Vážený pane předsedající, pane premiére, pane ministře zdravotnictví, kolegyně, kolegové,

na úvod mimo téma této schůze tady chci říci, že - někteří jste to zaznamenali - se chci omluvit vůči svým kolegům a kolegyním tady ve Sněmovně za to, co se mi "podařilo" v pondělí večer, kdy jsem si nevědomky dal pivo u výdejního okna do kelímku. Kdybych to býval byl věděl, že tím porušuji vládní nařízení a uvědomil si to, tak bych si to pivo nekupoval a rozhodně bych to nedával sám ani na sociální sítě, takže tímto se omlouvám. Mrzí mě to a budu se snažit vyvarovat se podobných pochybení v budoucnu.

Nicméně teď k tomu, co nás čeká z hlediska projednávání této mimořádné schůze k prodloužení stavu nouze. Vláda přichází s návrhem o 30 dnů. Já musím říci, že na jedné straně oceňuji to, že tady na úvod kromě premiéra vystoupil ministr zdravotnictví, ale byl bych velmi rád, kdyby tady také byli schopni vystoupit ministr vnitra coby předseda ústředního krizového štábu a minimálně také ministr průmyslu a obchodu a ministr školství, protože to jsou oblasti, které jsou velmi zasažené opatřeními, o kterých tady budeme jednat a které mají souvislost s prodloužením stavu nouze. Není to jenom názor můj, ale je to názor obrovského množství lidí, kteří se na nás obracejí z řad rodičů, z řad podnikatelů, z řad učitelů, zdravotníků, pracovníků v sociálních službách. Tito všichni lidé by chtěli, abychom tady tlumočili jejich názory, postřehy, aby také na ně tito ministři - nejenom premiér a ministr zdravotnictví - reagovali a dali odpověď.

Já musím říct, že mě mrzí, že tady vlastně některé věci i na půdě Sněmovny proběhly před několika týdny či měsíci tak, jak probíhaly. Myslím si, že ta první vlna zaskočila nás úplně všechny. A tady nelze nikterak dramaticky vyčítat, že by vláda zásadně pochybila. Všichni se snažili dělat maximum možného v dané situaci. Ano, v některých momentech se to mohlo podařit lépe, ale myslím si, že kdyby tam byl kdokoliv, ať už z řad jakékoliv strany, tak by se potýkal s podobnými problémy v rámci toho, že to bylo něco, co bylo nečekané, bylo to poprvé atd.

Nicméně když potom přišla situace v červenci a viděli jsme příběh OKD a Karvinska, tak tehdy tady na půdě Sněmovny nejenom že přicházely konkrétní náměty, podněty z toho, že nefunguje chytrá karanténa, nefunguje nám testování, trasování, ale bavili jsme se o tom, že je tady potřeba udělat bezpečnostní zákon, že je potřeba změnit věci legislativně a poučit se z toho. A tehdy také zaznívala slova i z úst pana premiéra o tom, že v žádném případě si tady žádnou druhou vlnu nemůžeme dovolit, nemůžeme si dovolit další zavření ekonomiky a společnosti, takzvaný lock down, protože to prostě bude obrovský zásah nejenom do státního rozpočtu, ale do života této země s obrovskými dopady. A všichni jsme se snažili tady komunikovat to, abychom dokázali ta opatření nastavit tak, ať se z toho poučíme, ať neprojdeme další druhou vlnou. I to tady bylo probíráno na půdě Sněmovny v průběhu září. Já jsem pana premiéra 8. září prosil, žádal, aby ustanovil ústřední krizový štáb, za KDU-ČSL jsme nabízeli a nabízíme opakovaně lékaře poslance kolegu Víta Kaňkovského, který - myslím si - když byl v první vlně členem ústředního krizového štábu, za nás přicházel se spoustou důležitých podnětů, návrhů a opatření. Myslím si, že to bylo důležité i pro vzájemnou komunikaci, že v okamžiku, kdy v ústředním krizovém štábu opoziční strany měly zastoupení, tak i my jsme daleko více byli vtaženi do toho, co se děje, proč se to děje, jaká jsou opatření, a měli jsme informace takříkajíc z první ruky. A to bohužel teď nenastalo a není to ani doteď. Já jsem oficiálně požádal pana ministra vnitra o to, aby vyhověl a aby přijal nominaci kolegy Víta Kaňkovského. Nemím na to do dnešního dne odpověď. Myslím si, že to je škoda.