. Jak se z toho dá dlouhodobě vyžít? Nelze odkázat na úspory, jak kdysi řekla paní ministryně spravedlnosti, že mají mít vatu. Ti lidé možná nějakou úsporu měli před první vlnou, ale teď už mnoho z nich vůbec žádnou vatu, jak řekla paní ministryně, nemá. Neumím vysvětlovat rodičům, proč do TESCA, do LIDLU si mohou přijít nakoupit bundu, boty nebo se tam dá dneska koupit i nářadí, drogerie, papírenské potřeby, ale neumím vysvětlit to, proč jiné typy obchodů, které toto nabízejí, i kdyby dodržely 15 metrů čtverečních na jednoho zákazníka, musí mít zavřeno. To neumím vysvětlit, stejně jako neumím rodičům odpovědět, proč si to vybavení na zimu pro děti, ať už jsou to boty, zimní bundy a podobně, musí jezdit kupovat například do Saska. To mi prostě logiku nedává a byl bych rád, kdyby to tady někdo z členů vlády řekl a nebo řekl: uvědomujeme si to, připravujeme změnu tak, aby to logiku dávalo. Myslím si, že není udržitelný stav, aby tady byly otevřené řetězce, které kromě potravin prodávají daleko širší sortiment, a jiné provozovny drobných živnostníků na obcích, na městech byly zavřeny a dostávaly kompenzaci, která rozhodně není adekvátní tomu stavu. Těžko se to vysvětluje.
Podobně neumíme vysvětlovat to, proč se otevřou salony pro pejsky a kočičky, ale není podobná služba nabídnuta i lidem. Myslím si, že i tam by šla nastavit opatření, která by jasně dávala bezpečnost provozu. Nevím, kolik přenosu covid se odehrálo v rámci holičství a kadeřnictví. Není to pro ty lidi úplně jednoduchá situace, byť se bez toho dokážeme na nějaký čas obejít, ale bylo by dobré říci, jaká bude vize, jak to bude fungovat v budoucnu.
Co také a s čím se setkávám často, a prosím, kdyby na to bylo pamatováno, jsou věci, kdy lidé odcházejí z tohoto světa. Já vnímám to, že mnoho zdravotníků dělá maximum pro to, aby třeba bylo možné se s těmi lidmi rozloučit v posledních hodinách, aby ti blízcí měli určitý kontakt, ne vždycky to je možné, tomu rozumím. Ale také slyším volání po tom, že by ti lidé chtěli třeba mít možnost zesnulého vidět před tím, než ho pochovají. A tady je otázkou, jestli toto lze nějak řešit, aby třeba i pohřební služby, pohřební ústavy tyto věci v nějaké rozumné míře mohly umožnit. Nevím. Pane ministře, kdybyste na to dokázal reagovat, nebo paní ministryně Dostálová, pod kterou pohřebnictví spadá. Myslím si, že by to bylo dobré a užitečné. Těžko umím vysvětlovat lidem, kteří se mě ptají, když se podívají na tabulku opatření v rámci PSA, proč to vypadá ve výhledu tak, že v příštích týdnech bohoslužby v kostelích nebudou možné, ale teoreticky koncert pro omezený počet lidí tam možný bude. Na to se opravdu také velmi těžko reaguje. A já bych byl rád, aby se pamatovalo na to, že když se dalo opatření - koncentrace lidí na plochu v obchodech, udělejte něco podobného i pro kostely, protože to se netýká jenom lidí věřících, ale týká se to třeba i lidí, kteří právě přichází na pohřeb rozloučit se s někým blízkým, s někým z rodiny a podobně. Přiznám se, když platilo to opatření deset lidí na pohřbu, tak moji rodiče, kteří mají pět dětí, dva a dvacet vnoučat a máme manžele a manželky, tak nevím, jak bychom tuto otázku řešili. A pokud si pamatuji dobře, tak v první vlně tyto omezující parametry na tyto velmi důležité momenty v životě neplatily. Tak zkuste, prosím pěkně, i toto zvážit a vetknout tyto změny do nějaké příští aktualizace.
Budu se blížit ke konci. Co chci vyzdvihnout? Co by bylo dobré, abychom realizovali? Co vnímáme za KDU-ČSL za důležité? Už jsem o tom hovořil na těch příkladech, aby ta omezující opatření byla srozumitelná, pochopitelná a také efektivní. Tu efektivnost podtrhnu, protože mně se líbil přístup KORONERVu, kdy ten tým lidí udělal i tabulku, kdy propočítal efektivnost jednotlivých opatření, kdy omezujeme společnost a ekonomiku a proti tomu postavil i ty náklady, které společnost bude muset nést. A myslím si, že při tom rozhodování by bylo dobré tyto věci vzájemně propojit a říci: ano, pandemie se nám nějak vyvíjí, pojďme řešit nějaké opatření, kterým budeme schopni regulovat a přibrzdit šíření, ale zároveň vybereme to, které nás kromě té efektivnosti jako společnost bude nejméně stát. A to si myslím, že se zatím úplně dost dobře neděje, takže o to velmi prosím a vnímáme to jako potřebné.
Znovu se vracím k tomu, aby pomoc těm, které omezíme z důvodu toho, že chráníme životy celé společnosti, byla i ta, že chráníme jejich živobytí. Takže, prosím pěkně vládu: přehodnoťte tu výši podpor, kterou živnostníkům, rodičům, rodinám samoživitelů, malým firmám vláda v současné době nabízí. Zaznělo to tady několikrát. Myslím si, že není fér říct: dáváme jim 15 tis. korun, když 5 tis. korun musí ti živnostníci okamžitě vrátit. Není fér, když malé firmy mohou čerpat podporu na zaměstnance, případně i sami na sebe, ale živnostník, který zaměstnává lidi, to udělat nemůže. Takže prosím i o toto, aby se podařilo změnit. Těch nástrojů, jak to udělat, jak třeba posunout odvody, část z nich odpustit, je tady docela dost, překládali jsme je jako KDU-ČSL i jako opozice, tak toho využijte, stejně jako si myslím, že je důležité pamatovat na lidi, kteří jsou na dohodách.
Ochrana nejvíce postižených skupin je často zmiňovaná. Nemyslím si, že k tomu vede cesta koupit předražené antigenní testy, kdy se vlastně neví kdo a proč je objednal. Ale daleko lepší je spolupráce a nabídka finanční podpory pro poskytovatele sociálních služeb, aby to testování mohli realizovat rychle a efektivně. A s tím souvisí vůbec nastavení celého systému testování, trasování, chytré karantény, využití aplikace eRoušky. Pan ministr tady něco málo k tomu řekl, ale já bych rád slyšel od něj, od pana premiéra, případně od pana Dzurilly odpověď na to, jestli po těch zhruba osmi měsících jsme připraveni kapacitně, technicky tak, že systém testování a trasování můžeme říct, že už naplno funguje a má pokrytí stoprocentní kapacity.
Prosím pěkně, když už omezujeme ekonomiku, tak bych byl rád, abychom šli také cestou toho, že podporujeme formy, které mohou nejvíc a nejefektivněji snižovat šíření COVIDu. Jestliže jsou zveřejněna čísla, že nejčastěji dochází k přenosu v rámci kontaktu v zaměstnání, tak bych byl rád, aby na to vláda reagovala, aby to nebylo jenom nějaké doporučení, že by firmy měly. Ale prosím pěkně vládu, pane premiére, prosím vás o to, podpořte to, aby firmy měly nějakou motivaci - tam, kde to je možné - nechávat lidi na home office. Dejte tam třeba i nějakou finanční podporu, nebo úlevu pro zaměstnavatele. Ale je to jedna z velmi efektivních cest, jak home office podporovat a rozšířit. A samozřejmě dořešit i legislativní úskalí práce v rámci režimu home office.
Myslím si, že i to, kdyby stát řekl, že je připraven u firem finančně podpořit, motivovat náklady na testování, náklady na ochranné pomůcky, že by to mělo také velký efekt. Nevím, jestli se tím někdo do hloubky zabýval. Mám informace z řady firem, kdy jsou zaměstnavatelé, kteří jsou velmi uvědomělí, kteří to podporují, a pak také slyším občas to, že jsou zaměstnanci vyzýváni k tomu, aby v trasování neuváděli své kolegy z práce atd. A proč se to děje? Děje se to proto, protože všichni mají obavu, že když se ta firma zastaví, tak vlastně nebude mít adekvátní finanční kompenzace, aby to přežila. Takže ty nádoby jsou velmi propojené. A to, jestli dáváme kompenzaci a naději lidem, že to zvládnou, i když zůstanou doma nějaký čas. Prosím, zkuste i tyto váhy lépe vyladit.
A co si myslím, že má smysl, je inspirovat se Thai-wanem. Vím, že pro některé členy vlády slovo Thai-wan, je velmi komplikované, protože mají pocit, že kdyby to přiznali, že bychom se jím mohli inspirovat, tak to rozzlobí některé lidi na Hradě, případně v Pekingu, ale když vidíme zemi, která umí projít takovouto epidemií, aniž by musela zavírat školy, ekonomiku a společnost, tak si myslím, že tam tu inspiraci určitě má smysl hledat.
A už se budu blížit do svého finále. Škoda, že tady není pan ministr Plaga. Myslím si, že podpora škol, učitelů a rodičů v této době je velmi důležitá. A na co se úplně zapomnělo z pohledu vlády, pane premiére, je odpověď na otázku, díky komu teď běží distanční výuka. Nevím, jestli to vnímáte, ale dala vláda nebo Ministerstvo školství učitelům nějaký datový balíček? Učitelé to učí na vlastní data! Platí si je sami! Pan premiér asi neposlouchá. (Premiér si prohlíží svůj papírový kalendář.) Ale opravdu nevím o žádném opatření, že by Ministerstvo školství řeklo, dáme učitelům na distanční výuku neomezená data. Dají jim aspoň potom školy a ministerstvo nějakou finanční odměnu na konci roku za toto, že to dělají na svých noteboocích, na svých zařízeních, na svoje data? Uvědomuje si to vláda?
Na Slovensku vláda aspoň udělala to, že vyzvala operátory a ti operátoři udělali krok k tomu, že po dohodě s vládou jim ta neomezená data dali k dispozici. Operátoři na Slovensku navýšili datové tarify pro děti. Chápete, že je situace v rodinách, kdy máte v rodině tři čtyři děti a rodiče nemají čtyři pět tabletů nebo notebooků nebo počítačů, že se střídají a že i v té distanční výuce dochází k situacím, kdy děti v rodině během dopoledne nemohou absolvovat plný rozsah distanční výuky, protože se musejí vystřídat u těch zařízení? Jako nestačí říct, že se poslala někam paušální částka, ale je potřeba se podívat na to, jestli se to v realitě dá zvládnout a dá se fungovat. Takže prosím pěkně, podívejte se, vládo, i na tento problém. My ho jako Sněmovna vyřešit nemůžeme, ale myslím si, že je velmi palčivý.
A prosím pěkně do budoucna hledat i ty systémové nástroje, protože si musíme uvědomit to, že my stále řešíme jenom důsledky. Nevidíme tady adekvátní kroky, kterými bychom mohli říct, začínáme řešit i příčinu. A nemůžeme spoléhat jenom na vakcínu. Jsou tady nabídky technologických firem, České nanotechnologické asociace. Pane ministře (zdravotnictví), nevím, jestli víte o té nabídce, zapojit se i z hlediska řešení technického a technologického do míst, kde jsou velké koncentrace lidí - školy, školky, sociální zařízení, zdravotnictví. I tam lze technologickými možnostmi toto řešit. Předpokládám, že vy to povědomí máte, ale mám signály, že už někdy v červenci přišla nabídka od těchto lidí jak na Ministerstvo zdravotnictví, tak na Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale v zásadě nikdo se s nimi moc nebavil. Tak jestli i toto by bylo možné posunout dál, abychom dokázali i touto formou snižovat riziko přenosu COVIDu.
A pak si myslím, že jsou ještě nástroje, které jsou spíše možná komunikační, motivační, ale apel na posilování imunity lidí, na jejich zdravotní životní styl, na větší odolnost v případě, když už COVID dostanou, aby to dokázali lépe zvládnout i třeba sami bez nutnosti využívat zdravotní systém.
Snažil jsem se být konstruktivní. Snažil jsem se popsat to, s čím se nejčastěji potkáváme, ať už lidi, kteří jsou z jednotlivých oborů, nebo přímo od jednotlivých skupin obyvatel. A to jsem se snažil tady dneska přednést.
Byl bych velmi rád, kdyby nejenom pan ministr, ale kdybyste i vy, pane premiére, nebo ostatní členové vlády, kteří se tady ještě v průběhu příštích hodin ukážou, aby i na některé věci, které jsem tady říkal, reagovali.
Děkuji vám za pozornost.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
