Pravice, za kterou se (ne)musíme stydět

ODS vešla do voleb s Lidovci a TOP 09. Už to by nám mohlo napovědět, že si ODS, i kdyby chtěla, pravicovou tvář neudrží. Proč? Lidovci jako takoví se nebáli chodit tam, kam vítr plane. V roce 2002 vládli se Špidlou, Grossem a Paroubkem. V roce 2006 přebíhal Miroslav Kalousek sem a tam, jednal jak s ODS, tak i s ČSSD a KSČM. V roce 2013, kdy se vrátili do Poslanecké sněmovny, se rozhodli Lidovci, v čele s Pavlem Bělobrádkem jít do vlády s Andrejem Babišem a Bohuslavem Sobotkou. Přeskočme jedno volební období a můžeme vidět Lidovce v údajně pravicové koalici SPOLU.

To musela být dřina, působit na levicové voliče. kteří vlastně chtějí, ať stát ví co si kupujeme, jak nakládáme s vlastními penězi, a pak nám chce mluvit, pomocí daní a odpustků ve formě sociálních dávek, do života. A poté obhajovat slogany SPOLU, že nikdy nezvýší žádné daně.
 

Slibů o nezvyšování daní, jsme slyšeli hodně

Avšak po rozumném zrušení spotřební daně na pohonné hmoty, se k nám tato daň vrátila. Nemusím snad ani mluvit o tom, co na nás chystají v rámci konsolidačního balíčku.