Občas můžeme slýchat z vládních lavic názory, že do kultury jde rekordní množství peněz. Opticky se to tak může zdát, ale při bližším pohledu zjistíme, že tomu tak není a zásadní problémy této oblasti nejsou řešeny. Jedná se přitom o resort, jehož důležitost v životě lidí je nepopiratelná a zásadně podceňovaná. A aby toho nebylo málo, kromě debaty o rozpočtu na příští rok, následně proběhla také debata o střednědobém rozpočtovém výhledu do let 2021-2022 a… v kultuře bude ještě hůř, výrazně.

V roce 2021 má rozpočet MK poklesnout téměř o 0,5 mld korun protože, slovy paní ministryně financí Schillerové, “končí některé projekty na MK”. Ano projekty, např. na obnovu památek z EU končí, proto by se měly logicky objevit nové, s tím však rozpočtový výhled nepočítá a kultura má být připravena více jak o 4% prostředků. Ministerstvo financí tímto výhledem připouští devastaci resortu kultury, místo toho, aby hledalo nové cesty k financování kultury.

Po schválení poslaneckou sněmovnou bude pro příští rok Ministerstvo kultury disponovat sumou 15,2 mld. To může vypadat, v kontextu let minulých, jako přitažlivé číslo, nicméně při bližším pohledu zjistíme, že mandatorní výdaje na církve a náboženské společnosti budou v příštím roce téměř 3,3 mld. Pokud toto číslo od celkového rozpočtu odečteme, tak se dostaneme na sumu 11,9 mld. To představuje pouhých 0,74% HDP.

To ale není vše. Z této zbylé částky je určeno celých 68% (8,2 mld.) pro několik státních příspěvkových organizací! Do všech dalších oblastí kultury v regionech a na opravy památek (mimo státní vlastnictví) jde cca 1,7 mld. Další cca 2 mld. jdou do státního fondu kinematografie (převážně na tzv. pobídky), na zabezpečení plnění úkolů MK (převážně chod úřadu) a do výzkumu, vývoje a inovací. Nezpochybňujeme význam velkých institucí typu Národního divadla nebo Národní knihovny. Nicméně není možné, aby tyto instituce žily na úkor menších kulturních institucí a živé kultury v regionech. V těchto položkách je vidět buď stagnace, nebo neustále snižování financí.