Kaňkovský (KDU-ČSL): Každé navýšení minimální mzdy znamená snížení vyplácené renty

24.01.2020 15:38

Projev na 40. schůzi Poslanecké sněmovny 24. ledna ke změně Zákoníku práce.

Kaňkovský (KDU-ČSL): Každé navýšení minimální mzdy znamená snížení vyplácené renty
Foto: vitkankovsky.cz
Popisek: Vít Kaňkovský
reklama

Dobré dopoledne, vážený pane místopředsedo, vážené ministryně, ministři, milé kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych se sám za sebe i za klub KDU-ČSL vyjádřil k předložené vládní novele zákoníku práce. Trochu navážu na své předřečníky. I já oceňuji to, že sem novela zákoníku práce dorazila, byť to bylo částečně vyvolané nutnou transpozicí evropské legislativy, ale všichni víme a očekávali jsme i podle vyjádření jak paní ministryně, tak celé vlády na začátku volebního období, že se chystá na komplexní novelu zákoníku práce, a byla několikrát avizována. Těšili jsme se na to, že skutečně zákoník práce, který má v praxi řadu obtíží, bude novelizován tak, aby se legislativní praxe přiblížila tomu, co moderní zaměstnávání vyžaduje.

To, co zde bylo představeno, je jistě dobrým materiálem k diskusi. Těch sedm základních oblastí, které tato novela obsahuje, jsou jistě oblasti, které je potřeba diskutovat. I já se připojuji k tomu, že například sdílené pracovní místo vnímám jako možnost k tomu zlepšit slaďování pracovního a soukromého života, ale navázal bych na slova kolegyně Markéty Pekarové Adamové, že si nejsem jistý, že tak, jak je to sdílené místo zakotveno, skutečně přinese to, co bychom od toho očekávali. Nechci to ale v tuto chvíli rozbíjet (rozvíjet ?), určitě se k tomu budeme velmi poctivě vyjadřovat ve výboru pro sociální politiku a možná i v některých dalších výborech.

Co mně v té novele chybí a co mě i velmi mrzí, je to, že pokud se bavíme o slaďování profesního a soukromého života, tak těch problémů je mnohem více, a jenom institut sdíleného pracovního místa je nevyřeší. Kolegyně Markéta Pekarová Adamová tady zmiňovala ten zásadní fakt, že pro to, aby zaměstnavatelé byli vstřícnější k tomu umožňovat zkrácené úvazky, umožňovat sdílená pracovní místa, tak by potřebovali jeden zásadní krok - aby se jim to neprodražovalo. O tom jistě bude ve výboru pro sociální politiku velká diskuse.

Ale je celá řada dalších oblastí, které zejména maminkám na rodičovské nebo i maminkám, které už jsou po rodičovské, ale potřebují se v části dne starat o své děti, znepříjemňují život. Těch oblastí je mnohem více. Pokud si zažádají například o zkrácený úvazek, tak v tuto chvíli nemají jistotu, že v době, kdy je zhoršená zaměstnanost, kdy vzroste míra nezaměstnanosti, když si požádají opět o navýšení zkráceného pracovního úvazku na plný, že jim zaměstnavatel vyhoví. To je poměrně zásadní aspekt, kdy se mnohdy maminky rozhodují, zda si požádají o zkrácený úvazek nebo nepožádají.

To je třeba institut, který by podle mého názoru tato novela měla řešit. My jsme to předložili v poslanecké novele, ale ta je někde daleko, daleko v pelotonu neprojednaných poslaneckých novel a je otázka, kdy se na ni dostane. Naší ambicí je tuto otázku otevřít a případně formou pozměňovacího návrhu do této novely vložit.

Mohl bych zmínit ještě celou řadu dalších oblastí, které současná praxe aplikace zákoníku práce přináší, které jsou problematické. Nebudu je tady zmiňovat, myslím si, že to je spíše na fórum výboru pro sociální politiku. Ale jednu oblast zmínit musím. My jsme na začátku volebního období společně s kolegou Patrikem Nacherem předložili poslaneckou novelu, byl to tuším sněmovní tisk 22, jeden z prvních v tomto volebním období, který se snažil pomoci takzvaných rentistům.

Jsou to lidé, kteří byli postiženi pracovním úrazem nebo mají chorobu z povolání, která výrazným způsobem omezuje jejich pracovní schopnost. A tito lidé jsou dlouhodobě diskriminováni a v podstatě jsou potrestáni ve chvíli, kdy dojde k navýšení minimální mzdy, protože každé navýšení minimální mzdy znamená, že jim bude snížena vyplácená renta. Ta renta je vlastně odškodnění za tu ztrátu jejich pracovní schopnosti následkem pracovního úrazu nebo choroby z povolání.

My jsme se snažili to nějakým způsobem řešit zafixováním té minimální mzdy. Nakonec došlo k tomu, že my jsme ten návrh stáhli a vláda si ten návrh v malinko pozměněné podobě osvojila a my jsme ho zde i společně schválili. Bohužel se stalo to, co jsme neočekávali a co si nikdo nepřál. Pojišťovny si výklad této novelizační změny vyložily po svém a ta situace alespoň části těch rentistů - a zdůrazňuji rentistů, nikoliv rentiérů, ti takové potíže nemají - se bohužel nezměnila. Oni stále při navýšení minimální mzdy přijdou o část vyplácené renty. A věřte, že je to pro ně velmi, velmi smutná zpráva a že je to velmi ponižuje.

Takže já jsem předpokládal, že Ministerstvo práce a sociálních věcí v této novele vyjde vstříc těmto lidem, kteří už byli ne vlastní vinou výrazným způsobem potrestáni, protože pracovní úraz ve valné většině případů není zaviněn tou osobou, stejně jako choroba z povolání není vinou té osoby. My jsme během těch posledních let s kolegou Josefem Hájkem, který je v tom velmi aktivní - a v poslední době i s kolegou Černohorským - absolvovali nespočet jednání s rentisty, se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu, se zástupci pojišťoven, a snažili jsme se přesvědčit Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby problém rentistů řešilo.

Bohužel do této doby žádné řešení není na stole. A já jsem očekával, že tato novela se tímto velkým problémem bude zabývat. Možná si řeknete, že to není tak zajímavé, že se to týká pouze - a říkám to v uvozovkách - pouze několika tisíc obyvatel této země. Ale je to několik tisíc obyvatel této země, kteří byli osudem postiženi, a my je trestáme tím, že při každém navýšení minimální mzdy jim snížíme vyplácené odškodnění.

Takže to mě velmi mrzí a pevně doufám, že do druhého čtení ministerstvo představí řešení této oblasti. Chtěl bych říci, aby to bylo korektní, že tak, jak jsme měli možnost se seznámit s tou problematikou opravdu do hloubky, tak že to je veliký problém, protože se to týká i rentistů, kteří měli přiznanou rentu ještě před účinností dnes platného zákoníku práce. Je tam několik skupin rentistů, kteří nabíhali v průběhu let od roku 1989.

Takže samozřejmě ten problém je široký a není úplně jednoduše řešitelný. Ale kdo jiný, než Ministerstvo práce a sociálních věcí, případně další ministerstva, by měly tento problém vyřešit. Takže já bych si velmi přál - a je to můj apel směrem k paní ministryni - aby v průběhu legislativního procesu se k tomuto problému vrátili a skutečně připravili do druhého čtení řešení, které rentistům pomůže.

Závěrem bych chtěl říci, že za klub KDU-ČSL podpoříme propuštění tohoto tisku do dalšího čtení, ale očekáváme velmi dlouhou a myslím si, že místy i bouřlivou, diskuzi o jednotlivých opatřeních, která tato novela přináší. A pevně věřím, že ten návrh rozšíříme ještě o některé další potřebné oblasti tak, jak jsem zmínil problematiku rentistů, ale i další opatření směřující k lepším podmínkám pro sladění profesního a soukromého života.

A netýká se to v této oblasti pouze maminek na rodičovské, nebo maminek, které se starají o nezletilé děti. Tak, jak se vyvíjí demografická křivka, tak, jak se vyvíjí zaměstnanost v této zemi, kdy v řadě profesí nemáme, koho bychom dostali na to konkrétní pracovní místo, tak se to bude stále častěji týkat i seniorů, které budeme také chtít dostat na ty zkrácené úvazky. A jim v tom musíme pomoci. A musíme pomoci i těm zaměstnavatelům, aby měli ambici ty zkrácené úvazky nabízet. Kolegyně, kolegové, děkuji vám za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Schwarzenberg: Co je levicový a pravicový rozpočet?

22:24 Schwarzenberg: Co je levicový a pravicový rozpočet?

Komentář na facebookovém profilu k výroku pana Hamáčka o navýšení rozpočtu na obranu.