Před pěti lety jsme žili trampotami při rozpadu Věcí Veřejných, Andrej Babiš ještě nebyl premiérem, ba ani ministrem financí a český fotbalový nároďák procházel krizí, kterou prochází dodnes. Hlavně jsme ale žili prezidentskou volbou. První přímou.

Stejně jako letos proti sobě stálo 9 kandidátů, stejně jako letos si každá polovina společnosti vybrala svého reprezentanta pro druhé kolo. Miloš Zeman zůstal, Karla Schwarzenberga nahradil Jiří Drahoš. Změnilo se mnoho věcí, ale barikády se neposunuly ani o píď.

Vypadá to, že jsme pět let svědky nekonečné zákopové války mezi dvěma polovinami voličů, které nejsou schopny se sblížit, porozumět si, vyargumentovat vzájemně své požadavky, obavy a projekce. Rozdělení na dvě poloviny však netrvá pět let, nýbrž 22 let.

A byl to právě dnešní prezident Miloš Zeman, který v polovině 90. Let zvedl prapor chudších, utiskovanějších, méně šťastných, obdařených či podnikavých. Miloš Zeman tehdy využil chyb pravicových vlád, privatizace „českou cestou“ (faktického rozkradení velké části státního majetku) a začal tepat „spálenou zemi.“ Po idylické první pětiletce, kdy se zdálo, že vždy více sociální český národ, se mávnutím proutku proměnil ve společnost liberálních kapitalistů, došlo k vyrovnání sil, které trvá dodnes. A je s podivem, jak vyrovnané oba tábory jsou.

Podívejme se na výsledky důležitých voleb: