Měl by si poslechnout zoufalé volání pražského rozhlasu o pomoc. Volání i v ruském jazyce, a svých debilit mohl být ušetřen. Mohl by se dozvědět, že volání o pomoc bylo o to zoufalejší, že obráncům barikád docházela munice a Prahou se chtěla přehnat elitní armáda fašistů.

Proč ten nadpis? Vybavil se mi televizní záběr na starostu Prahy 6, jak se radostí šklebí blahem nad sprosťárnami, napsanými na pomník maršála Koněva. Pohled, ze kterého se musí slušnému člověku zvedat žaludek ke zvracení!

V loňském roce jsem s přáteli navštívil Stalingrad. Setkal jsem se tam s veteránkou války. Jedna stařenka mi vyprávěla, že ve svých osmnácti letech nastoupila na frontu. Postupem času se stala radistkou štábu maršála Koněva. Byla to prý ona, kdo přijal zoufalé volání Prahy o pomoc.