Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně.

Hodně toho už tady řekl předřečník, pan senátor Goláň. Je zvláštní, že paní ministryně nás seznámila s tím, že přistoupila na dva pozměňovací návrhy pánů poslanců Stanjury a Kubíčka, ale o podle mě nepřipraveném pozměňovacím návrhu pana poslance Onderky se nezmínila ani ona ani pan zpravodaj. To je celý problém tohoto návrhu zákona. Ono to celé pramení z toho, když si najdete zákon 187 z roku 2006, tak těch skupin, které jsou vyblokovány z poskytnutí tohoto kompenzačního bonusu, je celkem 22. Když pominu prezidenta republiky, pominu poslance, senátory a soudce, dejme tomu, tak, jistě, tam jsou ale další opravdu zajímavé skupiny. Ale, paní ministryně, já bych vás požádal, jestli byste mohla ještě v rámci rozpravy zodpovědět otázku, protože vy sama jste v rozpravě v Poslanecké sněmovně v rámci podrobné rozpravy, teď vás budu citovat, řekla, pozměňovací návrh pana poslance Onderky, tak jak ho vnímám, řeší situaci, kdy de facto si osoba samostatně výdělečně činná, která současně má zaměstnanecký poměr, může zvolit, kterou tuto činnost považuje za hlavní a kterou za vedlejší. Já se domnívám, tak jak jsem si nastudoval ten zákon č. 187 z roku 2006, že to není úplně přesné, že ten člověk nebo ta osoba si to prostě zvolit nemůže. Jestliže je to zaměstnanec v pracovním poměru, jestli je to například dobrovolný pracovník pečovatelské služby, jestli je to například i vámi zmiňovaný jednatel s.r.o. s příjmem nad 3000 korun, tak si nic nemůže zvolit. Pokud se vrátím k dohodářům, obecně ano, nad 10 000 už jsou zachyceni v nějakém systému, vy jste ve své úvodní řeči říkala, že do 10 000 v tom systému nejsou, ale nad 3000 korun už je de facto nutíme podvádět, protože oni správně podle toho zákona o nemocenském pojištění nejsou subjektem, který má na tento kompenzační příspěvek nárok. Když tu dohodu nepřizná, tak v podstatě podvádí. Může se mu to vrátit v budoucnu při nějaké kontrole.