Semelová (KSČM): První salmonela ukáže, jaké problémy mohou nastat

26.03.2014 13:35

Řeč na 7. schůzi PS PČR dne 26. 3. 2014.

Semelová (KSČM): První salmonela ukáže, jaké problémy mohou nastat
Foto: red
Popisek: Poslankyně a zastupitelka Prahy 1 za KSČM, Mgr. Marta Semelová
reklama

Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, zákon o dětské skupině má několik rovin. Jednou z nich je pohled rodiče, který potřebuje nastoupit do práce. Další lze vnímat v souvislosti s ekonomickou situací České republiky, v souvislosti s podporou rodin a zaměstnanosti. Významná je pochopitelně rovina vzdělanostní a sociální. Úhlů pohledu na předložený návrh zákona by mohlo být určitě víc. Ovšem v každém případě by na prvním místě toho, co bychom při diskusi měli mít na zřeteli, měl být zájem a práva dítěte. Právo na zdravý vývoj, na stejnou startovací čáru v rámci celoživotní dráhy vzdělávání, na vyrovnání případných sociokulturních rozdílů.

Klíčovou roli při tom hraje mateřská škola, která nejen že plní funkci výchovnou a sociální, ale především poskytuje předškolní vzdělávání v době, kdy se formují základy osobnosti dítěte a předpoklady pro jeho další vzdělávací dráhu.

Jde o ucelený systém předškolního vzdělávání, který se opírá o vědecké poznatky, zkušenosti a potřeby dítěte. Vychází ze vzdělávacích programů, jež přiměřeně věku rozvíjejí osobnost každého jedince, jeho složku rozumovou i citovou, tělesný vývoj, komunikační schopnosti, základy jazykové a matematické, grafomotoriku, poznávání okolního prostředí, hudební a výtvarné schopnosti. Prostřednictvím této přípravy si děti osvojují i základní pravidla chování, životních hodnot a mezilidských vztahů. Vytváří předpoklady pro pokračování ve vzdělávání, napomáhá, jak už jsem řekla, vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základní školy a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se specifickými vzdělávacími potřebami či zdravotním stavem.

Mateřské školy dávají také velmi potřebnou podporu dětem, které přicházejí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Nezastupitelnost a význam předškolního vzdělávání, a podtrhuji vzdělávání, ne hlídání, o němž je předložený návrh zákona, potvrzují nejen učitelky elementaristky na základních školách, ale i mezinárodní výzkumy, z nichž vyplývá, že žáci, kteří navštěvovali mateřskou školu, dosahují lepších výsledků například v testech PISA a častěji vstupují do terciárního vzdělávání. Vytvoření dobrých základů v průběhu předškolního vzdělávání tedy může významným způsobem zvýšit šanci jedince na úspěch v životě. Vytvoření takových předpokladů pro všechny děti by mělo být prioritou každé vlády. Naopak rezignace na předškolní vzdělávání ze strany státu uzákoněním dětských skupin nás vrací do 19. století k opatrovnám či k tzv. pěstovnám. Hlídací a odkládací služba pod názvem dětská skupina namísto mateřských škol povede ke zhoršení znalostních a sociálních návyků dětí a ponížení práva dítěte na rovné šance v přístupu ke vzdělání. Přitom ve vztahu k požadavku ministra školství na zavedení povinného posledního ročníku pro předškoláky před vstupem do základní školy, což považuji za návrh zcela oprávněný, je předložený návrh ministryně práce a sociálních věcí na hlídací služby v rozporu.

Souhlasit nemohu ani s degradací povolání učitelky mateřské školy v souvislosti s dětskými skupinami, ke které dojde. Na jedné straně chceme, aby měly co nejvyšší odborné pedagogické a psychologické vzdělání, nutíme je, aby prošly různými školeními a kurzy, zahlcujeme je papírováním, pověřujeme je tak mimořádně zodpovědným úkolem, jako je zpracování školních vzdělávacích programů a všemožných projektů, které musí zohledňovat nejen rozvoj všech stránek osobnosti dítěte, ale také zdraví, životní styl, stanovenou pobytu venku, prevenci, upevňování hygienických návyků a další podmínky, a na druhou stranu jim říkáme, že pro předškolní výchovu stačí chůva či sociální pracovnice. Nemělo by to být obráceně? Neměli bychom usilovat o co nejvyšší zvýšení prestiže pedagogů a pochopitelně i platů? Přitom výkon povolání pedagogů na všech stupních škol je stále náročnější.

Nejde jen o to, jak se k nim chovají mnozí rodiče či o chování dětí, které je odrazem stylu chování a života dospělých, potažmo celé společnosti, jde také o to, že konkrétně mateřské školy stále častěji suplují rodinu při vytváření základních návyků, včetně rozvoje řečových schopností. Právě logopedické vady předškoláků se řadí mezi hlavní příčiny odkladů školní docházky. Jde o plných 33,6 % dětí z celkového počtu odkladů. Za posledních 10 let stoupl počet dětí s vadami řeči a s narušenou komunikačních schopností téměř o polovinu. Každé třetí až čtvrté dítě má menší či větší poruchu komunikačních schopností - od jednoduché fyziologické patlavosti až po těžké vady. Logopedické vady pochopitelně nejsou jediným důvodem odložené školní docházky. Mezi další patří nedostatečná adaptace a potíže se soustředěním - tj 31,1 %, potíže v grafomotorické oblasti - 15,7 % a častá je kumulace uvedených potíží. Pokud ustoupíme od odborného vedení předškolního vzdělávání a posuneme se k pouhému hlídání předškolních dětí v dětských skupinách, tato situace se ještě dál zhorší.

Riziko vidím i v ustanovení počtu hlídaných dětí. Zákon hovoří o tom, že v jedné dětské skupině nesmí být víc než 24 dětí. Poskytovatel je povinen při stanovení počtu pečujících osob v jedné dětské skupině zohlednit zdravotní stav dětí, dobu pobytu dětí v dětské skupině a věk, zejména počet dětí ve věku do dvou let. Nejnižší počet pečujících osob, který je poskytovatel povinen zajistit v jedné dětské skupině, činí jednu pečující osobu pro dětskou skupinu do počtu šesti dětí. Formulace jako taková je příliš obecná, ať už jde o zdravotní stav, dobu pobytu či konkretizaci, co konkrétně bude znamenat zohlednění počtu do věku dvou let. Připomínám, že v dětské skupině mohou být podle předloženého návrhu děti od jednoho roku do zahájení povinné školní docházky. Jak bude zajištěna výchova a péče, pokud zde bude zdravotně postižené dítě, k tomu jednoroční batole, šestiletý předškolák, případně další hyperaktivní děcko nebo ještě ze sociokulturně znevýhodněného prostředí? Přičemž každé bude mít jiné potřeby, jiné požadavky a to vše s jednou paní na hlídání.

Za další - problém stravování. V zákoně je uvedeno, že poskytovatel není povinen dítěti poskytnout stravovací služby, není-li dohodnuto jinak. Způsob stravování a úhradu nákladů s ním spojených si poskytovatel a rodič dohodnou ve smlouvě o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Takže rodič předá dítě do dětské skupiny a spolu s ním i doma připravené jídlo. Nikdo nebude kontrolovat, jaká je to strava, jakou má kvalitu, jestli dítě dostává to, co potřebuje ke svému zdravému vývoji. První salmonela ukáže, jaké problémy mohou nastat. Mimochodem tento přístup předkladatelů je opět v rozporu s oprávněným požadavkem ministra školství Marcela Chládka na zkvalitnění školního stravování, na návrat vaření do škol a na zrušení automatů na školách, v nichž si děti kupují sladkosti, brambůrky a coca colu, prostě s požadavkem na zdravé stravování dětí.

Ale to není jediný rozpor. Vrátíme-li se k prohlášení současné vládní koalice, dočteme se, že, cituji: "Vzdělání je základním pilířem vládní politiky. Všechny kroky v této oblasti budou doprovázeny důrazem na zvyšování kvality -

Všechny kroky v této oblasti budou provázeny důrazem na zvyšování kvality vzdělávání na všech stupních. Vláda zajistí systémovou podporu předškolního vzdělávání." A já se ptám. Opravdu si myslíte, že zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je to, co zvýší kvalitu vzdělávání a co zajistí systémovou podporu předškolního vzdělávání? Abych byla správně pochopena. Rozumím tomu, že mnohé matky s malými dětmi, případně otcové potřebují nastoupit do práce. Někdo z důvodu seberealizace, jiný kvůli tomu, aby neztratil kontakt s lidmi či s profesí, další kvůli nutnosti příjmu, aby rodina přežila. Vím, že víc jak dvě třetiny lidí u nás nedosáhnou na průměrnou mzdu, milion šest set tisíc je na hranici chudoby. Do velkých problémů se dostávají matky či otcové samoživitelé. Mimochodem 81 % všech tzv. sólo rodičů tvoří ženy.

Podotýkám v té souvislosti, že 22 % dětí vyrůstá v rodinách pouze s jedním rodičem. Alarmující je, že až 50 % žen se po rozvodu ocitá na hranici chudoby, tedy pod 1,5 násobkem životního minima. Nezaměstnanost sólomatek je 13,6 %, matek žijících s partnerem 7,7 %. 94 % zaměstnaných matek kombinuje péči o děti s prací na plný úvazek, protože zkrácený příjem by je neuživil.

Touto statistikou chci podtrhnout to, že si uvědomuji mnohdy zoufalou nutnost rodiče nastoupit do práce, že vzhledem k tomu, že v 90. letech byly masivně rušeny jesle a mateřské školy, hledají spásu v hlídacích skupinách, jen aby si mohli pár korun. Jenže do budoucna to přinese jen problémy.

Vláda by měla namísto vytváření dětských skupin dát výraznější podporu obcím k znovu obnovení jeslí a rozšiřování kapacit mateřských škol, zabývat se musí systémovou pomocí rodinám s dětmi, možnostmi sladění rodinného a pracovního života. Je třeba finančně podpořit rodiny při narození dítěte i při jeho výchově. Motivovat zaměstnavatele k nabídce alternativních úvazků, na flexibilní pracovní dobu, práci doma, zkrácené úvazky a na vytváření nových pracovních míst, na aktivní politiku zaměstnanosti vůbec a také uzákonit náhradní výživné.

Na závěr dovolte připomenout jedno datum. Pozítří, 28. března, si připomínáme 422. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších pedagogů všech dob Jana Amose Komenského. Při této příležitosti bych chtěla jednak popřát všem pedagogům k nadcházejícímu Dni učitelů a jednak bych chtěla připomenout, že to byl právě Komenský, který se jako první zabýval obsahem výchovy v předškolním období ve svém Informatoriu školy mateřské, v němž podal ucelený systém vědomostí, dovedností a návyků, které mají být dětem vštěpovány do šesti let věku.

A úplně na závěr. V Učitelských novinách z 28. května 2013 tehdy ještě stínový ministr školství Marcel Chládek zmínil zprávu OECD, která jasně deklarovala, že kvalita předškolního vzdělávání je důležitá pro následný rozvoj vzdělanosti. V té souvislosti prohlásil, že "sociální demokracie proto vládní návrh týkající se péče o dítě v dětské skupině v Parlamentu nepodpoří. Chceme místo toho systémově prosazovat větší podporu mateřských škol a rozšíření jejich kapacit".

Tento požadavek plně podporuji, na rozdíl od předloženého návrhu na péči v dětských skupinách, a ztotožňuji se s návrhem zpravodajky, aby byl tento návrh zákona vrácen k přepracování. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PSP ČR
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vích (SPD): I když jsme ještě v EU, nemusíme ohýbat hřbet

19:24 Vích (SPD): I když jsme ještě v EU, nemusíme ohýbat hřbet

Vývoj v posledním roce jasně ukázal neudržitelnost členství ČR v EU. Dokud tam ale jsme, nepřipravme…