My, kteří si to nepamatujeme, protože jsme tehdy ještě nebyli na světě, to ale máme trochu jinak. 21. srpen je pro nás jedním z historických dat, kterých je v kalendáři povícero a náš vztah k tomuto datu se neformoval na základě vlastní zkušenosti, ale tak, jak byly srpnové a následné děje později interpretovány. A je už jen a jen na nás, co si z toho vezmeme, čemu věříme, čemu nevěříme, jak o tom sami přemýšlíme a co z toho vyvozujeme.

Každopádně ale platí, že interpretace se v toku času mění. A nejen na přelomu historických epoch, tedy když se u nás po sametové revoluci měnil režim, ale také v posledních letech, a to v závislosti na vývoji našich mezinárodních vztahů. Současnost pak nahlížení do minulosti podstatně determinuje. Pak už to ale není ani tak moc o historii, jako spíš o propagandě.

Abychom si správně rozuměli. Právě režimní propaganda má na svědomí, že zatímco zvěrstva 2. světové války a tehdejší okupaci naší republiky nezpůsobilo Německo, nýbrž jakési podivné Nacisticko, se Srpnem je to přesně obráceně. Dle současné propagandy nás neokupovaly komunistické země Varšavské smlouvy, ani Sovětský svaz, nýbrž Rusko. A kdo za to může? Samozřejmě, že Putin. Jenže to to pak celé není ani tak o historii, jako spíše o naší současnosti.