Tvorbu čtyř sochařů a tří sochařek s osobní vazbou na Ostravu představuje tradiční letní výstava současného výtvarného umění ve Zbrašovských aragonitových jeskyních (ZAJ) v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku. Pod společným názvem Postmineral prezentují svá díla Piotr Cielecki, Nicolas Holub, Martin Mydlarčík, Jozef Horvát, Pavla Václavíková, Nicola Bogvajová a Zuzana Sekerová.
„Laminátové kompozitní materiály jim umožňují bohatě experimentovat v celé škále plastického sochařství – od zoomorfních a antropomorfních motivů až po čisté abstrakce a v rámci výstavy vstupovat do vrstevnatého dialogu s anorganickou estetikou jeskynního prostoru,“ přibližuje výstavu vedoucí katedry sochařství Fakulty umění Ostravské univerzity doc. Mgr. Jaroslav Koléšek, ArtD.
Kurátory výstavy jsou Martin Mydlarčík a Piotr Cielecki. Organické i geometrické formy soch podle nich navazují dialog s mineralogickým charakterem jeskyní a podtrhují napětí mezi přírodním a umělým materiálem. „Výstava tak otevírá nové pohledy na současné mladé sochařství v překvapivém kontextu podzemní krajiny,“ zve návštěvníky vedoucí správy Zbrašovských aragonitových jeskyní Barbora Šimečková.
Zbrašovské aragonitové jeskyně pravidelně v létě ožívají současným výtvarným uměním již více než 40 let. Loni se v kyselkou vytvořeném krasovém podzemí nad řekou Bečvou prezentovali studenti a čerství absolventi oboru Design skla Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské ve Valašském Meziříčí. „Umělecké instalace zajímavě ozvláštňují přírodní podzemní prostory a kolegům patří poděkování za to, že mají ve Zbrašově již tak dlouhou úspěšnou tradici,“ říká ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček.
Výstava soch obohatí prohlídku 375 metrů dlouhé návštěvní trasy Zbrašovských jeskyní až do konce letošního října.
Zbrašovské aragonitové jeskyně byly v místním kamenolomu objeveny na přelomu roku 1912/1913. Objev je spojen se jmény bratří Josefa a Čeňka Chromých, kteří do nich poprvé pronikli a následně se věnovali jejich průzkumu. V roce 1914 byla vybudována pohodlnější přístupová cesta z údolí Bečvy a od roku 1926 jsou jeskyně elektricky osvětleny a zpřístupněny turistům. Celková délka známých chodeb je 1,4 kilometru. Unikátem jsou kuželovité raftové stalagmity nebo kulovité povlaky stěn připomínající koblihy. Vzácná modifikace uhličitanu vápenatého, minerál aragonit, vytváří na stěnách bílé jehlicovité krystaly.
ZAJ jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi hydrotermálního původu v Česku, na jejich vzniku se kromě srážkové vody podílela i teplá uhličitá kyselka. Ta se využívá ve zdejších lázních k léčení nemocí srdce a krevního oběhu. Nedaleko se nachází nejhlubší propast ČR a nejhlubší zatopená propast světa – Hranická propast.
Pro informace o otevíracích dobách, přístupu i aktuálním dění v ZAJ je dobré průběžně sledovat web ZDE či Facebook ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
