Poslední sněmovní sezónu před volbami v roce 2021 zahájí tzv. výborový týden. Tři sněmovní výbory (pro sociální politiku, školství a pro veřejnou správu) v něm budou, již v rámci druhého čtení, projednávat mou novelu Zákona o pomoci v hmotné nouzi. Jde o novelu, kterou jsem vypracovala na základě desítek schůzek a stovek hodin konzultací s odborníky z resortu práce a sociálních věcí a z dalších oblastí veřejné správy. Cílem novely je ukončit, respektive maximálně omezit zneužívání sociálních dávek a podvody či neetické a nemorální jednání jejich příjemců či žadatelů o ně. Pokud bude přijata, ušetří veřejným rozpočtům stovky milionů korun.

SPD proti profesionálním nemakačenkům!

Můj návrh má ambici znemožnit pobírání dávek pomoci v hmotné nouzi těm osobám, které při jejich čerpání (či při žádostech o ně) podvádí, uvádějí nepravdivé údaje, neumožňují efektivní úřední kontrolu, zatajují své příjmy či páchají přestupky – zejména ve vztahu k řádné výchově svých dětí. Okruh příjemců těchto dávek musí být omezen pouze na osoby, které se dočasně ocitly z objektivních důvodů v hmotné nouzi a snaží se z této situace vlastními silami – a vlastní prací – aktivně dostat, přičemž v tomto ohledu důsledně spolupracují s Úřadem práce ČR a řídí se jeho pokyny a doporučeními. Zároveň mohu vyloučit možnost či pravděpodobnost, že se příslušné změny zákona negativně dotknou těch osob, které mají na dávky pomoci v hmotné nouzi právní i morální nárok, respektive že navrhované změny budou mít nějaké další vedlejší negativní dopady.

Podvod stíhá podvod

Co se týče odhadu rozsahu dosavadního zneužívání dávek pomoci v hmotné nouzi, lze uvést jako příklad statistiku Úřadu práce ČR z roku 2019, která hovoří o tom, že během prvního pololetí onoho roku se pracovníci Úřadu zaměřili na dodržování režimu tzv. dočasné neschopnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci či úrazu (kde mj. navrhuji provést významné úpravy). V předmětné době evidoval Úřad práce ČR 22 000 osob, které nemusely na základě lékařského potvrzení plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. Zaměstnanci Úřadu tehdy provedli 15 791 kontrol a zjistili přitom 4 307 porušení stanoveného režimu (tedy téměř ve 27,3 procentech případů). Současný právní stav neumožňuje v těchto případech dotyčné osoby vyřadit z okruhu osob považovaných za osoby v hmotné nouzi a odebrat jim příslušné dávky, což je naprosto nepřijatelné. Při univerzálních celostátních kontrolách oprávněnosti čerpání dávek pomoci v hmotné nouzi zjišťují pracovníci Úřadu práce ČR každoročně řádově okolo 10 000 neoprávněných žádostí či zneužití dávky, což reprezentuje zhruba 10 % veškerých příjemců těchto dávek. Objem neoprávněně nebo nedůvodně vyplacených veřejných prostředků se v této souvislosti pohybuje v řádech stamilionů korun. Je tedy velmi důvodné předpokládat, že po zavedení mnou navrhovaných změn do praxe by se objem takto ušetřených (resp. nevyplacených) finančních prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi ještě významně zvýšil a že by se mohl, na základě výše uvedených skutečností, pohybovat až směrem k úrovni jedné čtvrtiny nyní vyplaceného objemu těchto dávek, tedy minimálně okolo jedné miliardy korun ročně. A jaké změny by tedy můj návrh zákona přinesl?

Podmínkou rok ve školce

Navrhuji, aby mezi povinnosti podmiňující získání jakékoli dávky pomoci v hmotné nouzi přibylo i řádné zajištění docházky dětí do (ze zákona povinného) posledního ročníku mateřské školy ze strany jejich rodičů, což je mnohdy zásadní opatření ve smyslu socializace a integrace dětí do společnosti v souvislosti s přípravou na zvládnutí povinné docházky do základní školy.