Pane předsedající, my už jsme se před chvílí domluvili s paní ministryní, že se můžeme v parlamentní rozpravě oslovovat napřímo. Takže já si dovolím to reflektovat a říct: paní ministryně, já respektuji, že v politické diskusi je určitá míra demagogie součástí politické výzbroje a že je na místě, ale prostě to musí mít svoji míru. Nesmí to být tak zoufalá a tak průhledná lež, jakou vy tady servírujete poslancům Poslanecké sněmovny a navíc ještě české veřejnosti.

Samozřejmě že všechny pojišťovny v Evropské unii jsou vázány směrnicí Solvency II. Patřil jsem ještě k těm, kteří ji dojednávali. A ta směrnice Solvency II vzhledem ke křehkému finančnímu systému a jeho malé stabilitě v některých zemích Evropské unie nařídila všem zemím Evropské unie, že tam musejí být nějaké minimální rezervy, jinak ten systém bude prostě nestabilní, nemůže být auditován a nemůže být součástí Evropské unie. Ale prosím pěkně minimální. Samozřejmě že je zájmem každé země, aby ty rezervy byly větší než minimální a aby ta stabilita byla větší než minimální. A to nám žádná směrnice nezakazuje. Naopak. To je úplně naopak, než vy to tady těm lidem tvrdíte. Vy říkáte, že to chcete mít podle směrnice Solvency II. Ale to je stejné, jako byste říkala, že prostě pan předseda Bartoš, protože mu ještě nebylo čtyřicet, tak musí uběhnout kilometr za tři minuty, ale vyčítala mu, že ho nesmí uběhnout za dvě a půl minuty. To je úplně... A tohle vy tady s vážnou tváří veřejnosti vysvětlujete.

A my jsme v situaci, kdy máme robustní, stabilní finanční systém, o který se můžeme opřít, který tvoří jeden z pilířů naší budoucí perspektivy. Když byla před deseti lety krize, paní ministryně, byla jste, pokud si dobře pamatuji, šéfkou právního oddělení jihomoravského finančního úřadu a mohlo vám to být úplně jedno. Ale v té době české finanční soukromé instituce, ať už to byly banky nebo pojišťovny, tak nepotřebovaly intervenci daňových poplatníků. A Česká republika - až domluví pan předseda Faltýnek - a Česká republika byla jednou ze čtyř zemí na celém světě, do jejíhož soukromého finančního sektoru nemusel intervenovat daňový poplatník, protože ten systém byl stabilní a robustní, ať už se to týkalo kapitálové přiměřenosti českých bank, nebo rezerv českých pojišťoven.