Paroubek: Jedna zbytečná stávka

16.03.2018 5:36

Více než 140 středních a vysokých škol se přihlásilo ke čtvrteční stávce. Nic proti tomu, když si chlapci a děvčata chtějí zastávkovat, ale měly by pro to být důvody pochopitelné, pravdivé a oprávněné.

Paroubek: Jedna zbytečná stávka
Foto: Archiv PL
Popisek: Jiří Paroubek ve studiu PL TV

V naší zemi celkově málo stávkují zaměstnanci, u nichž bych to ještě pochopil s ohledem na jejich často nevysoké příjmy. Pochopil bych, kdyby stávkovali pokladní v samoobsluhách, personál v sociálních službách, zdravotní sestry atd. atd. Tyto skupiny lidí ale u nás příliš nestávkují. Odbory jsou vesměs krotké a u těch velkých zaměstnavatelů, jako je třeba Auto Škoda Mladá Boleslav, si zaměstnanci dokáží vynutit své požadavky. Stávkovat nemohou ani statisíce důchodců, jejichž život se pohybuje na hranici bídy. Ani další statisíce ostatních občanů, jejichž život je pod hranicí chudoby anebo je nad ní jen statisticky. Nikdo z tohoto, možná 1,5-2 milionů lidí, se na náměstích českých a moravských měst nebouří.

Ve čtvrtek se konala výstražná stávka středoškoláků a vysokoškoláků, kteří chtěli dát najevo „nesouhlas s přístupem nejvyšších politických představitelů k ústavě“. Protesty proběhly přímo na školách nebo v jejich blízkém okolí a vysokoškoláci se vydali do ulic, respektive na velká náměstí. Vzhledem k tomu, že se studenti nebo ti kdo za nimi stojí, zaštiťují ústavou, nezbývá než se podívat na jejich požadavky. A jaké to jsou požadavky? Prý, aby prezident plnil ústavní povinnost jmenováním premiéra, který získá podporu a který nebude trestně stíhanou osobou.

Andrej Babiš mi osobně není sympatický, mám k němu významné výhrady kvůli trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Ale jiná osoba, vyšlá z jiné politické strany, není schopna pro jí sestavenou vládu získat parlamentní většinu. Prezident splnil svou ústavní povinnost a A. Babiš má zatím jako jediný šanci utvořit většinovou vládu s podporou parlamentní většiny poslanecké sněmovny.

To, že to trvá dlouho, je způsobeno mj. také tím, že se čeká na výsledky sjezdu ČSSD, jehož pokračování se uskuteční 7. 4. 2018. A na tomto pokračování se sociální demokraté mohou rozhodnout, zda do té vlády s A. Babišem chtějí směřovat či nikoliv. Vládu by také mohli podpořit komunisté, kteří na rozdíl od stran pravice jsou tak ochotni učinit, ale ti také budou mít sjezd, na němž se rozhodnou, zda vůbec takto postupovat chtějí.

Myslím, že by se česká veřejnost neměla nechat strhnout k neuváženým akcím vůči Zemanovi a Babišovi tak, jak probíhají na sousedním Slovensku vůči Ficovi a Kaliňákovi. Část slovenské veřejnosti se není schopná smířit s tím, že po minulých volbách vznikla vláda vedená stranou Smer a premiérem Ficem. A tato část veřejnosti neakceptuje žádný výsledek policejního vyšetřování, který bude řešit, čistě věcně, vraždu novináře Kuciaka a jeho partnerky. A určitě existuje i část slovenské veřejnosti, která by si přála, aby těmi skutečnými vrahy byli Fico s Kaliňákem, ať je skutečnost jakákoli.

Ing. Jiří Paroubek

  • Nenarodili jsme se sami pro sebe, ale proto, abychom sloužili své vlasti. ( Jindřich IV.)

Před pár týdny u nás proběhly prezidentské volby, před pěti měsíci sněmovní volby. Ty volby nějak dopadly a zpochybňovat jejich výsledek není demokratické a je proti duchu ústavy. Studenti prý dále požadují, aby vláda v demisi nekonala zásadní a personální kroky, ani nevytvářela nové ústavní pořádky. To první už je přímo v kolizi se zněním ústavy. Ústava neodlišuje, zda rozhodnutí vlády jsou taková nebo taková, pokud se jedná o vládu v demisi, či vládu jmenovanou a bez důvěry sněmovny nebo o vládu jmenovanou na základě výsledků voleb a s důvěrou veřejnosti. Prostě vláda je vládou a tak má také postupovat a činit i důležitá rozhodnutí. Chod státu se totiž nezastaví.

Podle studentů má proti nedodržování ústavních zvyklostí důrazně vystoupit Senát. No dobrá, ale ty ústavní zvyklosti, o nichž chlapci a děvčata hovoří, jsou jaksi mimo rámec ústavy… Zase na jiném místě a jiná parta lidí organizuje na pražském Václavském náměstí, na středu večer, shromáždění na podporu veřejnoprávní televize a mediálního domu Economia. Tu podporu veřejnoprávní televize bych ještě pochopil, ale podporu Bakalova mediálního domu už nechápu vůbec. Když jsem si přečetl, den po prezidentské volbě, v HN, bezuzdné útoky na prezidenta Zemana, měl jsem pocit, že ti pánové, co tyto útoky s velkou chutí konstruují, nejsou velkými demokraty.

Připusťme, že i prezident může mít právo na názor. I prezident se může mýlit, ale pokud si dobře vzpomínám na argumentaci M. Zemana vůči veřejnoprávní TV, argumentoval její jednostranností dosti přesně. Opřel se o statistiku, podle které ČT dala nadstandardní prostor ve svých pořadech představitelům střepinové strany TOP 09. Chápu, že politický postoj těch, kdo v ČT rozhodují o účasti v programech, lze charakterizovat slovy „pravda a láska“ ,je nejbližší strana TOP 09. No, ale pánové a dámy v ČT nejsou soukromá firma, ale jsou veřejnoprávní médium. Tato část kritiky ze strany prezidenta byla zcela oprávněná.

Ale samozřejmě je možné demonstrovat proti čemukoli a komukoli i proti, před dvěma měsíci znovu zvolenému prezidentovi. Nic proti tomu, ale je potřeba vidět sousední Slovensko a jeho destabilizaci, která může, dříve či později, poškodit slovenské hospodářství a také životní úroveň většiny vrstev lidí.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

Důchodová reforma

Tvrdíte, o důchodové reformě jednáte i s laickou veřejností. Jak? Kde? Jsem si ničeho takového nevšiml. A myslíte, že má smysl schvalovat něco, na čem se aspoň z větší části neshodnete s opozicí? K čemu reforma, kterou jiná vláda zase zruší, což už se stalo? Nebylo třeba chybou, že jste s opozicí ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Helebrant (ANO): Jsem jednoznačně proti a tento návrh nepodpořím

23:08 Helebrant (ANO): Jsem jednoznačně proti a tento návrh nepodpořím

Projev na 102. mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny 10. května 2024 k zákonu o korespondenční volbě