Očekávaný pokles sklizně obilovin přesahuje oproti srovnání se sklizní roku 2016 magickou hranici 10 procent, v obchodech jsme zaznamenali zvýšení ceny másla, které oproti loňskému létu dosahuje neuvěřitelných 43 %, a k tomu všemu jsme se od ministra zemědělství Jurečky dozvěděli dlouho známou skutečnost, že se potraviny pod stejnou značkou a za stejnou cenu zásadně liší, když je koupíme v Německu či Rakousku nebo v nových členských státech EU.
Co to vše znamená? Jsme pouhou kolonií, která se spokojí s nekvalitními zbytky předražených potravin, kolonií, která musí akceptovat ceny předmětů denní spotřeby diktované ze zahraničí, kolonií, jejíž centrální banka pomáhá bohatnout měnovým dealerům (rozuměj vekslákům ve velkém) a na vlastní občany kašle?
Toužebně očekávaný nástup inflace, který konečně umožní ČNB řádně zdražit půjčky, je dnes na hony vzdálen jejím modelovým predikcím. Co se tedy děje a jak si správně tyto letní informace vyložit? Tahounem současné inflace je pouze cena potravin. Zvýšení nákladů na bydlení je hypoteticky odhadováno ze zvýšení cen za stavební práce a zvýšení ceny za dopravu vychází pouze z poklesu dotací, neboť ceny nafty a benzínu stagnují. Podle údajů ČSÚ z června 2017 jsou to právě potraviny, které jsou za současnou inflaci odpovědné.
Jak to tedy s potravinami je? Kvalita potravin je pod přísným dohledem Státní zemědělské a potravinářské inspekce a díky její kvalitní práci i jejímu zapojení do evropské sítě organizací s obdobným zaměřením jsou potraviny u nás stejně jako i v ostatních členských zemích EU bezpečné a kvalitní. To, že je složení stejných výrobků v různých zemích EU rozdílné, naštěstí neovlivňuje jejich zdravotní nezávadnost. Rozdílné složení potravin a dalších výrobků v nových zemích EU je jen důkazem neexistence skutečného trhu – odráží pouze diktát výrobců a snahu po maximalizaci jejich zisků bez ohledu na spotřebitele a bohužel i na kvalitu. Trh již dlouhá léta není odrazem poptávky, ale nabídky. Růst poptávky (správněji řečeno omezení nabídky) určuje cenu, a to převážně jen cenu směrem nahoru. Ceny potravin, tak ty už díky provázanosti našeho trhu se světem téměř vůbec ovlivnit nedokážeme. Jak uvádí ve svých pracech profesor sociologie Göran Therborn z Univerzity v Cambridgi, jsme již v šesté globalizační vlně a to nejrozumnější, co nyní můžeme udělat, je nebýt osamělými pěšci, ale ve spojení s dalšími státy efektivně prosazovat účinnou regulaci globálních producentů.
A jak to je s inflačním zázrakem – rostoucí cenou másla? Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) uvedla, že výroba mléka v největších producentských zemích klesá. Naopak roste poptávka po kvalitním másle a mléčných výrobcích i tam, kde se doposud máslo v tak velkém množství nespotřebovávalo, například v Číně. A protože nejnovější průzkumy neprokázaly pozitivní vliv ztužených pokrmových tuků na zdraví a potlačení rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, trend zvyšování spotřeby znovuobjeveného zdravého másla se v USA a i EU projevil na jeho rostoucí oblibě. A máme tak zde příklad zcela konkrétního vlivu globalizace – tedy snížení produkce mléka v Brazílii, na Novém Zélandě a v Austrálii a zvýšení prodeje másla v Číně a USA se v inflačním výhledu ČNB projevuje zdražením půjček a ve svém důsledku tak i zdražení hypoték.
Co z toho vyplývá? Je důležité si zachovat schopnost aktivně ovlivňovat orgány EU a mít takové politiky, kteří jsou schopni se ve složitých vztazích současného světa nejen orientovat, ale kteří jsou také schopni na vývoj adekvátně reagovat a chránit zájmy našich občanů. Podstatné, co současný vývoj prokázal, je nezbytnost zvýšení živočišné výroby. Na potřebu posílení živočišné výroby poukazuje mnoho našich zemědělských odborníků mnoho let a současný vývoj cen jim dal zcela za pravdu. Je hezké, že se ministr zemědělství zabývá rozdílnou chutí rozpustné kávy v Praze a ve Vídni, avšak měl svou energii více zaměřit na dotace chovu skotu. V roce 2001 jsme byli soběstační. Pokles počtu dojnic v letech 2001 až 2008 dosáhl více než 23 %. Přišli jsme tak za krátkou dobu o chovy v hrozivém počtu téměř 130 tisíc kusů mléčného skotu. Dlouhodobá nečinnost Ministerstva zemědělství v této oblasti je tak jedním z hlavních faktorů, proč se bude letos cena hypoték díky inflaci způsobené cenou mléčných výrobků zvyšovat. Globalizace sice pomáhá rozvoji našeho strojírenství, avšak pokud některý z centrálních úřadů ve své činnosti zaspí, globalizace jej nemilosrdně dostihne a ani mediálně líbivá srovnávací půlmilionová akce typu cesta za nákupy do německého hypermarketu nemůže takové selhání zakrýt.
Ing. Zdeněk Rybář, odborný garant za oblast Zemědělství, Národní socialisté
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
