Do rukou se mi dostaly informace, které bych chtěl doplnit při dotisku knih, Cesta Františka Čuby z Březové k JZD Slušovice a Rej Masek. Zajímavé postřehy, s kterými by se mohla seznámit širší veřejnost, aby pochopila seriózněji situaci, která vznikla před rokem 1989 v Československu.

Společenský pokrok, ekonomika, uspokojování potřeb a zájmů lidí vyžadovaly před rokem 1989 věnovat pozornost kvalitativním stránkám výroby a ekonomiky vůbec, s důrazem na tři základní oblasti: mikroelektroniku, biotechnologii a oblast životního prostředí. Tyto cílové oblasti jsme považovali v JZD AK Slušovice za podstatné. Byla snaha o rychlé zavádění vědeckotechnických poznatků do praxe a využívala se maximální aktivita manažerů. Výsledky ukázaly, že tyto metody patřily za jedny z nejdůležitějších hybných sil rozvoje podniků.

Došlo k prolomení Marxova etalonu, že dělník tvoří nadhodnotu své práce. Je zajímavé, že František Čuba, předseda družstva se oprostil od těchto myšlenek, i když byl nálepkován jako uvědomělý funkcionářský komunista. Na velkém zasedání Občanského fóra v Zádveřicích v roce 1989, řekl „většinu zisku ve firmě tvoří vedoucí pracovníci“. Za tyto myšlenky byl v podstatě vypískán lidmi, aniž mohl tyto myšlenky obhájit, měl na to jenom 5 minut. Řídicí schůze, ač byli většinou rétoricky proti marxistickému zaměření se v reálu chovali v duchu marxismu-leninismu, na rozdíl od F. Čuby.

Analýza z Výzkumného ústavu plánování a řízení efektivnosti v Praze. prokázala, že struktura výroby se nevyvíjela proporcionálně, že strojírenství a elektronika, jako hlavní nositelé intenzifikace ekonomiky, ztratily nutný předstih. Ve vývoji efektivnosti docházelo k nepřiznivému stavu v celém Československu.

Stávající technologická základna průmyslu měla negativní důsledky na životní prostředí a zdraví lidí. Slušovický příklad potvrzoval, že vstup do nové etapy vědeckotechnického pokroku je spojen s uplatňováním kvalitativně nových moderních technologií.