Vážený pane předsedající, dámy a pánové, je to lichotivé, že zhruba dva týdny po nástupu do funkce má můj rezort devět interpelací. Nejhorší je lhostejnost. Já jsem rád, že tady budu moci některé věci snad aspoň částečně ozřejmit. Mně samozřejmě nemůže jít o nic jiného než o to, aby se personální situace v Armádě České republiky stabilizovala. Zdá se mi proto v přímém protikladu s takovým úsilím, abych v situaci, kdy na ministerstvu resp. v Poslanecké sněmovně leží řada docela zásadních legislativních novel, řekněme, abych je nějakým způsobem jako messenger poponesl jenom do toho nebo onoho čtení. Nemyslím si, že je něco mimořádného na tom, že jsem se v relativně krátké době, tak to prostě situace přinesla, rozhodl k nim přistupovat různým způsobem, to znamená, to, co jde, nechat tak, jak bylo plánováno, to, co vyžaduje nějakou revizi nebo drobnou korekci, přeložit na program nejbližších schůzí. V jednom případě jde o březnovou a v případě tohoto zákona o schůzi dubnovou. Ve dvou případech potom ty návrhy stáhnout.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.


