Michal Skořepa populistickým způsobem prezentuje svou „analýzu“ dat hospodaření české vlády za celý uplynulý rok 2021. Budu teď trochu odborná, za což se omlouvám, ale je potřeba vše zasadit do reálných čísel. Slovo analýza jsem do uvozovek dala záměrně, protože se to tak dá nazvat jen těžko. Hapruje totiž už od samého úvodu, kde autor počítá alternativní vývoj české ekonomiky v situaci bez pandemie. Někde například u veličin počítá se standardním tempem růstu ekonomiky ve výši 5 %, u jiných zase bere nominální hodnoty minulého roku.
Úplně přitom opomíjí, že před příchodem pandemie byl predikovaný růst nominálních mezd pro rok 2020 ve výší 6 %, ale ve skutečnosti došlo k meziročnímu poklesu reálných mezd ve výši 3 % (nominálně 0 %). Tento vyšší objem vyplacených mezd by se promítl v nárůstu inkasa nejen daně z příjmu, ale také výběru DPH, spotřebních daní a podobně. To ale komentář absolutně nereflektuje. Rovněž zapomíná na zavření tisíců provozoven a velkou část sektoru služeb, což způsobilo zásadní výpadek jejich příjmů, a to také vedlo k nižšímu výběru daní do státního rozpočtu.
Je zřejmé, že už jeho úvodní a stěžejní premisa, na které staví zbytek textu, je tedy chybná. Pan Skořepa si pro svůj článek vytvořil vlastní rovnici, kde si namodeloval vlastní čísla, která sice ničemu neodpovídají, ale hlavně že má něco šokujícího za „rovná se“. A teď k jednotlivým pasážím této „analýzy“, já si totiž za kroky naší vlády stojím a ráda si je obhájím.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Zrušení superhrubé mzdy společně se zrušením daně z převodu nemovitých věcí mělo dle autora zanedbatelný přínos na přežití ekonomiky. S tím jednoznačně nemohu souhlasit. Tato opatření zásadním způsobem zvýšila disponibilní výši prostředků občanů. Zjednodušeně řečeno jsme peníze vrátili do jejich kapsy. Hovoříme o 50 miliardách, které občané získali díky zrušení superhrubé mzdy, a dalších 25 miliardách, které se dostaly do ekonomiky díky zrušení daně z nemovitých věcí. Tyto prostředky zmírnily pokles spotřeby domácností a byly použité na nákup výrobků a služeb. A toto zvýšení ekonomické aktivity se samozřejmě v konečném důsledku projeví i ve výběru daní.
Rovněž navýšení platby za státní pojištěnce do rozpočtů zdravotních pojišťoven byl krok, který si žádala nastalá situace, přestože si to pan Skořepa nemyslí. Covid je pro rozpočty pojišťoven obrovskou ránou a bez navýšení by brzy, jak se říká, mohly zhasnout. Taktéž si stojím za odměnami zdravotníkům, které zpochybňuje. To už je vlastně trochu skandální výrok a celá tato pasáž jen podtrhuje to, jak je jeho „analýza“ zpracována naprosto účelově.
Jste pro zrušení Benešových dekretů?Anketa
Poslední rok a půl jsme všichni zažili, jak jsme na lékařích a zdravotnickém personálu závislí, bez nich bychom toto období nezvládli. V komentáři ale Michal Skořepa de facto tvrdí, že odměny inkasovali lékaři, kteří měli dovolenou. Autor asi nikdy v průběhu pandemie nebyl v nemocnici a neviděl, jaké nasazení museli pracovníci v průběhu posledního roku a půl vynaložit. Stojím si za každou korunou, která putovala na odměny těmto lidem.
Pochybnost textu podtrhuje množství faktů, které úplně přehlíží. Ekonom ignoruje změny rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů, které za celý rok 2021 snížilo inkaso státního rozpočtu o 27,4 miliardy korun. Tyto finanční prostředky se neztratily, jen jsou nyní v kompetenci jiných veřejných složek. Taktéž úplně přehlíží snížení spotřební daně z nafty, které způsobilo pokles inkasa daně o téměř 5 miliard korun. Současně kapitálové výdaje dosáhly rekordní absolutní výše 177,4 miliardy korun.
Rovněž, ale jistě zcela neúčelově, opomněl dopad restrikcí na cestovní ruch. Ignoroval také, že se nám podařilo udržet sociální smír v České republice. Zdá se to jako floskule, ale například úroveň nezaměstnanosti je nejnižší v rámci celé EU, což je důležitým předpokladem dalšího ekonomického růstu. Taktéž úroveň zadlužení je u nás jedna z nejnižších v EU. Ve chvíli, kdy ANO přebíralo rezort Ministerstva financí, byla úroveň zadlužení vyšší, než je nyní po dvou letech bezprecedentní situace v podobě pandemie, kdy jsme do covidové pomoci nalili 662 miliard korun. Ano, 662 miliard.
Ale hlavně charakter krize, kterou zažíváme od roku 2020, je odlišný od ostatních hospodářských krizí předchozích období. Tato krize nevznikla ve finančním a ekonomickém světě, ale propukla v reálnem světě. Zasahuje podniky, které byly před krizí zdravé, tedy ziskové, proto se i stát musel ke krizi stavět jinak. Následně docházelo k postupnému zvyšování inflace a počala energetická krize. Toto všechno bylo umocněno zvýšením základních úrokových sazeb ČNB. Na tyto jednotlivé negativní šoky musel reagovat i rozpočet pro rok 2021.
Hodnocení rozpočtového deficitu by mělo vždy brát v úvahu konkrétní důvody, proč k němu došlo. Zdá se mi, že pan Skořepa tyto důvody nebere v potaz. Summa summarum: jsem přesvědčená, že stát v této náročné době obstál.
Psali jsme:
Článek byl převzat z Profilu JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
