Ministr Kněžínek: Podle senátní verze věřitelé nemusejí dostat ani korunu

22.01.2019 19:00

Projev na 26. schůzi Poslanecké sněmovny 22. ledna 2019 k návrhu zákona, kterým se mění insolvenční zákon.

Ministr Kněžínek: Podle senátní verze věřitelé nemusejí dostat ani korunu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek

Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní senátorko, budu velmi stručný, protože k tomuto návrhu se zde vracíme opakovaně. Při posledním projednávání tohoto návrhu Poslaneckou sněmovnou tady poměrně přesvědčivá většina více než 150 poslanců přijala znění, ke kterému posléze Senát přijal několik pozměňovacích návrhů a vy teď stojíte před rozhodnutím, zda bude přijata senátní verze, nebo zda bude přijata sněmovní verze, hypoteticky zda nebude přijata verze žádná. Za sebe říkám, a je to i názor mých kolegů z Ministerstva spravedlnosti, že jako vhodnější se nám jeví verze, nad kterou jsme strávili hodiny a hodiny času. Verze, kterou přesvědčivou většinou schválila Poslanecká sněmovna, a to z důvodu, že jinak řeší problematiku dluhové pasti uspokojivým způsobem a zároveň, a to je poměrně podstatné, je pro dlužníky motivující a není nespravedlivá vůči věřitelům. Motivující pro dlužníky je v tom smyslu, že je zásadně nepřímo nutí, aby se zapojili do transparentního ekonomického procesu, aby se snažili vydělávat a splácet své dluhy. Pro věřitele potom v tom, že jim garantuje, že alespoň část jejich pohledávky bude splacena.

Zároveň bych chtěl uvést, že ta Sněmovnou schválená verze neznamená nějaké výrazné navýšení administrativy soudů, naopak, tam byla schválena řada věcí, které se týkají procesu před soudy, které by měly soudům výrazněji odbřemenit. A ještě podotýkám, že ten návrh neobsahuje žádnou procentní hranici vyjádřenou poměrem dluhu, který by měl být podmínkou pro to, aby někdo dosáhl svého oddlužení. Někdy se mluví o těch 30 procentech, ale ta tam nejsou pro to, aby řekla, kdo nesplatí 30 procent, nebude oddlužen. Ta jsou tam jenom proto, abychom určili, v jakém rozsahu bude soud dokazovat splnění podmínek oddlužení. Protože ten, kdo splatí více než 30 procent, u něho bude dána právní domněnka, vyvratitelná právní domněnka, že podmínky oddlužení splnil, a u těch ostatních, kteří splatí méně než 30 procent, bude potom probíhat rozsáhlejší dokazování, které ale bude vycházet z toho, co v zásadě soudu bude známo z předchozích, zpravidla pěti let.

Co přinášejí pozměňovací návrhy přijaté Senátem. Ony bezesporu byly vedeny dobrou myšlenkou, ale ne vše se ale podařilo úplně vyjádřit z hlediska normativního textu.
Otázka číslo jedna: přináší senátní pozměňovací návrhy odbřemenění pro soudy? No, podle mého názor ne. Protože na konci procesu oddlužení tak jako tak bude muset soud rozhodovat o tom, jestli podmínky oddlužení byly splněny. To znamená, čistě matematicky, počet soudních rozhodnutí, která budou vydána, se nemění. Takže obava z toho, že sněmovní verze by zahltila soudy a naopak senátní verze je odbřemení, je lichá. Naopak, naopak lze předpokládat ještě větší nápad k soudům a potom samozřejmě naopak ta senátní verze může znamenat větší zatížení soudů.

Druhý předpoklad: zvýšení právní jistoty pro dlužníky. Senát schválil pozměňovací návrh, v důsledku kterého odpadá, odpadá povinnost soudu zkoumat na konci oddlužení to, zda dlužník vynaložil veškeré úsilí k tomu, aby své dluhy splatil s odůvodněním, že to má ten soud zkoumat v průběhu celých pěti let. Ano, to je sice pravda. Správně by to ten soud měl zkoumat a také to bezesporu dělat bude v průběhu celých pěti let. Nicméně může nastat mimořádná okolnost, že se teprve na konci ukáže, že někdo zatajoval svoje příjmy, že pracoval načerno. Má být takový člověk oddlužen, nebo má být oddlužení zrušeno a to řízení zastaveno? Odpovězte si na to každý sám.

Dále, ta senátní verze navrhuje doplnit do zákona definici takzvaného nepoctivého záměru. To znamená záměru, kdy někdo vstupuje do oddlužení s nějakými nekalými úmysly, což v zásadě bylo tedy to, co apriori sledovala dosavadní judikatura. Nicméně definice, kterou opět v dobré víře Senát do toho návrhu zákona doplnil, je taková, že představuje poměrně značné riziko uzavření toho systému oddlužení pro celou řadu dlužníků, protože ten nepoctivý záměr je tam definován tak široce, že může postihnout skutečně většinu dlužníků, kteří budou o to oddlužení usilovat. Oč jde. Jde o to, že v nepoctivém záměru bude jednat každý, kdo se v minulosti, kdykoliv v minulosti před samotným schválením oddlužení dopustil jednání, které může vykazovat znaky poškozování věřitele. A upřímně řečeno, pokud se někdo dostane do dluhové pasti, tak předtím, než přistoupí k tomu oddlužení, tak se vždycky snaží hledat cesty, jak z této pasti vybřednout. A ty cesty často mohou být vedeny úvahami na úkor věřitelů. To znamená, to, co mělo posílit právní jistotu, podle mého názoru ve skutečnosti přináší poměrně velkou, velkou právní nejistotu. Ze všech těchto důvodů po poměrně důkladné analýze toho návrhu se Ministerstvo spravedlnosti jako předkladatel přiklonilo k tomu, že jako vhodnější se jeví sněmovní verze.

Možná ještě jednu věc zmíním, když jsem říkal, že ta sněmovní verze je výhodná pro věřitele. Vtip je v tom, že podle senátní verze totiž věřitelé nemusejí dostat ani korunu. Dlužník sice bude povinen po dobu běžícího oddlužení financovat náklady insolvenčního řízení, když to řeknu hodně zjednodušeně, vydržovat si insolvenčního správce. Ale věřitel z toho neuvidí vůbec nic. A pak se tady vytváří vlastně systém pro systém, který je výhodný jenom pro jednu stranu toho závazku mezi dlužníkem a věřitelem. A přitom ti věřitelé to nejsou jenom ti zlí poskytovatelé úvěrů. To mohou být pronajímatelé bytu, to budou velmi často obce, půjde o dluhy za odpady, budou to dopravní podniky. Mohou to být dokonce i ti, kterým byla způsobena škoda tím dlužníkem, a která má být nahrazena. Jsem přesvědčen, že ten původní návrh, který předpokládá, že dlužník musí být schopen splatit svým věřitelům částku, která odpovídá zhruba tisícikoruně měsíčně, je přiměřený tomu, jaký benefit, jaký benefit na konci toho oddlužení dostane. Bude jeho životní situace zcela ekonomicky restartována, začne s čistým štítem bez dluhů a bude jenom na něm, jestli na něj to předchozí řízení působilo dostatečně výchovně. A podle mého názoru může působit výchovně jedině tehdy, když si uvědomí, že dluhy se musí splácet a když z toho tedy něco budou mít i sami věřitelé.

Ze všech těchto důvodů prosím, abyste podpořili sněmovní verzi toho návrhu. Děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Červíček (ODS): Možná řešení

11:17 Červíček (ODS): Možná řešení

Komentář na facebookovém profilu k možnostem v zákoně o služebním poměru.