K dnešní situaci se vyjadřuje snad každý ať tak, či onak. A přesto, jedna by promluvit měla, ale zatím mlčí. Alespoň si to myslím, protože jsem silný hlas povzbuzení a naděje od ní neslyšel - katolická církev. A přitom to je právě ona, která by mohla ústy svých představitelů vyslat lidem poselství pokory, víry a z ní plynoucí naděje. Jazykem církve by asi měla zaznít reflexe situace, doby a stavu. Mělo by jasně zaznít, že vinou nedbalosti těch, kdo měli předvídat a vinou špatného příkladu a nevědomosti dalších, tito způsobili na vinici Páně spoušť a zkázu. Duchovní by se proti tomu měli postavit silou svých myšlenek a víry a měli by přispět k nápravě zla, které skrze naše vládce přichází na naši zemi.