Dobrý den, kolegyně a kolegové, vážená paní ministryně.

Po té smršti faktických poznámek "kdo si počká, ten se dočká", a já už čekám na tento okamžik a doufám, že budu mít radost, že se konečně zruší daň z nabytí nemovitosti, minimálně od 23. ledna 2018, kdy jsme tady v této naší slovutné Sněmovně o návrhu na zrušení daně z nabytí nemovitosti hlasovali poprvé. Tehdy ovšem ochota vlády ke zrušení byla nulová. Já jsem rád, že se to po těch čtyřech neúspěšných pokusech, protože dneska to bude pátý, změnilo a dokonce paní ministryně používá některé stejné argumenty pro zrušení daně, jako jsme celou dobu používali tehdy my. Takže mohu konstatovat, že naše vystoupení tady několikrát v průběhu posledních let nebyla zbytečná a mnohé naše argumenty padly na úrodnou půdu.

Já vítám, a samozřejmě my vítáme, návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti. Přišli jsme s tím poprvé už v minulém volebním období v roce 2015, a pro nás to znamená konec této absurdní, nelogické a nespravedlivé daně, která prodražuje náklady na pořízení vlastního bydlení o 4 %. Na byt, který dnes stojí 3 miliony, musí vytáhnout každý občan ze své kapsy 120 tisíc Kč, aby zaplatil státu za to, že si jde koupit nemovitost - z peněz, které již jednou zdanil. Já už jsem tady říkal několikrát v průběhu těch posledních let, že zrušením této daně se alespoň částečně uleví lidem, kteří si kupují vlastní nemovitost, což je při vysokých cenách bytů určitě pomoc nikoliv nevýznamná. Ale bohužel vláda ten náš návrh neokopírovala úplně dobře, a nebyla by to tato vláda, aby zrušení daně něčím nezkomplikovala. A to je zde diskutované zrušení daňových odpočtů úroků z hypoték, což mi trochu tu radost ze zrušení daně z nabytí nemovitosti kazí.

My jsme chtěli zrušit daň z nabytí nemovitosti bez jakýchkoliv dalších podmínek, protože chceme zemi, ve které lidé vlastní své domovy. Chceme zemi, kde lidé jsou schopni zajistit bydlení sobě a svým potomkům, a stát by k tomu měl vytvářet podmínky a předpoklady. Vlastnické bydlení je také zároveň formou pro mě určitého majetkového zabezpečení pro každého občana, a i to je důvod pro zrušení daně z nabytí nemovitosti. Bohužel vláda přistoupila ke zrušení daně po svém, a zrušení daně si tak lidé zaplatí jinak, místo jednorázové daňové zátěže jim vláda plánuje jejich (její?) rozložení v čase. Je to ve stylu něco za něco.

Já už jsem tady v prvním čtení řekl, že v bydlení vláda, vůbec v politice bydlení vláda přešlapuje na místě, protože sice zrušením daně z nabytí nemovitosti dělá krok vpřed, ale zrušením odpočtu úroků z hypoték dělá zároveň krok vzad.