Projednání petice mělo za cíl zpochybnit usnesení Petičního výboru Poslanecké sněmovny z veřejného slyšení, konaného v únoru a které plně podpořilo znění petice. Poslanci konstatovali, že bezzásahový režim v národních parcích přispívá k šíření kůrovce a tím zhoršuje stav lesních porostů, přispívá k jejich usychání a znemožňuje lesům plnit jejich vodohospodářskou a klimatickou funkci.

Poslanci doporučili zvážit přehodnocení rozlohy "klidových území s výskytem tetřeva" v Národním parku Šumava tak, aby mohlo být účinněji zasahováno proti kůrovci; zvážit odklad na vyhlašování nových bezzásahových území a "Zvláště chráněných území", včetně "Evropsky významných území", v oblastech se zastoupením smrkových porostů nad 20% do doby, kdy se zastaví velkoplošné chřadnutí lesů suchem a kůrovcovým přemnožením v celé ČR.

Vzkaz poslanců výboru životního prostředí: bojujte se suchem, ale ochrana přírody se omezovat nebude!

V rozpravě k petici zazněly názory poslanců jako např.: Poslední studie ukazuje, že kůrovec nelétá na dlouhé vzdálenosti; požadavek petice se nezakládá na odborném posudku.

K tomu lze dodat, že kůrovec sice nelétá na dlouhé vzdálenosti, ale vzdušnými proudy je přenášen cca na 20 km; podle posledního výzkumu z Kanady se kůrovec přenáší na vzdálenost přes 100 km.