Tak děkuji za slovo, pane předsedo. Já se omlouvám, já si jenom tady najdu poznámky. Tak. Já to ještě jednou zopakuji. Nebudu natahovat dlouho, jenom aby to bylo srozumitelné, protože chápu, že ta materie je hodně složitá. Byla i pro nás složitá, protože jsme nenašli žádný vzor, ze kterého bychom se mohli odpíchnout. Hledali jsme zahraniční vzory. Tam jsme se nechali inspirovat. Padalo tady třeba Německo. Já vám řeknu, co jsme třeba zjistili v zahraničí. Ono se to těžko posuzuje, protože třeba Německo, které dává až stoprocentní záruky, tak má svojí banku, kterou jim tedy velmi závidím KVB(?) nebo já to vždycky spletu.
A prostě ta banka... ale také třeba mají takovou kouzelnou věc, že na tu záruku dají zastropované úroky, jedno, dvě procenta. To by se mi také líbilo. Já jsem třeba apelovala... Já ještě zopakuji ty parametry a pak vám řeknu, jak se to vyvíjelo. Takže my jsme se dohodli - to byl návrh Ministerstva financí, na tom jsme si tvrdě za tím stáli, aby prostě byly priorizované malé a střední firmy, to znamená nula až 250 zaměstnanců. Tam bude poskytována záruka, státní záruka ve výši 90 %. Odlišeny budou potom firmy 250 až 500, kde bude ta záruka maximálně, maximálně 80 %. Ten úvěr je provozní, je limitován částkou 50 milionů, a o to se potom odvíjí ta záruka za 45 maximálně a 40 v té své druhé variantě.
Takže toto byla jedna věc, za kterou jsme si stáli, aby skutečně ty firmy byly takto rozsortýrované, protože hlavně ty malé a střední mají největší problémy. A malá a střední firma i podle evropských pravidel je firma do 250 zaměstnanců. Další věc, kterou jsme velmi tvrdě debatovali a diskutovali, bylo zastropování úroků. Protože já jsem pořád měla podmínku, aby na tu část záruky, kterou poskytne stát, aby tam ten úrok byl výhodnější. Prostě toto jsem po týdnu vzdala - říkám to upřímně, protože jsme se nebyli schopni domluvit, jak to udělat, protože prostě dva úroky na jeden úvěr není možné mít, to jsem pochopila. Chtěla jsem nějaký průměr, zase padaly argumenty, že průměr, který my bychom akceptovali, třeba já nevím repo plus 4, nebo nějaký takový repo plus 3, takže prostě to sice vydrží velké banky, ale doplatí na to malé atd. Prostě jsem to po týdnu diskuzí, když jsme vždycky ráno začali, prostě tam, kde jsme večer skončili, jsem to vzdala.
Vzdala jsem i veškeré snahy o nějaké slevy, protože by se nevědělo, od čeho by se ta sleva odvíjela. V tom všem jsem ustoupila. Neustoupila jsem v jediné věci, a to je těch 25 %. V tom jsem neustoupila, z toho důvodu, protože vláda se nakonec rozhodla - my jsme pracovali s částkou 50 mld. s tím, že jsme si řekli, že to vyzkoušíme a případně pak přijdeme s jiným zákonem. Nakonec se vláda rozhodla, že tam dáme 150 mld., protože i banky říkají, že - myslím hodnota té záruky - to bude rychle pryč. ČMZRB to bude dávat po tranších, to nebude hned, my se ještě domlouváme na tom systému, jaký by zvolila, jestli to bude podle podílu na trhu, nebo jestli tam prostě vytvoříme nějaké podmínky, to ještě s nimi ladíme. Bude do toho samozřejmě vstupovat Česká národní banka jako orgán dozoru a dohledu, takže my počítáme s tím, že po nějaké tranši Česká národní banka to celé zdohleduje a zkontroluje a řekne, jak ona to vidí a případně třeba jak je to i s kapitálovou přiměřeností Českomoravské záruční a rozvojové banky atd., protože v tuto chvíli to nikdo pořádně neví, co to přinese.
Těch 25 %, což znamená tedy 150 mld, co rozhodla vláda, odpovídá 25 % portfoliové záruky, znamená že krát 4 jsme na 600 mld., a to jsme viděli jako velice dobrou věc, že banky dají do systému, do ekonomiky, 500 mld.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
To znamená, každý ten pozměňovací návrh, který tady pánové citovali, ať už to je pan poslanec Onderka nebo pan předseda Stanjura, tak v podstatě znamená snížení té částky, která půjde do ekonomiky. V jednom případě to je 450, v jednom případě je to 490 mld. místo těch 600 mld.
Samozřejmě zaznívaly ze strany bank - protože oni pracovali s tím procentem 33 % /30 % nepadlo, to zaznělo až tady od pana Onderky/, my jsme pracovali s 25 % - a zaznívalo, že čím to procento bude nižší, tak tím hrdlem propadne méně firem, nebo že méně firem na to dosáhne. To by mě samozřejmě mrzelo, to bych určitě nechtěla. Zvláště bych si to nepřála u těch malých a středních firem. Proto jsem požadovala nějakou analýzu. Chtěla jsem nějaké podklady, nějakou analýzu, ze které by to vyplynulo. Taková, když tedy stojí ty fronty, jak říkaly banky, taková analýza není.
Je potřeba si uvědomit, že my jsme na jedné lodi. My máme zájem na tom, abychom pomohli našim občanům, našim českým firmám, protože nechceme, aby nás jednou koupil kdoví kdo, ale rozhodně banky nás potřebují také, protože se potřebujeme vzájemně, to jsou klienti těch bank, to jsou naši občané, naše české firmy a současně klienti bank, takže jsme na jedné lodi a já jsem ráda, že to banky budou dělat, protože banky jsou jediné, které by byly schopné to dělat.
Já jsem byla ochotna debatovat o tom parametru při přípravě. Nakonec vláda to schválila jednomyslně. Nicméně nedostala jsem pro ten argument 33 %, tedy byly ve hře vlastně dvě čísla, 33 a 25, žádné podklady, takže já osobně ani nevím - já ten argument ani nechápu, protože tu bonitu bude posuzovat ta banka, bude na ní, jak nastaví kritéria a já se domnívám, že když je tam tak vysoká státní záruka, že je může nastavit benevolentněji, což bezesporu udělá.
Ještě tady padaly různé dotazy. Podmínky jsou v podstatě jediné. Podmínky jsou takové, že je tam určitý počet zaměstnanců, buď do 250 nebo od 250 do 500. Víte, že Poslanecká sněmovna schvalovala - a schválil to i Senát a už to podepsal i pan prezident - ten Covid 4, neboli EGAP, což bude pro firmy nad 500 zaměstnanců. Takže toto v podstatě je jediná podmínka.
K návrhům, které tady padaly. Já určitě nějaké usnesení podpořím, abych prostě dala najevo dobrou vůli, nebo navrhnu podpořit, já nehlasuji, ale průlom do bankovního tajemství prostě podpořit nemůžu. Říkám to otevřeně. Je to vztah mezi bankou a klientem a pokud bychom tam dali nějakou podmínku, že se prolomí bankovní tajemství a že se to bude někde vyvěšovat, tak to určitě ztíží podmínky pro žádosti a odradí to celou řadu firem, takže toto opravdu - my jsme to i debatovali, to není tak, že bychom ten problém slyšeli včera poprvé. Já jsem to říkala i na rozpočtovém výboru, že jsme to téma debatovali, protože zaznívá, aby to nešlo do nějakých daňových rájů. My dokonce máme u pětadvacítky omezení, že je to vázáno na důchodové pojištění, tak to nemůže dostat nikdo z daňového ráje z fyzických osob, ale tady prostě je to vztah banka a klient.
A to je asi všechno. Děkuji vám za podporu. Ten zákon je velmi důležitý. Zavnímala jsem, že ho budou všichni podporovat /nevím jak SPD/, ale vy všichni, co jste vystupovali, tak jste ho podpořili. Ať už podpoříte jakýkoliv parametr, já samozřejmě budu vděčná za ten, který jsme navrhli, ale na druhé straně je důležité, aby ten zákon spatřil světlo světa, aby byl účinný a aby banky mohly podle něj začít rychle postupovat, protože firmy to potřebují.
Děkuji vám.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: PV
