Ne že by na západě od našich hranic bylo úplně všechno v pořádku, ale podle všech ukazatelů je tam standardní demokracie, funguje tam občanská společnost a také tam povětšinou existují standardní politické strany. Proto také se u nás hovoří a standardních či chcete-li zavedených politických stranách. Problémem ovšem je, že po více jak 25 letech budování svobodné společnosti, stále nemůžeme hovořit o zavedené demokracii. Nejen proto, že na této cestě jsme nadělali mnoho chyb, ale zejména proto, že nemáme uvnitř našich srdcí a mysli zakořeněny principy demokracie. Chcete-li té osvědčené západní demokracie.

Hlídací pes demokracie, za který jsou ve světě považovány sdělovací prostředky, se také jaksi utrhl z pomyslného řetězu. Máme tady sice veřejnoprávní televizi a veřejnoprávní rozhlas, ale o její objektivitě a kvalitě se dohadují nejen politici, ale i návštěvníci hospod čtvrté cenové skupiny. Nevhodně nastavený zákon umožnil prodej řady médií do soukromých a zahraničních rukou. Dnes se již nezkoumá, zda soukromé televize si plní ty cíle, se kterými před lety šly do tohoto podnikání. O řadě médií lze již dnes pochybovat, že jsou nestranné a nezávislé. V řadě případů se dokonce média stávají prostředkem cíleného politického boje. Proto nevím, zda je v tomto případě zachován princip standardní politické soutěže demokratických politických stran, zaručený platnou Ústavou České republiky.

Úplně se vytratila nutnost mít politický program

A když jsme u těch politických stran, tak je nutno i připomenout, že ústava sice hovoří o politických stranách, ale v řadě případů usilují o voličské hlasy politická hnutí či různá spíše zájmová uskupení. A netýká se to pouze komunálních voleb, kde je to dílem slabosti členské základny politických stran již běžné, ale týká se to i všeobecných voleb do českého parlamentu. Přitom se úplně vytratila nutnost mít politický program, se kterým se ve volbách soutěží o přízeň voličů. Dnes mnohdy stačí všeobjímající kritika či jednoduché populistické fráze podpořené vhodným PR a doprovázené mnohdy oprávněnou naštvaností společnosti.