Liška (SZ): Dvanáct doporučení pro řešení situace na Ukrajině

16.05.2014 15:16

Předseda zelených Ondřej Liška na základě své nedávné cesty do Kyjeva a Doněcku jako zvláštní vyslanec Evropské strany zelených inicioval formulaci dvanácti doporučení pro řešení situace na Ukrajině.

Liška (SZ):  Dvanáct doporučení pro řešení situace na Ukrajině
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda Strany zelených Ondřej Liška

Spolu s přední finskou zelenou političkou Heidi Hautala, která se k jeho misi připojila, je nyní předkládá k veřejné diskusi a spolu s evropskými zelenými bude po volbách v Evropském parlamentu prosazovat jejich naplnění. Vývoj na Ukrajině se mění každým dnem a tato doporučení mohou rychle zastarat. Proto sledujeme situaci nadále a budeme pokračovat v hledání aktivního řešení skrze možnosti a nástroje, které má v rukou Evropská unie a Česká republika jako její člen.

1. Evropská unie (EU) musí okamžitě podpořit Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) jakožto ústřední a politicky neutrální fórum k jednáním o nalezení politického řešení situace na Ukrajině. EU by měla usilovat o rozšíření působení současné Zvláštní monitorovací mise OBSE (monitoring a mediace, mírotvorba, budování důvěry) a významné  navýšení jejího personálu.

2. EU by měla vybavit OBSE dostatečným počtem pozorovatelů pro účely prezidentských voleb, které se konají 25. května. Dobrým krokem v tomto směru je nedávné opatření v oblasti krizové reakce ve výši 5 – 10 milionů eur, určené na pozorování voleb a budování důvěry v rámci Nástroje EU podporujícího stabilitu a mír (IcSP). Je však rovněž nutné další jednání v oblasti mediace, například pořádání kulatých stolů, fór dialogu atd. EU by mohla podpořit misi OBSE obrněnými vozidly a dalším vybavením nezbytným pro bezpečnou práci Zvláštní monitorovací mise.

3. Jakmile bude nalezena politická shoda a násilný konflikt ukončen, měla by EU v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) zvážit vytvoření druhé civilní mise se zaměřením na reformu bezpečnostních složek a budování právního státu.

4. EU by měla pokračovat ve svém úsilí o propuštění desítek zajatců, kteří jsou stále drženi ve vazbě a mohou být vystaveni nelidskému zacházení a mučení.

5. EU by měla mobilizovat svůj nástroj European Endowment for Democracy (EED) na podporu občanské společnosti a občanských iniciativ, zejména k posílení kapacit lokálních lidskoprávních nevládních organizací a organizací podporujících práva žen. Členské země EU by měly navýšit svou finanční podporu tohoto nástroje. Řada členských zemí včetněČR se EED stále neúčastní. EU by měla podporovat nezávislé a občanské mediální projekty, zejména pak ty, které jsou zaměřeny na poskytování spolehlivých informací, jež překlenují východ a zbytek Ukrajiny. Obdobně by měly být podpořeny nevládní iniciativy zabývající se krizovou odezvou v souvislosti s porušováním lidských práv. Kupříkladu donbaská občanská společnost by měla dostat podporu k vytvoření fondu rychlé akce. Ten by měl obětem porušování lidských práv zajistit právní pomoc a přístup ke spravedlnosti. Pomoc by se měla týkat i obětíúnosů a nezákonných zatčení a nucených zmizeníspáchaných oběma stranami násilných incidentů na Ukrajině.

6. V souvislosti s lidskými právy a zprávami o jejich porušováníze všech stran by měla Ukrajina souhlasit s nezávislým mezinárodním vyšetřováním (Rada Evropy již k tomuto cíli vytvořila Poradní radu). Evropská unie musí přispět k posílení (jak z hlediska financování, tak rozšíření lidských kapacit) Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině (UN HRMMU), zejména jejích týmů na východě země. Evropská unie by se měla dále zasadit o předložení zprávy o situaci na Ukrajině Radě pro lidská práva v Ženevě a o diskusi nad přijetím kroků, jež povedou k vytvoření mezinárodní vyšetřovací komise na Ukrajině, implementované Radou pro lidská práva prostřednictvím Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR).

7. EU by měla předložit ukrajinské vládě návrh podpory reformy veřejné správy a posílení veřejných institucí (prostřednictvím výuky, národních expertů, asistovaných projektů atd.). Tento balíček by zahrnoval asistenci při reformě veřejné správy, zajištění práv menšin (jazykových, etnických), decentralizaci a účast veřejnosti. K tomu je třeba využít expertízy Vysokého komisaře OBSE pro národnostní menšiny, Rady Evropy a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), stejně jako expertízy orgánů OSN a OHCHR.

8. EU by v rámci úsilí o zastavení stupňování dalšího násilí a konfrontací měla uvážit nabídnutí jednání s nejvyššími představiteli EU prezidentu Putinovi. To by pomohlo získat prostor pro diplomatickéřešení a k přesvědčení Ruska, že budoucnost Evropy je podmíněna svrchovanou, demokratickou a stabilní Ukrajinou. Zvlášť důležité je zajistit takovou atmosféru před prezidentskými volbami konanými 25. května, jejichžférový průběh umožní co nejrychlejší uspořádání voleb parlamentních.

9. Členské státy EU by měly využít všech možností k rozšíření jejich programů studentské výměny tak, aby zahrnovaly veškeré oblasti Ukrajiny, včetně univerzit na východě země. Také by měly poskytovat víceletá víza studentům z Ukrajiny. EU by měla mimo jiné rozšířit vízovou podporu a poskytování víceletých víz občanským aktivistům a obráncům lidských práv, především z jihu a východu Ukrajiny. Ta by v případě potřeby také sloužila jako dočasná ochrana pro ohrožené obránce lidských práv.

10. Dokud na Ukrajině bude docházet k násilným střetům a politickému napětí, měla by EU zastavit veškerý vývoz zbranía zboží dvojího užití do Ruska. Potřebujeme jednoznačné, přísné a okamžité embargo na vývoz zbraní z EU. Zbraně by neměly být prodávány ani ukrajinským bezpečnostním složkám.

11. Evropská unie potřebuje jednotnou evropskou politiku ve vztahu k Rusku. Využitíkombinace diplomacie a cílených sankcí, včetně ekonomických, musí pokračovat. Evropská unie si nemůže dovolit mít na svém kontinentu zemi, která podrývá mírové uspořádání s odkazem na etnicitu. Pokud Rusko nebude spolupracovat na deeskalaci a odmítne vyjednávat nebo naplňovat mírovou dohodu či politickéřešení v kontextu OBSE nebo Ženevských rozhovorů, měla by EU přijmout další a rozsáhlejší sankce, tj. třetí fázi sankcí dle existujících plánů Evropské rady, a také sankce zaměřené na členy Rady federace (jež jednohlasně hlasovala pro rozmístění vojsk), na jejich rodinné příslušníky a majetek.

12. Je třeba otevřeněa věcně diskutovat o nahrazení dovozu plynu a ropy z Ruska, včetně pomoci členským státům EU, které jsou na dovozu ruských energií stále do velké míry závislí. Evropská komise by měla zahrnout Ukrajinu do plánu energetické nezávislosti EU, který má být představen v červnu tohoto roku, a podle svých možnostíasistovat při posilováníjejíenergetickénezávislosti na Rusku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Zeleni.cz

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Šlachta (Přísaha): Migranti musí čekat na vyřešení žádosti mimo Evropskou unii

14:07 Šlachta (Přísaha): Migranti musí čekat na vyřešení žádosti mimo Evropskou unii

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k řešení ilegální migrace