Role ministra zahraničních věcí je však poněkud jiná. Scénář píše ministr a není to virtuální hra, ale živý přenos, který nemá reprízy a má dopad na celou zemi, její občany, budoucnost, bezpečnost, ale také její sebevědomí, míru suverenity a nakonec i její obraz a důvěryhodnost v mezinárodních vztazích. V této roli, jste, pane ministře neobstál.

Kauza „Skripal“ skřípe. Nehodlám opakovat známá fakta, že nejdřív byl údajně otráven v autě jeho dcery, která přijela z Ruska, pak ve dveřích domu, kde bydlí, těch scénářů se nepochybně objeví víc. A prohlášení, že se jedná o první nasazení chemických zbraní v Evropě po 2. Světové válce, snad ani nestojí za komentář. Žádné důkazy nejsou, a to si říkáme právní stát, ale obviněný je již jasný. Prostě, další „falešná vlajka“, připomenu Irák, Sýrii, Libyi, a jakoby v každé je nějakým způsobem zapletena Velká Británie, což s ohledem na její koloniální minulost a celkový úpadek vlivu ve světě, není překvapením.