Hezký dobrý den. Vážení a milí kolegové, dámy a pánové. Dovolte i mně krátké vystoupení na dle mého názoru největší problém, který naše země, Česká republika má, a to je úbytek vody v naší krajině. Myslím, že jste si toho už všichni všimli. Nepovím nic nového, když tady povím, že od roku 2014, letos vlastně už je to sedmý rok, kdy v naší zemi nenapršelo 100 % vody. Rok 2015 a 2018 byl úplně tragický, tam napršelo pouze 70 % vody. A jenom pro vaši vizuální představu: Když normálně stoprocentně prší, což je 680 mm vody, průměrná srážka na Českou republiku, tak napadne 55 mld. kubíků vody. V roce 2015 a v roce 2018 napadlo jenom 40 mld. Když se podíváme na aktuální stav, na
průtoky našich vod (řek?), na povodí Vltavy, Moravy, Labe a podobně, tak zjistíme, že v tuto chvíli v našich tocích teče pouze 20 až 40 % stavu průměru dvaceti let. To je alarmující. Na to, že je leden a že krajina nesaje vodu, tak se domnívám, že tenhleten stav je strašný a že svědčí... Myslím, že průtok vody v potocích a v tocích svědčí o stavu podzemních vod. A myslím, že nepovím nic nového, že to všichni víte, že i zásoby podzemní vody nám dramaticky klesají a podle modré zprávy za posledních 7 roků nám využitelnost podzemní vody spadla o 50 %.
Povězme si, co za tím může stát. Já na nikoho neukazuji prstem, nikoho neviním, není to politický projev, je to pouze prosba, abychom se zamysleli, co s tím můžeme dělat. Podívejme se, co jsme za poslední generaci udělali. Odvodnili jsme 1,5 mil. ha původně mokrých luk. Zničili jsme 80 %, desítky tisíc vodních toků, které původně meandrovaly. My jsme je prohloubili a udělali jsme z nich venkovní drenáže.
Máme průmyslové zemědělství. Opakuji - průmyslové zemědělství. A když se podíváme i na stav lesů a porovnáme to s rokem 1750, tak podle dostupných informací v roce 1750 české země měly 1 100 000 ha lesa a z toho bylo pouze 11 % smrků. Dneska podle oficiálních údajů máme 2 670 000 ha lesa a z toho je 52 % smrků, takže my máme desetkrát tolik smrků. Podle všech výzkumů, které jsou dostupné, se má za to, že 80letý smrkový porost, aby byl vitální, aby ochlazoval ovzduší, což všichni chceme, vyžaduje až 600 - 700 mm vody za rok. Vážení a milí, 600 - 700 mm vody nám nenapadne v 80 % českého území. Nenapadne. A my jsme 200 roků sázeli smrky, statisíce hektarů, do území, kde ty smrky neměly být. Smrk je extrémně náročná rostlina na vodu, to vám potvrdí každý lesák, který ví, o čem to je.
Takže otázka zní, když to takhle(?) vezmeme, že jsme vlastně sto roků vodu vyháněli, regulace, meliorace, přibylo nám strašně moc lesů, hlavně smrkových porostů, máme průmyslové zemědělství. A já se ptám, já se ptám, já nechci nikomu radit, jsem obyčejný člověk, netroufám si to - dneska, když se podíváme na průmyslové zemědělství, tak my máme dneska ze 4 mil. (hektarů?)zemědělské půdy zoráno 71 % půdy. Je to podle všech dostupných údajů nejvíce v Evropě. Rakousko, Německo má kolem 50 %. My máme 71 % půdy zoráno hlubokou orbou a už dneska podle výzkumných vědců se má za to nebo je to jisté, že hluboká orba nejrychlejším způsobem vysušuje krajinu. Je to tak. A já se ptám - můžeme si dovolit v dnešní době, když to sucho je tak extrémní a rok od roku je větší a větší, je správné, aby naše republika vypěstovala 8 mil. tun obilí a u nás se sní a dobytek sežere pouze 4,5 mil.? Abychom téměř 45, 50 % obilí vyváželi mimo naši republiku a kvůli tomu jsme si zbytečně zorali milión hektarů půdy? Já se ptám, já nechci nikomu radit, opakuji, jsem obyčejný člověk.
Zkoušel jsem najít výzkumy, které by potvrdily, kolik vody sebere trávník, kolik vody sebere orná půda, kolik vody sebere les. Našel jsem výzkumy, které potvrzují, že rozdíl mezi trávníkem a ornou půdou je 150 mm, 150 mm vody, to znamená, že kdybychom vzali, že máme zbytečně milión hektarů půdy zoráno, tak zjistíme, že ztrácíme 2 mld. kubíků vody jenom tímhle zbytečným rozmarem. Pan docent Pokorný zjistil, že když je tropický den a vzal termokameru a zjišťoval teplotu vzduchu nad jednotlivými povrchy země, tak zjistil, že nad vodní plochou je teplota vzduchu 26 stupňů, nad živým lesem 28 stupňů, nad posekaným trávníkem anebo moc spásaným trávníkem už 40 stupňů, nad posekaným polem - a my sekáme čím dál tím dřív a dřív a celé měsíce to orné pole leží na slunci, které posílá 1000 wattů na metr čtvereční - tak nad posekaným polem už je to 50 stupňů, to samé jako nad asfaltovými povrchy. A na moji otázku, kolik je to nad suchým lesem - a v podstatě dneska máme téměř všechny lesy suché - tak je to až 65 stupňů. Pan docent Pokorný má za to, a mně se to zdá být velice logické, že touto dramatickou změnou povrchu, tak jak jsme oteplili tu Zemi, tak vlastně ty proudy teplého vzduchu sálají rychle nahoru, strhávají poslední zbytky páry a navrchu v tom proudění vzduchu nám tu páru to proudění vzduchu odnese mimo Českou republiku a spadne v jiné končině světa. Takhle my vlastně ztrácíme rok za rokem vodu. To si myslím, že je fatální problém.
A když se podíváme - když jsem chodil do školy, to už je hrozně moc roků, asi padesát, tak nás učili, že voda, která u nás napadne a nachumelí, tak jde na tři díly, taková trojička: jeden díl do země, druhý díl do vzduchu a třetí díl odteče. Vážení a milí, když se podíváme teď na poslední roky do té modré zprávy, tak zjistíme, že jsme výpar dramaticky zvedli možná o 150 % a že výpar dneska dosahuje 80 % celkových srážek. To je šílené. Opravdu, to je šílené, a pokud s tím něco neuděláme, tak výpar je hlavní problém, že Česko vysychá. Jenom abychom si uvědomili, jaký je to obrovský problém - když se podíváme na výrobu všech vodárenských společností pitné vody pro účely domácností včetně ztrát, včetně průmyslu, tak je to 500 mil. kubíků, vážení a milí, včetně bazénů. 500 mil. kubíků vody je jenom 1 % vody, kterou máme na celý rok, ale 80 %, dramatický nárůst, vlastně ztrácíme výparem. A my dneska máme strach, máme oprávněný strach, aby domácnosti měly vodu. Já každým dnem čtu o situaci, kdy mnoha a mnoha rodinám, které nemají vodovodní systém a bydlí na samotách, docházejí vrty, docházejí jim studny a lidi jsou zoufalí. Ta situace je prostě strašná a je otázka, co s tím můžeme dělat.
Já si osobně myslím, že ta věc je těžká a já na nikoho neukazuji prstem. Máme na tom všichni vinu, je to vina generací, ale myslím si, že třeba program "dešťovka", kdy vlastně zachytáváme poslední litry vody a zalijeme anglické trávníky - vidíte, pan Pokorný zjistil 40 stupňů nad anglickým trávníkem - a ta voda nedoteče do rybníků, nedoteče do nádrží, tak se ptám: myslíte, že to je správné? Já nevím. Já jenom povím, že když jsem jako starosta Poličky jednal na Povodí Moravy a tam je technický ředitel pan Tůma, který tam je čtyřicet roků a je tam tělem a duší toho povodí, tak mě informoval, že v roce 2018 z celého Povodí Moravy koncovou větví tokem Moravy do Dunaje odtekla jenom šestina vody, co byla průměrná hodnota. Normálně odtékala 1 mld. 200 mil. kubíků vody a v roce 2018 odteklo jenom 200 mil., šestina. Vážení a milí, nám už nic neteče, nám v těch potocích a v těch řekách nic neteče. To není otázka - já vím, že musíme zachytávat vodu, ale tohleto nám nestačí. My prostě nějakým způsobem musíme tu zemi ochladit, nějakým způsobem prostě - podle mého názoru nejdostupnější krok by byl zmírnit to zorání půdy. Myslím si, že 71 % zorané zemědělské půdy není pro budoucí roky, že je to nad poměry a že je to neudržitelné a že prostě nás čekají v zemědělství veliké změny. A já opakuji - není to politický projev, je to projev spíš prosebný. Pojďme s tím něco udělat, pokud není pozdě. Moc vám děkuji.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
