Děkuji za slovo.

Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi uvést návrh novely zákonů o zdravotních pojišťovnách. Návrh reaguje na nález Ústavního soudu, spisová značka Plénum US21/15, který s účinností od 1. října 2019 ruší podstatnou část stávající právní úpravy, týkající se způsobu obsazování orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Dosud Správní radu zaměstnanecké zdravotní pojišťovny tvoří pět členů jmenovaných vládou a deset členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny zaměstnavateli a odborovými organizacemi, Dozorčí radu zaměstnanecké pojišťovny tvoří tři členové, které jmenuje a odvolává vláda, a šest členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny zaměstnavateli a odborovými organizacemi.
Ústavní soud ve vztahu k dosavadní zákonné úpravě dovodil nerovnost mezi různými skupinami pojištěnců, neboť někteří z nich jsou a priori vyloučeni z pasivního volebního práva, tedy nemohou být voleni do orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Takto založená nerovnost je podle názoru Ústavního soudu v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

Cílem návrhu zákona je tedy zavedení transparentního obsazování správních a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven tak, že v rámci správní i dozorčí rady bude zachováno jmenování třetiny těchto orgánů vládou s tím, že zbývající dvě třetiny členů budou nově voleny z řad pojištěnců zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, to znamená všech pojištěnců. Každý pojištěnec bude mít právo kandidovat do orgánů své zaměstnanecké zdravotní pojišťovny a volit, tedy aktivní právo budou mít osoby odvádějící pojistné na veřejné zdravotní pojištění této zaměstnanecké zdravotní pojišťovně, ať již jakožto zaměstnavatelé, případně jakožto osoby samostatně výdělečně činné, i osoby bez zdanitelných příjmů. Zkrátka všichni, kteří odvádí pojistné do systému dané zdravotní pojišťovny. Ti tedy budou nově volit nově do orgánů zdravotních pojišťoven.