Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážení páni ministři, dámy a pánové, rád bych načetl také legislativně technickou změnu, která je obdobná, jak jsem načítal ke sněmovnímu tisku 464, a je to ke sněmovnímu dokumentu 3777.

Navrhuji tedy legislativně technickou změnu u mého pozměňovacího návrhu číslo 3777 ke sněmovnímu tisku číslo 465, takzvaný vládní návrh zákona o zbraních a střelivu. Změna je následující: v úvodu pozměňovacího návrhu je třeba přidat slova "písmena a) a b)", tedy jak to bylo zamýšleno. Neměl jsem v úmyslu měnit celý text § 19, ale jen jeho písmena a) a b), a zbylá písmena zachovat. Ostatně z textu odůvodnění pozměňovacího návrhu v důvodové zprávě to jasně vyplývá.

Přečtu tedy úvodní text pozměňovacího návrhu včetně změny: "Vládní návrh zákona o zbraních a střelivu, závorka, sněmovní tisk číslo 465, konec závorky, se mění takto, dvojtečka, uvozovky dole, za prvé ustanovení § 19, tučně, písmeno a) a b), konec tučného písma, návrhu zákona zní, dvojtečka" a dál už následuje text pozměňovacího návrhu, jak byl vložen do sněmovního systému.

Ještě mi dovolte, abych tady krátce shrnul všechny ty pozměňovací návrhy. Tato novela zákona o zbraních a střelivu je z pohledu dneška extrémně kvalitní legislativní předlohou. Je to dáno tím, že návrh vznikal dlouhých šest let za účasti odborné veřejnosti v podobě takzvané Metnarovy komise. Úředníci, kteří návrh zpracovávali na Ministerstvu vnitra, tomu zjevně rozumějí. Klíčový byl rovněž fakt, že návrh se až na výjimky, jakou bylo například vypuštění § 1, podařilo uchránit před obecně známou odborností současné vládnoucí garnitury. Tento zákon je o odbornosti a měl by být správný. Není o politice a neměl by být politizován, a to ani tedy pod dojmem událostí, které se udály v prosinci.

Ani tak kvalitní návrh se bohužel neobešel bez nějakých vad. Mezi nejzávažnější můžeme uvést problém s posuzováním doby, po kterou není osoba spolehlivá, § 19, v případě takzvaného odklonu od trestné činnosti v kontextu s dobou, po kterou není osoba bezúhonná v případě pravomocného odsouzení například k peněžitému trestu. My v SPD to považujeme za chybu. Když je postižen více ten, který se dozná, nahradí škodu a svého pochybení lituje, než arogantní lump, který se rozhodne svůj čin zapírat až do konce a právo poškozeného ignoruje. Možná to je ale současný trend, kam se to tedy směřuje a manévruje. A vydělá na tom ten, kdo se chová jako darebák. My jsme tedy chtěli pouze sjednotit ty doby u odklonu a u toho klasického trestu s tím, že pokud se někdo dozná a má ten odklon, tak je na tom právě hůře než ten darebák.