Děkuji, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládaný návrh zákona byl vypracován s cílem řešit situaci zaměstnavatelů, u kterých v této souvislosti došlo ke značnému propadu obchodní činnosti a kteří jsou vystaveni riziku vysokých ekonomických ztrát. Vláda již přijala řadu opatření s cílem likviditu postižených subjektů podpořit, zejména formou poskytnutí úvěrů s garancí státu, nebo také zejména program Antivirus, který kompenzuje část vyplacených náhrad mezd. Proto ale navrhujeme jako další opatření, aby se jako podpora zaměstnavatelů umožnilo zaměstnavatelům odložit platby pojistného na sociální zabezpečení, které zaměstnavatel odvádí ze svého vyměřovacího základu do 20. dne následujícího kalendářního měsíce na příslušný účet okresní správy sociálního zabezpečení. Navržená právní úprava se týká pojistného stanoveného v sazbě 24,8 % hrubé mzdy za měsíce květen, červen, červenec tohoto roku. A lhůta pro úhradu tohoto pojistného je stanovena nejpozději do 20. října. Pokud k doplacení dlužného pojistného dojde v takto stanovené lhůtě, tedy do 20. října tohoto toku, zaměstnavatel zaplatí za pozdní úhradu pojistného jen 20 % penále, které je stanoveno v § 20 zákona o pojistném na sociální zabezpečení, což odpovídá navýšení o úrok přibližně ve výši 4 % p. a. Jinými slovy, namísto penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, by penále za prodlení činilo jen 0,01 % za každý kalendářní den částky, tzn. pětinu.

Z důvodu zachování ekonomické motivace k placení pojistného zaměstnavateli se nenavrhuje úplné zrušení placení penále, ale jeho podstatné snížení, jak jsem právě uvedla. Pokud bych to měla shrnout jednou větou: Jedná se za účelem posílení likvidity firem o rychlou výhodnou půjčku ze strany státu bez jakékoliv administrativní zátěže. Zachována však zůstává povinnost zaměstnavatele srazit zaměstnanci z jeho vyměřovacího základu pojistné a odvést jako plátce toto pojistné stanovené v sazbě 6,5 % hrubé mzdy do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, opět na účet okresní správy sociálního zabezpečení. Pokud zaměstnavatel do této lhůty, tzn. do 20. října, toto pojistné neuhradí, je povinen zaplatit penále ve standardní výši, tzn. již zmiňovaných 0,05 % dlužné částky denně, která odpovídá přibližně 18procentní roční úrokové míře.

S cílem zjednodušit administrativní postupy související s placením pojistného a předkládáním přehledů o výši a platbě pojistného jsou dále navrhovány dvě dílčí změny.

Ta jedna se týká zavedení povinnosti zaměstnavatele předkládat přehled o pojistném výlučně elektronicky, což zejména umožní České správě sociálního zabezpečení mít údaje od zaměstnavatele k dispozici v co nejkratším čase. Zpracování přehledů o výši pojistného zaslaných v papírové podobě je administrativně náročné, na tom se asi shodneme, a dosavadní praxe ukazuje, že elektronický způsob podávání dokumentů od zaměstnavatelů vůči České správě sociálního zabezpečení během posledních několika let prakticky samovolně a na bázi dobrovolnosti v naprosté většině již nahradil klasickou papírovou formu.