Přerušený mimořádný sjezd ČSSD neřešil základní a pro mne nejdůležitější otázku. A tou je poučení se z chyb minulosti a opětovné nastartování politické práce ke zvýšení důvěryhodnosti sociální demokracie navenek. Ano, připouštím, že se dnes v ČSSD objevují dva názorové proudy. Tím prvním je vstup do vlády s ANO 2011. A je pouze otázkou, jak členskou základnu a veřejnost přesvědčit, aby tato menšinová vláda mohla být pod vedením trestně stíhaného premiéra. Osobně si myslím, že se to vysvětlit voličům nedá.

Druhým názorem je zůstat v opozici a pokusit se pracovat na obnově důvěryhodnosti strany z nevládních křesel. A je třeba si přiznat, že do opozice nás nevehnalo minulé vedení ČSSD, ale naši voliči a občané České republiky. Pokud tohle nepochopíme, tak se z bych nepoučíme.

Máme pět měsíců od voleb a stále provozujeme oportunní politiku, které daly stopku minulé volby. Ale tato politika byla praktikována daleko dříve a bylo pouze otázkou času, kdo umě využije příležitosti. Že to bylo politické hnutí ANO 2011 je jen logickým vyústěním této politiky. Proto mne zaráží, že v ní současné vedení strany, které ještě není kompletní, hodlá pokračovat. Jsem totiž přesvědčen, že pouze zásadová sociálně demokratická a nikoliv socialistická či nahnědlá politika, může být v budoucnu úspěšná. A opravdu ji nelze maskovat zodpovědností za budoucnost demokracie v naší zemi, jak to dnes činí komunisté. Či strašením z nedemokratického vývoje v případě spojenectví ANO 2011 s SPD či KSČM. Tohle spojenectví přece již několik měsíců reálně funguje v poslanecké sněmovně.