Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové,
hodně toho tady už dneska zaznělo k nouzovému stavu, k tomu, jakým způsobem se Česká republika vypořádává s pandemií covid 19. Ani mně to nedá, abych ještě nezareagoval na vystoupení pana vicepremiéra Hamáčka. Já samozřejmě chápu jeho pozici, je to šéf resortu Ministerstva vnitra, je to čelný představitel vládní strany, nicméně musím říci, že mě to jeho vystoupení poněkud překvapilo.
My jsme tady na jaře jako opozice - už to tady řekl pan předseda Fiala - s vládou jako opozice velmi spolupracovali, zapojili jsme se do ústředního krizového štábu, velmi jsme spolupracovali ve výborech i na plénu Sněmovny a snažili jsme se s vládou ve všech rozumných krocích, které mohly zmírnit tehdejší první vlnu pandemie, která byla mnohem méně závažná než ta druhá, velmi intenzivně spolupracovat. A musím říct, že slova pana vicepremiéra mě v tomhle směru zklamala, protože on se teď odvolává na to, že my tady chceme diskutovat o délce nouzového stavu a přitom tady kromě některých uskupení nezaznělo, že my nechceme za žádnou cenu nouzový stav podpořit, ale chceme vědět, co bude dál, protože tak, jak to v tuto chvíli vypadá, tak vláda chce prodloužit nouzový stav do 20. prosince tohoto roku, pan ministr Blatný to tady zdůvodnil a já musím říci, že řadu jeho argumentů považuji za správnou, nicméně nezaznělo tady, co bude dál.
Ten protiepidemiologický systém, který pan ministr Blatný představil a za nějž mu také chci za sebe poděkovat, protože to je první systematický krok v této oblasti, nepočítá s tím, že ani v tom stupni 1 se nouzový stav zruší.
To znamená, nedivte se nám jako politikům, kteří tady nezastupujeme mě jako Víta Kaňkovského nebo mě jako pouze KDU-ČSL, ale nás jako politiků, kteří tady zastupujeme voliče, kteří jsou zmateni a oprávněně se ptají, co bude dál, co bude dál v těch dalších měsících, protože všichni víme, že epidemie covid-19 neskončí 20. prosince. Pokud se nestane nějaký zázrak - a všichni, kdo děláme medicínu, tak víme, že ten zázrak se s největší pravděpodobností nestane - tak tady budeme bojovat s pandemií minimálně do jarních měsíců, dubna, května, než se začne očkovat. A to ještě nevíme, jakým způsobem to bude probíhat, kolik bude očkovací látky, jaká bude reakce veřejnosti na očkování. To znamená, my tady nemáme úplně predikci toho, jak to bude vypadat.
To znamená, my bychom rádi znali stanovisko vlády, jakým způsobem je připravena pokračovat v těch dalších měsících a zda stále bude spoléhat na nouzový stav, anebo zda skutečně je připravená ta opatření dělat i v rámci změny krizové legislativy. Tolik na úvod.
Tedy slova pana vicepremiéra Hamáčka mě poněkud mrzí, protože nebyla to například KDU-ČSL, která by chtěla nějak překotně rozvolňovat. My jsme tady nikdy nebili do lavic a neříkali "pojďme překotně rozvolňovat". To nebyla naše parketa. Naopak jsme vyzývali vládu k tomu, aby se rozvolňovalo logickými kroky a aby ta opatření byla v korelaci i v těch jednotlivých oblastech, abychom prvně neuvolňovali hobby markety a podobně a některé důležité oblasti jsme nechali uzavřené. Tolik na úvod.
Už tady několikrát dneska zaznělo, že primárním úkolem nás všech je ochránit rizikové skupiny obyvatel. S tím všichni určitě souhlasíme a tomu se musíme věnovat i v těch dalších měsících. Ale řekněme si, jakým způsobem to chceme dělat, protože - jak už jsem naznačil - dovedete si představit, že čtyři až pět dalších měsíců necháme uzavřena všechna zařízení sociálních služeb bez jakékoliv možnosti návštěv? Skutečně si to dokážeme představit? Pan ministr Blatný se tady zmínil o necovidové zdravotní péči. To je další velmi krizová oblast, které se musíme věnovat. Všichni chápou, že v době exponenciálního nástupu té druhé vlny pandemie jsme museli v nemocnicích omezit plánovanou péči. To všichni chápou. Ale už na jaře jsme zažili některé dopady odložených subakutních výkonů. A netýká se to jenom léčby, ale v mnohých případech se to týká také odložené diagnostiky. To znamená, to je můj dotaz na vás, pane ministře, jak budeme v dalších týdnech a měsících, kdy pevně věřím, že dojde k uvolnění těch kapacit v nemocnicích, dál prakticky postupovat. A tady bych chtěl znát konkrétní plán Ministerstva zdravotnictví, jakým způsobem - pokud ta epidemiologická situace bude příznivější - rozvolníme tu takzvaně necovidovou péči, to znamená péči o další důležité diagnózy, o pacienty s onemocněními onkologickými, nervovými, cévními a dalšími. Jak to máte nachystané, jestli o tom jednáte s kraji, jakým způsobem uvolníme ty kapacity, protože i podle řady odborníků se jeví, že bychom se měli snažit v těch týdnech, kdy ta vlna bude poněkud na nižší úrovni, v některých nemocnicích provádět tu takzvaně necovidovou péči a jenom některé nemocnice potom centralizovat pro tu covidovou péči. Je potřeba to projednat s kraji, ale rozhodně v jarních měsících by to bylo efektivnější a bezpečnější, protože pokud budeme v těch menších nemocnicích trvale míchat covidové a necovidové pacienty, tak se v té plánované medicíně moc daleko nedostaneme.
Takže to je můj dotaz a případně i námět na nějaké další projednání, určitě možná spíše pak na zdravotním výboru.
Byly tady zmíněny některé nelogičnosti, které v tom takzvaném systému PES vidíme, a to není nějaká sžíravá kritika vůči vám, pane ministře. Já chápu, že jste to projednal s odborníky. Já chápu, že na prvou se to nemusí úplně podařit, ale pokud jste tady zmínil ony zmíněné bohoslužby a pohřby, tak to je velmi citlivá záležitost a bude jenom velmi dobře, když představíte konkrétní opatření, jak to chcete udělat. Já bych tady nabádal k tomu, aby to mělo korelaci s dalšími oblastmi veřejného života, to znamená se sportem, s kulturou, aby si vzájemně ty oblasti také mezi sebou něco nevyčítaly, protože nějaká další řevnivost do společnosti si myslím nepatří a bylo by škoda, kdybychom ji podporovali. To znamená, že jestliže v kulturním sále bude moci ve stupni 2 sedět 500 diváků, na koncertě, na divadelním představení, tak podle mého názoru by té samé době mohlo sedět 500 sedících návštěvníků v podobném prostoru duchovním či jiném. Velmi citlivé je to například u zmíněných pohřbů. Zmiňoval to tady kolega Marian Jurečka. Skutečně zkuste vysvětlit nějaké vícečetné rodině, že se nebudou moci zúčastnit jako celá rodina, případně přátelé, pohřebního aktu. To je pro ty lidi tak neskutečně bolestné, že tomu je potřeba se určitě věnovat.
A potom se ještě zmíním o těch návštěvách ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb. Zase všichni chápeme, že to je velmi citlivá oblast a že tady nelze podlehnout nějakým velkým tlakům. Ale blíží se vánoční svátky a pro řadu seniorů představa, že ani o vánočních svátcích nebudou moci vidět své blízké, je doopravdy nepředstavitelná. To znamená, zkuste promyslet - je na to ještě něco přes měsíc - zda i systémem toho, že ti návštěvníci budou muset mít PCR test, návštěvy v pobytových zařízeních sociálních služeb alespoň v nějaké omezené míře neumožnit, protože jinak to pro ty lidi zvlášť seniorního věku bude podle mého názoru naprosto nepředstavitelná bolest.
Takže závěrem mi dovolte - my oceňujeme jako KDU-ČSL, že vláda přistoupila v posledních dnech a týdnech k systematickým krokům. Velmi bych se přimlouval ještě za dotvoření toho systému PES právě ve smyslu korelace jednotlivých oblastí, to znamená aby byly stejné podmínky pro malé obchody, velké obchody, aby byly stejné podmínky pro shromažďovací akce typu kulturní, sportovní, bohoslužebné, aby lidé skutečně získali tu určitou ztracenou důvěru ve vládu ve smyslu komunikace vlády s veřejností, aby ta důvěra byla znovu obnovena, protože vy byste si možná mohli myslet, že jako představitel opozice z toho mám škodolibou radost, ale já z toho vůbec žádnou radost nemám. Pokud mám jenom trochu volného času, tak ho trávím v nemocnici. A ono diskutovat s těmi příbuznými, kterým umírá pacient ať už na covid nebo necovid v této době, je opravdu velmi těžká disciplína a je úplně jedno, jestli jsem opoziční poslanec KDU-ČSL anebo jestli bych byl vládní poslanec kterékoliv jiné strany.
Takže z mé strany za KDU-ČSL je to apel. My jsme připraveni podpořit prodloužení nouzového stavu v tuto chvíli na čtrnáct dní, ale neznamená to, že nejsme ochotni potom dále diskutovat. Jenom si myslíme, že je potřeba vždycky po určitém čase zrevidovat, říci: ano, je to ještě potřeba. Ne, není to potřeba. Není to žádný šprajc. Jsme otevřeni i další spolupráci.
A já pevně věřím, že ta spolupráce bude velmi intenzivně probíhat, protože ta situace nás čeká zřejmě ještě několik měsíců.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
