Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já řeknu mnoho věcí, které zde už zazněly. Ale řeknu je možná trochu jinak. Já jsem rád, že zde zazněly.

Přední čeští demokraté vždy varovali Čechy před Ruskem a hrozbou z Východu. Už Karel Havlíček Borovský, první český liberál, odjížděl na svou cestu, aby poznal velkou Rus. Jel tam v roce 1844. A odjížděl tam jako člověk, který měl Rusko rád. Dnes bychom řekli jako rusofil. Ale protože byl kritický člověk a také velmi svobodná duše, po 18 měsících ujížděl z Ruska velmi znechucen.

Já si dovolím pro zajímavost citovat jen několik málo vět z jeho dopisů, on jich psal mnoho, který posílal před odjezdem z Carského Ruska svým přátelům. Cituji: „S Rusy nechci mít nic. To však jenom su prosa mé mínění. A teprv za několik let se odvážím tiskem všechno těm pánům do očí opakovat a proti celé Kollárové idei, proti Slovanstvu bouřit. Jsem totiž v stavu a mám chuť, bratři, jak je jmenujeme, ale mnohem větší nepřátelé a nebezpečnější naší národnosti než Maďaři a Němci. Jazyky jejich a literatury můžem použít, jak chceme, ale všechno strejčkování s nimi na stranu, sic to špatně vypadne. Toto však vám nyní pravím jenom privaciom. Dále obšírněji o tom províme oustně.“ Už tehdy se bál Karel Havlíček Borovský psát své myšlenky v dopise a svůj názor na Rusko plánoval až v budoucnosti.