Za znečištění ovzduší a atmosféry se musí platit, to je naprosto v pořádku. Stejně jako se platí například za odvoz odpadů, protože jejich likvidace stojí peníze. Ochrana vzduchu, který dýcháme, ale zejména odstranění následků znečištění stojí a hlavně bude stát velké peníze. Podniky, co emise vypouštějí (uhelné elektrárny, teplárny, chemičky apod.), si musí nakoupit emisní povolenky. Jejich cena a zvýšené náklady je motivuje ke snižování vypouštění emisí a špinavé technologie se jim tím pádem méně vyplatí. Takhle vybrané peníze končí ve státním rozpočtu a vláda s nimi může z velké části nakládat, jak chce. Emisní povolenky můžeme tedy zjednodušeně vnímat jako jakousi daň za znečišťování ovzduší. Je to trochu složitější, ale základní princip je tento.

Z našeho regionu odchází tímto způsobem přibližně 2 miliardy ročně. To jsou obrovské peníze. Ano, skoro dvě miliardy za rok 2019. To je pro představu roční čistý průměrný plat pro přibližně 5500 lidí, nebo 4000 nových aut Škoda Octavia nebo 600 rodinných domů nebo 100 sportovních hal. V přepočtu na obyvatele odvádíme podstatně více než z jiných oblastí v republice, ve kterých není tolik průmyslu. Hlavně proto, že se u nás zpracovává velké množství hnědého uhlí a emise jsou tím pádem výrazně vyšší. Tyhle peníze také znamenají, že tu dýcháme prach a exhalace, a že tu máme jako uhelný region horší životní prostředí.

Tyto peníze by se měly z logiky věci vrátit zpět k nám, na zlepšení životních podmínek a také na tlumení dopadů ukončování těžby, které jsou mimo jiné právě efektem emisních povolenek a snižování emisí. Bohužel to tak ale není. Vláda si je nechává nebo jimi platí věci po celé republice, jako je například zateplení budov. A to je jednak nespravedlivé a jednak bezohledné k uhelným krajům, které už teď patří k ekonomicky nejslabším regionům v republice.