Pekarová Adamová (TOP 09): Na změnu vztahu společnosti ke zvířatům by měl reagovat i trestní zákoník

12. 2. 2019 19:12

Projev na 26. schůzi Poslanecké sněmovny 12. února 2019 k novele trestního zákoníku

Pekarová Adamová (TOP 09): Na změnu vztahu společnosti ke zvířatům by měl reagovat i trestní zákoník
Foto: TOP 09
Popisek: Poslankyně TOP 09 Markéta Adamová

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

ráda bych upřela vaši pozornost ke sněmovnímu tisku číslo 214, k novele zákona číslo 40/2009 Sb., trestní zákoník, pod kterou je tedy podepsáno 77 poslanců napříč politickým spektrem. To, že má návrh takovou podporu, dává tušit, že tato Poslanecká sněmovna považuje stejně jako TOP 09 týrání zvířat za zásadní otázku, kterou je potřeba se zabývat. Proto také děkuji všem, kteří jste podpořili pevné zařazení tohoto bodu. A nyní už tedy k té faktické stránce návrhu zákona.

Hlavním záměrem novely je zvýšení ochrany zvířat a úprava přísnějšího postihu nevhodného nakládání se zvířaty. Novela vychází ze základní myšlenky, kterou je takzvaný proces dereifikace, což je takzvané odvěcnění, kdy dřívější přístup ke zvířeti jako k věci se mění na přístup jako k živému tvoru. Změna přístupu se ve veřejném právu projevila především v zákoně číslo 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Nosný princip zákona je vyjádřen přímo v jeho textu. Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka. Tato změna byla do určité míry reflektována i při přijetí trestního zákoníku v roce 2009. V mezidobí došlo k uznání zvířete jako smysly nadaného živého tvora i v oblasti práva soukromého. Uvedený trend je neustále prohlubován jak v České republice, tak i v zahraničí. Jako příklad lze uvést norskou právní úpravu, která zavádí princip podpory úcty ke zvířatům a princip uznání vnitřní hodnoty zvířete. Výrazem progrese norské právní úpravy je například právní zakotvení povinnosti nálezce zraněného zvířete takovému zvířeti pomoci nebo oznamovací povinnost, kterou má každý, kdo má důvodné podezření, že je zvíře vystaveno zneužívání nebo vážnému porušování prostředí, dohledu a péče. Z český právních předpisů lze pro demonstraci uvedeného trendu uvést novou úpravu ve veterinárním zákoně po novele číslo 302/2017 Sb., účinnou od 1. listopadu roku 2017, která zavedla například povinnou registraci chovatelů pěti a více fen či povinnost soukromých veterinářů nahlašovat podezření z týrání zvířat.

Domnívám se, že na změnu vnímání společnosti ve vztahu ke zvířatům by měl reagovat i trestní zákoník tak, aby poskytoval ochranu zvířatům v hierarchii chráněných hodnot výrazněji než například u ochrany majetku. Proto v novele navrhujeme jednak dosavadní závažnější přestupková jednání kriminalizovat jako trestný čin, jednak způsobem odpovídajícím novému nazírání společnosti na zvířata revidovat trestní sankce. Navrhované trestní sazby jsou nastaveny poměrně vysoko. Sazba uvedená v odstavci 1 odpovídá například trestnému činu ublížení na zdraví; § 146 odst. 1, v odstavci 2 je srovnatelná s trestním činem týrání svěřené osoby. Dvouletá dolní hranice trestu odnětí svobody v odstavci 2 se zavádí jako forma omezení, nikoliv však vyloučení možnosti rozhodnout o trestném činu podle § 302 odst. 2 trestním příkazem bez projednání věci v hlavním líčení.

Nová právní úprava si klade za cíl reagovat také na negativní fenomén takzvaných množíren, v nichž jsou zvířata často chována a rozmnožována ve velmi nevhodných podmínkách. Stávající trestněprávní úprava postih takového jednání neumožňuje, ledaže by naplňovalo též znaky skutkové podstaty trestného činu týrání zvířat nebo některého dalšího trestného činu. Podle dostupných statistických údajů představují živá zvířata třetí nejvýnosnější "komoditu", s níž je nelegálně obchodováno vedle drog a zbraní. Česká republika zaujímá v rámci evropských zemí bohužel přední příčky, pokud jde o nelegální export štěňat do Evropy. Vedeni touhou po zisku někteří chovatelé zcela rezignují na zajištění přiměřených podmínek pro rozmnožování zvířat a následnou péči o ně. Velice často dochází také k porušování norem, které stanoví, jak staré mládě může být odebráno matce, či norem týkajících se očkování nebo povinných dokladů. S ohledem na absenci příslušných pravidel ve stávající právní úpravě pokládáme navrhované změny za nezbytné. Vzniká tedy nová skutková podstata trestního činu chování zvířat v nevhodných podmínkách. Účelem této úpravy je postihnout na úrovni trestního práva případy nepromyšlené a nezodpovědné produkce štěňat, koťat a jiných mláďat, jejich držení ve zcela nevyhovujících podmínkách, nerespektování elementárních zásad pro jejich odběr od matek a nedostatečnou následnou péči o ně a jejich matky.

V souvislosti s tím navrhujeme zavedení nového trestu zákazu chovu a držení zvířat. Tento trest má kompenzovat nedostatky v ukládání trestu zákazu činnosti a trestu propadnutí věci - zvířete osobám, které se trestné činnosti dopustily v souvislosti s držením nebo chovem zvířete, či péčí o něj. S ohledem na připomínky veřejnosti byla trestnost takzvaných množíren rozšířena i na případy chovu zvířat v nevhodných podmínkách bez existence úmyslu a nutnosti jeho prokázání v trestním řízení se zvířaty obchodovat.

Z důvodů dodržení zásady subsidiarity trestní represe je jednání podmíněno tím, že se musí jednat o větší množství zvířat. Chov zvířat v nevhodných podmínkách za účelem obchodu a kořistění z něj, takzvaný množírenský byznys, je pak postihován přísněji v rámci kvalifikované skutkové podstaty. Kořistěním se rozumí jakýkoliv způsob získávání majetkového prospěchu z takového jednání. Za trestný čin chovu zvířat v nevhodných podmínkách bude odpovědná i osoba, která zajistí potřebné doklady nebo potvrzení za účelem vývozu zvířat do jiného státu, osoba, která zvířata vyveze, osoba, která pronajme nemovitost, ve které je množírna provozována a podobně.

Ještě něco málo k účinnosti. Navrhuje se, aby zákon jako celek nabyl účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Navrhovaná úprava nepředpokládá rozsáhlejší související či navazující změny právního řádu.

Předkladatelé mají za to, že obecnou úpravou účinnosti se dává dostatečný prostor adresátům právní úpravy pro seznámení se s ní vzhledem k jejímu relativně stručnému rozsahu.

Vláda návrh zákona projednala a posoudila na své schůzi 24. července minulého roku a zaujala k němu neutrální stanovisko s tím, že upozorňuje na některé skutečnosti, které doporučuje při dalším projednávání tohoto návrhu zohlednit. Dle vyjádření vlády není například z návrhu zákona zřejmý dopad uložení trestu zákazu držení a chovu zvířat na vlastnické právo ke zvířeti. Z navržené právní úpravy dle vlády nelze dovodit, že by zvíře mělo připadnout státu.

Dále není stanovena lhůta v rámci vykonávacího řízení, během které by měl pachatel zajistit umístění zvířete na vhodné místo, nebo jeho prodej. Není ani řešeno, jak by se mělo postupovat, pokud se toto nepodaří. K tomu lze uvést, že navržený trest zákazu chovu a držení zvířat směřuje k činnosti odsouzeného pro futuro, to je v návaznosti na trestní odsouzení tak, aby napříště bylo páchání předmětné trestné činnosti zamezeno, aby v budoucnu již nemohl mít zvířata ve své dispozici. Neřeší tedy otázku vlastnického práva odsouzeného ke zvířeti, které bylo předmětem útoku trestného činu, pro který byl v daném případě odsouzen. Ostatně k uvedenému lze uvést příklad, že například i v případě uložení zákazu řízení motorového vozidla jako trestu zákazu činnosti neřeší zákonná úprava v trestním zákoníku otázku omezení, či zánik vlastnického práva k vozidlu samotnému. Stejně tak je i v posuzovaném případě rozhodující, že odsouzený fakticky nebude mít zvířata ve své dispozici, nikoliv že nebude jejich vlastníkem. Nad to lze uvést, že ve vztahu ke zvířeti, jež bylo předmětem útoku trestného činu, pro který byl pachatel odsouzen, bude i nadále možné uplatnit trest propadnutí věci, neboť v souladu s ustanovením § 134 trestního zákoníku se ustanovení o věcech vztahují i na živá zvířata. Vláda ve svém stanovisku upozorňuje na nedostatečnou úpravu kontroly výkonu trestu zákazu chovu a držení zvířat. Podle vlády není z návrhu zřejmé, zda kontrola bude moci probíhat i na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví odsouzeného. Vláda má pochybnosti, zda lze u oprávnění probačního úředníka provádět namátkové kontroly. Nejedná se tedy o nepřiměřený zásah do základního lidského práva na nedotknutelnost obydlí.

Podle našeho názoru je pojem "pozemky odsouzeného" třeba vykládat nejen jako pozemky, k nimž má odsouzený vlastnické právo, ale také jako pozemky odsouzeným pronajaté, či pozemky, v nichž odsouzený chová, či drží zvířata na základě jiného právního titulu, či svolení vlastníka. Pokud jde o namátkové kontroly probačního úředníka, nejde o novum zaváděné do právního řádu České republiky v souvislosti s tímto navrhovaným trestem. Na obdobném principu může být prováděna kontrola výkonu trestu domácího vězení, který se ukládá rovněž za přečin. Je-li taková úprava ústavně komfortní, pak není důvodu zpochybňovat její konformitu ve vztahu k navrhovanému trestu zákazu chovu a držení zvířat.

Vláda se také vyjadřuje k některým pojmům v návrhu zákona, například pojem "držení, chov a péče o zvíře" není podle vlády v textu návrhu zákona, ani v důvodové zprávě nijak upřesněn. Slovní spojení "větší množství" v definici trestného činu "chov zvířat v nevhodných podmínkách" je pak neurčité. Bylo by vhodnější používat již zavedený pojem "větší počet zvířat". Nepovažuji za nutné uvedené pojmy opětovně definovat, neboť jde o pojmy v právním řádu již ukotvené a zažité. Držení, stejně tak jako v případě poměru občanského práva, znamená primárně faktickou dispozici se zvířetem. Nahrazení pojmu "větší množství zvířat" za pojem "větší počet zvířat" by s sebou neslo určité důsledky. Stávající právní úprava skutečně pracuje s pojmem "větší počet zvířat". Ve vztahu k těmto ustanovením dospěla soudní praxe k závěru, že by mělo jít nejméně o sedm kusů zvířat. Je tedy třeba uvážit, zda je žádoucí tento závěr vztáhnout též k ustanovení, jejichž primárním úkolem je postih nežádoucího množírenského byznysu. Užití pojmu "větší množství zvířat", s nímž zákonodárce dosud nepracuje, by umožnilo, aby byl obsah tohoto pojmu definován teprve následnou soudní praxí a třeba i odchylně od dosud zavedeného.

Dámy a pánové, velmi stručně si ještě na závěr dovolím několik málo poznámek. Ten návrh zákona byl psán odborníky na trestní právo z právnických fakult. Jeden z právníků, který se dlouhodobě ve své praxi zabývá právě týráním zvířat, pan doktor Plicka, byl mimochodem i vyhlášen právníkem roku 2018, je taktéž tedy autorem tohoto návrhu. Myslím si, že ten návrh je tedy zpracován velmi kvalitně. Samozřejmě je na diskusi následně v dalších čteních, zejména tedy na výborech, na výboru ústavněprávním, případně doladit nějaké nesrovnalosti i třeba podle výtek, které vláda přijala, byť jsem se samozřejmě snažila na ně už teď v úvodu odpovědět.

Počet týrání zvířat v České republice bohužel neklesá. Všichni jsme asi měli možnost vidět celou řadu velmi hrozivých případů a bohužel tresty, které byly uděleny těm, kteří se dopustili těchto činů, kteří páchají tyto činy, jsou v České republice opravdu velmi nízké a jediný případ, kdy by byl někdo odsouzen k trestu odnětí svobody, byl až teprve v nedávné době. Přestože tedy dochází k celé řadě takovýchto činů, včetně tedy takzvané praxe množíren, zatím jsou u nás tresty trestuhodně lakonické. A tento návrh zákona je vlastně prvním pokusem právě definovat pojem "množíren" v zákoně, protože doposud nic takového naše právní předpisy neznají. Samozřejmě to neznamená, že každý, kdo týral zvíře, by měl skončit až ve vězení. Jsou tady určitě jiné formy trestu podle závažnosti, ale ty nejbrutálnější formy si podle předkladatelů určitě zaslouží tvrdší postup. Ono se totiž nejedná jenom o týrání zvířat, ale podle celé řady studií, mezinárodních studií, ti, kteří páchali trestnou činnost právě týrání zvířete, se v budoucnosti byli schopni dopouštět podobné trestné činnosti týrání i na lidech. A myslím si, že jako forma prevence by právě ty tresty, které by měly odrazovat pachatele, měly sloužit. To je také jeden z důvodů, proč tedy přistupujeme k této novele.

Děkuji vám velice nejenom za podporu zařazení tohoto bodu. Vám, vážené kolegyně a kolegové, kteří jste připodepsali návrh, děkuji i za to. A velmi vás žádám o podporu tohoto návrhu tak, abychom jej mohli diskutovat odborněji právě v dalších čteních, zejména tedy ve výboru.

Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hejtman Čunek představil primářům a vrchním sestrám novou nemocnici

8:39 Hejtman Čunek představil primářům a vrchním sestrám novou nemocnici

919 lůžek na pěti nadzemních podlažích, více jak 30 lékařských odborností, 106 tisíc metrů čtvereční…