Ekonom Martin Štencel se podíval na zoubek peer review procesu u PAQ Research a dospěl k překvapivým závěrům. Peer review, v češtině také „recenzní řízení“ nebo „odborné posouzení“, je proces, při kterém odborníci v daném oboru, tzv. peer reviewers, hodnotí kvalitu, přesnost a vědeckou hodnotu výzkumné práce, článku nebo jiného akademického materiálu před jeho publikací nebo schválením. Cílem je zajistit, aby zveřejněné výsledky byly spolehlivé, vědecky podložené a splňovaly standardy daného oboru.
Mnoho lidí v Česku je přesvědčeno, že by se nám mnohem lépe žilo, pokud by se politici řídili vědeckými poznatky, což je myšlenka jistě ne neopodstatněná. Ale od bohulibého záměru k jeho realizaci vede cesta trnitější, než by čekal i ten největší pesimista. „Jako předvoj takové data-based policy se v českém povědomí nejvýrazněji etabloval PAQ Research,“ uvádí Štencel v příspěvku Nejdřív závěry, PAQ research.
"Vzhledem k opakovanému výskytu nepravdivých, zavádějících nebo matoucích vyjádření ohledně skutečné povahy činnosti PAQ Research docházím k závěru, že tuto organizaci nelze považovat za elementárně důvěryhodnou." (odkaz v komentářích) pic.twitter.com/nNjNKDaA68
— Martin Štencel (@MartinStencel1) June 20, 2025
Zamyslel se nad tím, jak ve veřejném prostoru probíhá debata o politických opatřeních založených na datech a jaký má práce PAQ Research na veřejnou debatu dopad. „PAQ Research není, vzdor názvu, výzkumnou organizací, a to ani formálně, ani fakticky. Formálně se jedná o zapsaný ústav, fakticky o ideologický think-tank, či chcete-li, lobbistickou organizaci, a to zcela otevřeně a přiznaně,“ tvrdí ekonom.
A dodává: „Toto prosím zatím není kritika; think-tanky a prosazování té či oné politiky jsou normální součásti života v demokratické společnosti. Analytická práce takových think-tanků spočívá zejména v hledání co nejsilnějších argumentů pro ideály a politické cíle, které daná ideová skupina považuje za důležité. To může probíhat více nebo méně kvalitně a poctivě. Mělo by ale být zřejmé, že tato kvalita ani poctivost nejsou tím, podle čeho nějakou organizaci označíme za výzkumnou nebo nevýzkumnou. Normativní doporučení se nestávají pozitivními vědeckými fakty díky kvalitě podpůrných argumentů.“
Upozorňuje, že takové think-tanky zpravidla nemají řádné recenzní řízení a peer review a jejich výstupy by proto měly být přijímány s tomu odpovídajícím odstupem. Za „vědu“ jejich analýzy běžně považovány nejsou. To vše samozřejmě platí nejen pro PAQ Research, ale i pro think-tanky jako Institut liberálních studií či americký Cato.
Věda versus ideologická propagace
Významná část fanoušků „datového přístupu“ není zřejmě schopna odlišit vědu od ideologické propagace. „Vesměs se bohužel nejedná o neznámá jména, nýbrž velmi sledované profily a pirátské či jinak veřejné osobnosti. A to jsem ani nijak usilovně nehledal. Od lidí jako Jiří Hlavenka, Jan Moláček nebo Irena Buršová pochopitelně mnoho nečekáme. Někteří, jako Aleš Michal, se ale označují za vědce a výzkumníky, aniž by zřejmě ve skutečnosti tušili, co vůbec slovo věda znamená. Problém s rozlišením vědy a ideologie má zřejmě i sám Daniel Prokop, který ve Slepých skvrnách zcela nesmyslně hovoří o liberální a pravicové ekonomii. Nejde bohužel o ojedinělý výstřelek; s PAQ Research je tímto bizarním způsobem ve veřejném prostoru zacházeno dlouhodobě. Nedávno mě dokonce cvrnknul do nosu oficiální dokument Ministerstva spravedlnosti, kde je rovněž PAQ scestně titulován jako výzkumná organizace,“ uvádí Štencel.
Tuto „legendu“ podle něj vytvořil a přiživuje sám PAQ. „Na hlavní stránce i jinde se za výzkumnou organizaci sám označuje; Research přímo v názvu je pak krajně zavádějící sám o sobě. Rovněž má na svém webu těžko uvěřitelné prohlášení (parafrázuji): Jsme státem a velkým byznysem placení aktivisté, a tedy nezávislí výzkumníci,“ cituje ekonom.
Shledává problematickým, pokud lobbistická organizace placená zejména státem a velkým byznysem, doporučuje opatření uvolňující pracovní sílu pro přesně tyto aktéry pracovního trhu. „Dále spatřuji potíž v tom, že jsou vůbec vybrané lobbistické organizace placeny z veřejných rozpočtů. Tím spíše, když ještě PAQ sám nepravdivě tvrdí, že takové prostředky nepřijímá,“ uvádí Štencel.
Spekuluje, že stát v myslích lidí v PAQ Research představuje dobrotivou entitu, zcela oproštěnou od světských svodů a zájmů. „Ani fanoušci Michala Půra zřejmě nejsou tak hloupí, aby normativně laděné výstupy Datarunu veřejně hájili coby vědu a fakta. Ani se zřejmě Datarun lživě neoznačuje za výzkumnou organizaci, abych pro změnu použil příklad think-tanku, který mému srdci není blízký,“ napsal ekonom.
A pokračuje, že vzhledem k opakovanému výskytu nepravdivých, zavádějících nebo matoucích vyjádření ohledně skutečné povahy činnosti PAQ Research dochází k závěru, že tuto organizaci nelze považovat za elementárně důvěryhodnou. „Abych ozřejmil, proč je to problém: Konkrétně ve vztahu k aktuální studii je například otázkou, proč by měl kdokoli věřit, že si výsledky dotazníků Vilím, Prokop, Pertold, Šoltés a Hromádková nenapsali v hospodě U Klokoně,“ uvažuje ekonom.
Cituje z díla Slavoje Žižeka: „Pouze věda má moc umlčet kritiky. Je dnes jedinou institucí, která si může nárokovat autoritu. Má, jako kdysi církev, moc ničit nebo odsouvat na okraj nezávislé myslitele […] Ten, kdo si váží svobody myšlení, to může považovat za nešťastné, ale jde nepochybně o hlavní zdroj přitažlivosti vědy. Věda je pro nás útočištěm před nejistotami, slibuje – a v určité míře i poskytuje – zázrak spočívající v osvobození od myšlení, zatímco kostely se staly útočištěm pro pochyby.“
A sám za sebe dodává: „Jakkoli jsem myslím schopen pochybností i bez kostela, musím souhlasit, že lidí osvobozených od myšlení pomohla studie PAQ vynést na světlo požehnaně. Vskutku, naši data-based apologeti jsou přesně takoví přeborníci v nábožném uctívání domněle vědeckých měchů a žoků, jejichž skutečná povaha jim nejspíše zůstane navždy utajena.“
Dnešní levicová „inteligence“ rozdíl mezi tou správnou ideologii a vědou zcela flagrantně nechápe nebo chápat nechce. „Nejlepší české mozky tráví svůj drahocenný čas hledáním léku na epistemickou krizi, zatímco PAQ a jeho pirátští fanoušci dělají do jejich lodi díry jako do ementálu: Co svým počínáním způsobují důvěře společnosti ve skutečnou vědu a jakému post-fact peklu se společnost vystavuje takto groteskním posunem pojmů jako ‚výzkumná organizace‘, musí být zřejmé každému, kdo dočetl až sem. Odpovídat na kritiku politických návrhů tím, že tyto politické návrhy jsou ‚věda‘ a ‚data‘, je naprostou antitezí racionální veřejné debaty a jejím přímým znemožněním,“ soudí Štencel.
Kamarádi recenzenti
Dále se věnoval několika studiím PAQ Research. Podíval se na to, jak v těchto studiích vypadá peer review neboli recenzní řízení, tedy postup, který pomáhá ve vědeckých žurnálech zajistit přesnost a odbornost. „Nejčastěji probíhá tak, že při ní žurnál vybere odborníky z daného oboru, a tím způsobem, že žadatel o publikaci nezná recenzenta (angl. reviewer) a recenzent nezná jméno žadatele – tzv. dvojitě slepý proces. Tito experti danou práci poté doporučí, nebo nedoporučí k publikování, případně si vyžádají doplnění či opravy,“ vysvětluje Štencel v textu Vyplač mi recenzi.
V návaznosti na předchozí příspěvek se dnes podíváme zpátky do minulosti na to, jak se v PAQ Research zachází s pojmem “peer review“. A podíváme se na to tentokrát očima tvrdých dat a tvrdé vědy. (odkaz v komentářích) pic.twitter.com/oInOsZMqYd
— Martin Štencel (@MartinStencel1) July 2, 2025
Standard porovnal s vybraným vzorkem studií z dílny PAQ Research. Dospěl k závěru, že nejenže si PAQ své recenzenty vybírá sám, navíc jsou tito „recenzenti“ vybíráni převážně z řad známých spolupracovníků a kamarádů. „Na sociálních sítích pak studie nezřídka sami propagují a zcela bez uzardění o sobě mluví jako o spoluautorech. Jako například Petr Hladík nebo Robert Jahoda,“ upozorňuje Štencel.
Dále uvádí, že Libor Dušek je „další z věrných kamarádů PAQ a muž mnoha rozporů“. „Tento student jednoho z nejlepších ekonomů všech dob, Garyho Beckera, působil na katedře institucionální ekonomie Ševčíkovy Narodohospodářské fakulty, a dokonce se nechal zaměstnat jako její vedoucí ještě dlouho poté, co Ševčík ostudným způsobem z fakulty, a zejména z dotyčné katedry, vyšikanoval řadu Duškových slušných kolegů. Místo aby o Národohospodářské fakultě taktně mlčel, nezdráhá se ji nyní Dušek předhazovat v dobrém víře diskutujícím oponentům. Tento Ševčíkův do poslední chvíle věrný podržtaška také ještě roku 2018 prohlašoval, jak je NF úžasná fakulta s hvězdným potenciálem, aby pár let nato dělal zpoza buku na Twitteru hrdinu. Ze svých veřejně dostupných CV si toto extempore vyzmizíkoval nanejvýš důsledně, snad aby před podobnými ohavnostmi ochránil ctnostné duše svých pirátských voličů. Nakonec ovšem Ševčík z fakulty vyštípal i jeho,“ napsal Štencel.
Dále se zaměřil na sociologa Martina Luxe, který je podle něj „známý miláček krajně levicových médií“. „Proč se na tento seznam hanby nechali připsat solidní ekonomové jako David Marek nebo David Navrátil, je mi záhadou. V každém případě, ani jeden z ‚recenzentů‘ si ve studii nepovšiml ani tak zjevného nesmyslu, jakým je dnes již legendární tvrzení nekriticky převzaté od Bartošova ministerstva, že se v ČR nachází několik tisíc prázdných bytů. Ani se zřejmě nikdo nepozastavil nad teoretickým okénkem inspirovaným výhradně zdiskreditovanými (nebo minimálně krajně kontroverzními) ultralevicovými postavičkami, jakými jsou Milanović a Piketty. Ani absolvování AI semináře u Davida Grudla mě nevybavilo schopností donutit některé z moderních jazykových modelů, aby pro počínání PAQ schválil užití pojmu peer review. Neučinil tak ani nikdo ze skutečných vědců, se kterým jsem na toto téma zapředl hovor,“ zdůraznil Štencel.
Cílem je oblbnout naivní čtenáře
Tato potěmkinovská „věda“ podle něj těžko může mít jiný účel, než pomocí vědecky znějících slov oblbnout naivní čtenáře, kteří studují jen letmo, projíždějí a nevěnují čas detailnímu zkoumání toho, co se skrývá za pestře vyvedenými kulisami. Modem operandi PAQ Research je přetvářka a podvod ve službách ideologie, kterou mají tyto přetvářky a podvody pomoci prosťáčkům prodat jako soubor faktů.
„Svou hypotézu, že je PAQ Research důsledně podvodná organizace s nulovou věrohodností, podrobím testu pomocí simulace,“ uvádí Štencel a dodává, že PAQ Research může požádat vystudovaného teoretického fyzika a svého neochvějného zastánce Jakuba Steinera, aby jeho model překontroloval.
Štencel prý oslovil nezávislou výzkumnou organizaci Sdružení Akademiků Interdisciplinárního Měření a Interpretace, kteří mu pomohli se sběrem dat a s potvrzením hypotézy. „Když už jsme se zmínili o panu Steinerovi, v souladu s jeho doporučením jsme se vzdali jalových ověřování získaných dat přímo v terénu. Takové zcela nevědecké pozorování reality namísto tvrdě vědeckého vyplňování a upravování dotazníků by do našich snah pouze zavleklo systematické chyby. Nadto by ve světě tam venku mohl jeden nastydnout. I díky tomu jsou výsledky platné na hladině významnosti 99 % a potvrzují mou domněnku vycházející z lidové moudrosti, že jak se anglicky říká: Čím více se s PAQ setkáte, tím více se dozvíte,“ napsal Štencel.
Svůj příspěvek uzavřel: „Byl bych velmi rád, pokud by někdo z organizace PAQ Research tentokrát uznal, že je vhodné veřejně čelit mé kritice. Mám jisté pochopení, že v minulém případě milovníci excelovských tabulek přešli bez povšimnutí tak beznadějně metafyzické prkotiny, kterými jsou zodpovědnost nebo pravda. Mohu pouze doufat, že k nim tedy tentokrát hovořím jazykem, kterému rozumí.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Dokážete odlišit vědu od ideologické propagace?
autor: Naďa Borská
