Ministr Hamáček: Pro občany je atraktivní, že by jim přibylo pár stovek

19.11.2020 21:03

Projev na 69. schůzi Poslanecké sněmovny 19. listopadu 2020 k zrušení takzvané superhrubé mzdy

Ministr Hamáček: Pro občany je atraktivní, že by jim přibylo pár stovek
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr vnitra Jan Hamáček
reklama

Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové,

dovolte mi, abych se v rozpravě vyjádřil k tomuto návrhu zákona, respektive k jedné věci, která je asi mediálně nejzajímavější. Jakkoliv je to celá řada úprav v daňové oblasti, tak asi největší pozornost vzbudily pozměňovací návrhy, které řeší zrušení superhrubé mzdy. Já chci jasně říci, že tato vládní koalice, když začínala svoji spolupráci, tak se shodla na tom, že superhrubá mzda je nespravedlnost, že to je něco, co je reliktem bývalých pravicových vlád, nemusíme teď zacházet do historie, proč vydržela tak dlouho a nebyla zrušena dříve. Každopádně padla dohoda na tom, že superhrubou mzdu zrušíme. A my samozřejmě respektujeme to, co jsme podepsali, takže souhlasíme s tím, aby superhrubá mzda zrušena byla.

To vládní programové prohlášení jde dál. Ono dokonce říká, jakým způsobem bude zrušena, to znamená, že bude zrušena se sazbami 19 a 23 %. V rámci vládní koalice proběhla i nějaká vyjednávání, pan premiér před létem navrhl ještě radikálnější snížení daní, to tady okomentovala paní ministryně financí, ta cifra byla 15 a 23. My jsme o tom jednali, sociální demokracie v létě s tím vyjádřila předběžný souhlas s tím, a na tom jsme se s panem premiérem dohodli, že to celé ještě na podzim, nebo před schvalováním podrobíme jakési kontrole z hlediska státního rozpočtu a jeho kondice.

Připomínám, to bylo v létě, kdy jsme všichni byli plni optimismu a mysleli jsme si, že máme to nejhorší za sebou a že ten podzim bude ve znamení nějaké ekonomické obnovy a že se budeme prostě dostávat z těch problémů, kam jsme se díky covidu dostali na jaře. Současně jsme samozřejmě jako sociální demokracie znovu upozornili na to, že je tady velký prostor na straně příjmů státního rozpočtu, protože to je naše nekončící debata, kdy říkáme, že my se v principu shodneme na tom, co ta vláda má dělat, jakou kvalitu veřejných služeb má zajišťovat.

Nicméně máme trošku rozpor v tom, zda je to ufinancovatelné či nikoliv. A ukazuje se, že spíše sociální demokracie má pravdu a že ty problémy s ufinancováním tak toho portfolia veřejných služeb tady začínají být. My jsme tedy nabídli několik receptů včetně tak oblíbené sektorové daně. Samozřejmě opět to narazilo na odpor našeho koaličního partnera, ale to je už věc, kterou máme vyzkoušenou.

Takže probíhala nějaká jednání, probíhala samozřejmě druhá vlna. A my jsme v situaci, kdy pokud trvá pan premiér na svém návrhu, že chce tedy snížit daně takto razantně, nad rámec programového prohlášení, a současně Ministerstvo financí konstatovalo, že není ochotno, schopno nebo že prostě není možné najít těch 90 mld., které budou chybět na straně příjmů, tak je najít někde jinde, no tak jediný způsob, jak zajistit to, co tady paní ministryně financí popisovala, to znamená tu masivní distribuci peněz občanům, je to, si na to půjčit. Takže výsledkem schválení toho návrhu pana premiéra bude, že si stát půjčí o 90 mld. víc. Já jsem si doteď myslel, že si je půjčí jenom dvakrát. Protože celá ta debata se nesla v rovině, že to je na dva roky. Že takto to bylo projednáno i s panem prezidentem. Tudíž že ten účet za tuhletu operaci bude 180 mld. plus, minus.

Problém je, že v tom zákoně to nikde není. Ten zákon neříká, že to je daňová změna na dva roky. Ten zákon nikde neříká, že po dvou letech ty sazby budou devatenáct, dvacet tři, nebo něco jiného. To znamená, ono to není 180 mld., ono je to 90 mld. každý rok propadu do doby, než se sejde nějaká Poslanecká sněmovna, která ten zákon změní. Já už jsem v politice dlouho a zažil jsem různé věci. A mám velmi bujnou představivost. Ale představa, že se v roce 2022 v principu krátce před koncem roku sejde Poslanecká sněmovna a oznámí, že občanům zvedá o čtyři procentní body daně, tak to je spíše z říše fikce. Takže z mého pohledu to, co odhlasuje tato Sněmovna dneska, tak bude platit. Ne napořád, (se smíchem) ale rozhodně déle, než dva roky. A to je z mého pohledu problém, protože těch 180 mld. dobře, to by se asi nějak dalo, i když pro mě to je nepředstavitelné. Ale prostě dlouhodobě podseknout ten rozpočet o devadesát každý rok, je z mého pohledu problém.

A já rozumím tomu, že to občany možná na první nezajímá. Pro ně je samozřejmě atraktivní to, podívat se na výplatní pásku a s potěšením konstatovat, že jim tam přibylo nějakých pár stovek, u těch nízkopříjmových. Několik tisíc u těch, kteří mají 80 až 100 tis. měsíčně. Takže to je asi příjemné. Problém je, když pak se ukáže, že těch 90 mld. ročně chybí. 90 mld. ročně, to je rozpočet Ministerstva vnitra. Ještě víc, než rozpočet Ministerstva vnitra. A my prostě máme nějaký standard veřejných služeb. My jako stát zajišťujeme zdravotnictví, sociální služby, bezpečnost, školství atd. Všichni víte, co stát zajišťuje. A ten standard si držíme a myslím si, že na poměry, jak máme nastaveny daně v České republice, tak ten systém veřejných služeb byl velmi efektivní a velmi výkonný. Ve chvíli, kdy z něj vypadne 90 mld., tak už výkonný nebude. A já se potom ptám, co bude následovat.

Anketa

Kdo byl lepší ministr zdravotnictví?

hlasovalo: 12108 lidí

Z mého pohledu může následovat to jediné, pokud do toho systému nedá peníze stát, tak buď se ty služby zhorší, to znamená klesne dostupnost zdravotní péče, sociální péče, bezpečnost možná. No anebo se najdou jiné zdroje. A těmi jinými zdroji myslím zapojení soukromých zdrojů, to znamená privatizace. Já z toho neobviňuji nebo nepodezírám hnutí ANO, protože to toto nikde v žádném programovém dokumentu nenapsalo. V případě ODS, která je teď velkým podporovatelem tohoto návrhu, tam to podezření hraničí s jistotou, protože privatizace veřejných služeb je něco, co ODS vehementně podporuje. Takže z mého pohledu je to problém, který tady zanecháme na příští léta. A zaráží mě tedy, že v tom návrhu zákona chybí to dvouleté omezení.

Z mého pohledu celá ta operace zrušení superhrubé mzdy a nějaké snížení daní, i těch 19 %, které navrhuji já, je snížení daní, má za cíl to, dostat peníze k lidem a pomoci jim v té době, kdy je potřeba nějakým způsobem stimulovat ekonomiku. To znamená tím cílem je dostat ty peníze do spotřeby. Problém je, že tak jak je to navrženo ze strany pana premiéra, tak i studie vysoké školy ekonomické říká, že ten cíl to nesplní, protože nejvíce si pomůžou opravdu ti vysokopříjmoví, kolem těch 80 a 100 tisíc. A tito lidé samozřejmě ty peníze hned nevezmou a nedají je do spotřeby. Ti nízkopříjmoví ano. Středněpříjmoví možná také. Ti vysokopříjmoví to prostě odnesou do banky. Takže kromě toho, že tím pomůžeme, nebo ti, co pro to budou hlasovat, pomůžou těm vysokopříjmovým, no tak také pomohou bankám, které si ty peníze uloží na účty, použijí je samozřejmě pro svoje operace a ještě zvýší svoje zisky, které i v té krizi jsou nemalé.

Takže z mého pohledu tato taktika k cílenému nebo ke kýženému cíli nevede. Proto já jsem navrhl v kombinaci s tou 19 a 23procentní sazbou ještě navýšení té základní slevy na poplatníka o 2 400 korun, což je částka, která je pro všechny stejná, pro všechny daňové poplatníky stejná. Tudíž tam není žádná diskrepance z hlediska výše příjmu a ty peníze těm lidem pomohou. A tato kombinace opět podle vyjádření příslušných odborníků a ekonomů je lepší směrem k tomu, aby bylo dosaženo toho kýženého cíle, to znamená podpory spotřeby. Je to věc, kde jsme se jako vládní koalice nedohodli. Ono to není zase taková senzace. Ve chvíli, kdy jsme menšinová vláda, tak jakkoliv uděláme nějakou dohodu ve vládě, tak stejně potom musíme hledat nějaký kompromis v Poslanecké sněmovně, takže to není ani poprvé ani naposledy. Ale tady opravdu k té dohodě nedošlo, protože sociální demokracie prostě nemůže podpořit návrh, který z mého pohledu je splněním snu o rovné dani, snu, o kterém tady snil svého času Mirek Topolánek, pan premiér Nečas, s ním se to nepovedlo, tak mě mrzí, nebo jako sociálního demokrata mě mrzí to, že teď se to blíží a bude to dosaženo hlasy, pravděpodobně hnutí ANO, ODS a SPD.

Z mého pohledu ty varianty, které nabízí buď sociální demokracie nebo některé jiné, v těch pozměňovacích jsou lepší a lépe plní to očekávání, které od něj všichni máme. Já jsem samozřejmě přesvědčen, že tento můj projev nikoho zásadně nepřesvědčí, protože ty karty už jsou rozdány a ta koalice je postavena. Ale chtěl jsem upozornit na případná rizika, která v tom vidím z hlediska budoucnosti státního rozpočtu a z hlediska vůbec fungování naší společnosti. Já jsem měl zato, a stále mám zato, že chceme budovat společnost, která poskytuje svým občanům veřejné služby spíše ve standardu Německa, než Rumunska. A prostě platí jedna věc, která je jasná. Že nemůžeme mít německé zdravotnictví za rumunské daně. Bohužel tento krok směřuje k tomu, že ty daně budou rumunské a postupem časem bohužel i ty veřejné služby s tou kvalitou tímto směrem, mohou klesat. A to doufám nikdo z nás nechtěl. Já bych stál o to, aby ty veřejné služby byly spíše na úrovni Německa.

Takže to je důvod, proč sociální demokracie předložila vlastní návrh. Budeme o něm hlasovat. A samozřejmě Poslanecká sněmovna rozhodne a do jisté míry se ukáže, jak jsou v této věci rozděleny karty, a jak kdo nahlíží na budoucnost tohoto státu a toho, co ten stát má vlastně pro své občany zajišťovat.

Děkuji vám za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Piráti, STAN: Ivan Bartoš a Vít Rakušan jednali se slovenským premiérem o obnově ekonomiky

19:28 Piráti, STAN: Ivan Bartoš a Vít Rakušan jednali se slovenským premiérem o obnově ekonomiky

Ivan Bartoš a Vít Rakušan, předsedové koaličních stran Pirátů a hnutí Starostů a nezávislých, se ve …