Vážený pane předsedo, vážený pane ministře školství, bohužel budu hovořit k prázdné ministerské lavici, byť mé dotazy budou směřovat na ministra zdravotnictví.

Ráno jsme byli ubezpečováni panem premiérem, že zvolil taktiku vyslechnout si Parlament, potom svolat vládu a rozhodnout. Svým způsobem zvolil správnou taktiku, akorát nevydržel. Nevydržel si vyslechnout většinu názorů a ještě před dokončením dopolední části debaty zde není.

Má oporu v zákoně. Vláda sama rozhodne o vyhlášení nouzového stavu a nemusí se ptát Parlamentu. Je to její zákonná iniciativy, kterou jistě uplatní. Ale bojím se, že ani ona si není jistá dopady svého rozhodnutí.

Není jednoduché postavit Českou republiku do nouzového stavu a už vůbec ne bez podložených argumentů. A já jsem dneska celé dopoledne poslouchal pana ministra, dokud zde ještě byl, jaké argumenty předloží této Sněmovně, abychom my jako poslanci vzali v potaz, že vláda je již rozhodnuta nouzový stav vyhlásit. Slyšel jsem odpověď, že se naplňují kapacity zdravotnických zařízení a že to může přerůst v krizi. Chtěl jsem se pana nepřítomného ministra zdravotnictví zeptat: hovořil jste, pane ministře, o tisíci lůžkách s plicní ventilací a přitom na plicním leží 111 pacientů k současnému stavu. Bavíme se asi o devítinásobku převisu možných kapacit. Hovořil jste, že na JIP leží 173 pacientů, ale kapacity zdravotnictví jsou kolem 5500. To jsou údaje, které jsem si poznamenal z vašeho dopoledního vystoupení. Nechci polemizovat o jednotlivých číslech, jestli je tam plus, minus. Já bych chtěl od vás slyšet, jaká je kapacita českého zdravotnictví a kolik znamená krizové číslo, když musíme přijmout nestandardní opatření v rámci zdravotnictví. Je to tisíc hospitalizovaných s podezřením na covid, popř. s komplikacemi spojenými s covidem? Je to dva tisíce, tři tisíce? Jaké je to číslo, které by vyžadovalo krizové řízení nemocnic a vyžadovalo by zásah do standardní struktury poskytování zdravotnické péče v České republice. Tento údaj jsem od vás neslyšel. Přitom usnesení Poslanecké sněmovny z roku 2015 ukládalo vládě vytvořit podmínky pro vznik a udržení infekčních lůžek v České republice právě do roku 2020. Ptám se, jaká tedy ta kapacita je a jestli jsme opravdu před krizí, jak mnozí v médiích varují, anebo, jak vy jste tady říkal, že zatím ještě ne, ale přesto ta čísla jsou varující. Já za alarmující číslo považuji to, když se blíží ta kapacita opravdu k té hranici, kdy budeme muset začít přijímat krizové řízení v rámci nemocnic, abychom uspokojili nárůsty pacientů. Ale to tady nezaznělo a neznám zatím nemocnici, která by v tomto režimu takhle musela přistupovat v rámci druhé vlny covidu. Čili tento argument, který jste použil jako zdůvodnění nouzového stavu, příliš neberu. Omlouvám se za to.