Dámy a pánové, pane ministře,

já nemám žádný papír, tak já budu mít nějaké otázky, tak vám je pak nebudu moct předat. Tentokrát vás překvapím, nebudu říkat, že jsem nechtěl mluvit, protože jsem chtěl mluvit. Před chvilkou jsem se vrátil ze zastupitelstva, tak tomu přizpůsobím i délku svého příspěvku, takže bude spíše kratší než delší, protože jsme si to užili nebo já jsem si to užil na druhé straně Vltavy do půl páté do rána.

Můj dotaz a v zásadě ten názor na to je stále totožný, konzistentní. Troufám si říct, že když se přijímá nějaká novela tohoto typu, že by měla být splněna dvě kritéria. Buď ideálně obě dvě najednou, nebo každá zvlášť. První, jestli to něco přinese státnímu rozpočtu. Tomu bych rozuměl, což ale v tomhle případě se neděje. Naopak státní rozpočet přijde, a teď se tady můžeme hádat, jestli to bude o čtyři miliardy, šest miliard, dvanáct miliard. Na to jsou tady evidentně různé úhly pohledu. Jenom víme, to jsme se dozvěděli na té konferenci, kterou jsem spolupořádal, že stojí ten systém 80-100 milionů korun. Ale každá částka toho výnosu je násobně vyšší než ten náklad. Takže státnímu rozpočtu to nepřinese nic.