Děkuji za slovo.
Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi uvést návrh novely zákonů o zdravotních pojišťovnách. Návrh reaguje na nález Ústavního soudu, spisová značka Plénum US21/15, který s účinností od 1. října 2019 ruší podstatnou část stávající právní úpravy, týkající se způsobu obsazování orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Dosud Správní radu zaměstnanecké zdravotní pojišťovny tvoří pět členů jmenovaných vládou a deset členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny zaměstnavateli a odborovými organizacemi, Dozorčí radu zaměstnanecké pojišťovny tvoří tři členové, které jmenuje a odvolává vláda, a šest členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny zaměstnavateli a odborovými organizacemi.
Ústavní soud ve vztahu k dosavadní zákonné úpravě dovodil nerovnost mezi různými skupinami pojištěnců, neboť někteří z nich jsou a priori vyloučeni z pasivního volebního práva, tedy nemohou být voleni do orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Takto založená nerovnost je podle názoru Ústavního soudu v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
Cílem návrhu zákona je tedy zavedení transparentního obsazování správních a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven tak, že v rámci správní i dozorčí rady bude zachováno jmenování třetiny těchto orgánů vládou s tím, že zbývající dvě třetiny členů budou nově voleny z řad pojištěnců zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, to znamená všech pojištěnců. Každý pojištěnec bude mít právo kandidovat do orgánů své zaměstnanecké zdravotní pojišťovny a volit, tedy aktivní právo budou mít osoby odvádějící pojistné na veřejné zdravotní pojištění této zaměstnanecké zdravotní pojišťovně, ať již jakožto zaměstnavatelé, případně jakožto osoby samostatně výdělečně činné, i osoby bez zdanitelných příjmů. Zkrátka všichni, kteří odvádí pojistné do systému dané zdravotní pojišťovny. Ti tedy budou nově volit nově do orgánů zdravotních pojišťoven.
Ten návrh v zásadě reaguje tedy na tento nález Ústavního soudu a znamená pouze nepatrné dopady do systému veřejného zdravotního pojištění, které budou způsobené mírným navýšením výdajů zdravotních pojišťoven na realizaci voleb do svých orgánů. Částka se odhaduje v řádu stovek tisíc korun na jedny volby a bude hrazena z provozních fondů zdravotních pojišťoven.
Návrh také počítá s tím, že ti, kteří budou volit, to znamená, budou mít aktivní volební právo, tak nově se budou moci sdružovat. To znamená, nebude to jako doposud, že pouze jeden subjekt, který odvádí určitý objem pojistného dané zaměstnanecké pojišťovně, bude moci tedy volit, ale subjekty se budou moci sdružovat, a snižujeme ten příděl do odvodů dané pojišťovně 0,4 procenta, což by mělo znamenat zkrátka to, že větší počet subjektů se bude moci zapojit do toho aktivního volebního práva. Jak jsem říkal, být voleni budou moci být všichni. Tento návrh tedy reaguje na nález Ústavního soudu. Bez tohoto návrhu by nebylo možné po skončení současných funkčních období plně obsadit správní a dozorčí rady zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Abychom této situaci předešli, žádám vás o jeho podporu. Děkuji za pozornost.
Mgr. Adam Vojtěch
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
