Senátor Rabas: Bezzásahovost nepoškozuje vodní režim, ani kvalitu vody

31. 10. 2019 11:01

Projev na 12. schůzi Senátu dne 31. 10. 2019 k petici za zákon pro zelené lesy Šumavy

Senátor Rabas: Bezzásahovost nepoškozuje vodní režim, ani kvalitu vody
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Přemysl Rabas

Děkuji, pane předsedo, vážení kolegové, kolegyně, hosté. Zpravodajská zpráva k projednání petice „Za zákon pro zelené lesy Šumavy“, senátní tisk č. 73. Je trošku delší. Já jsem se snažil ji seškrtat o víc jak polovinu, ale přesto je poměrně obsažná, tak se za to omlouvám.

Petenti, kteří petici sepsali, žádají vznik zákona, který by stanovil že v NP Šumava se do 50 let nezvýší tzv. bezzásahový režim nad 23 % území parku. Zároveň petenti říkají, že se cítí poškozeni újmou na právo na zdravé životní prostředí, které bylo poškozeno v NP Šumava. Petice „Za zákon pro zelené lesy Šumavy“ byla předána Senátu v únoru loňského roku. Po požádání o doplnění podpisů se vrátila zpátky, tak, aby mohla být 23. dubna poprvé projednána na výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.

Výbor svým usnesením č. 37 rozhodl, že požádá o stanovisko také výbor pro hospodářství, zemědělství, dopravu a také výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Následně 31. května se uskutečnil kulatý stůl se zástupci petentů, jimi pozvanými hosty a odbornou veřejností. Zpravodaj petice navrhl pokračování šetření ještě přímo na místě v Národním parku.

Výbor pro hospodářství, zemědělství, dopravu ve svém usnesení č. 65 konstatoval, že petice je důvodná. Stejně tak členky a členové výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu, životní prostředí schválilo usnesení s konstatováním, že petice je důvodná. Zároveň se petice dostala i do sněmovny a členové a členky výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Sněmovny parlamentu schválili usnesení s konstatováním, že petice je důvodná.

Petiční výbor PS přijal usnesení, v němž konstatuje, že bezzásahový režim v národních parcích přispívá k šíření kůrovce a doporučuje zvážit přehodnocení rozlohy klidových území s výskytem tetřeva. Dále pověřuje předsedkyni petičního výboru, aby informovala ministra životního prostředí. Petici projednával také výbor pro životní prostředí PS PČR a ten 3. dubna 2019 konstatoval, že hlavními příčinami současné kůrovcové kalamity v České republice jsou klimatická změna a dlouhodobé pěstování smrku na nevhodných stanovištích. A že neexistují relevantní údaje, které by dokládaly, že současná kalamita vznikla v chráněných územích, anebo že chráněná území sloužící k ochraně lesních ekosystémů podpořila rozvoj současné kůrovcové kalamity v hospodářských lesích.

Dále konstatuje, že problematika národních parků byla s podporou Ministerstva životního prostředí účelně vyřešena novelou zákona o ochraně přírody a krajiny v roce 2017, která stanovila režim a dlouhodobé cíle ochrany národních parků v České republice. Vidíte, že stanoviska výboru se různí, přičemž výbor pro životní prostředí sněmovny dále doporučuje při přístupu k péči zohledňovat problematiku navazujících lesních porostů. A také pověřuje předsedkyni výboru, aby informovala ministra.

Jak už jsem poznamenal, 31. května 2019 se uskutečnil kulatý stůl, kterého se zúčastnil pan Martan, jako zástupce petičního výboru, pan senátor Nytra za výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu, životní prostředí, pan senátor Větrovský, člen výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, dále pan Vladimír Dolejský za životní prostředí, Pavel Veselý za ministerstvo zemědělství, Pavel Kouřil za ministerstvo financí, Petr Lepeška za ministerstvo pro místní rozvoj, Pavel Hubený za NP Šumava, Radka Trylčová za Plzeňský kraj, Ladislav Půlpán, specialista na ochranu lesa, Vít Šrámek, ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, Miroslav Svoboda, vedoucí Katedry ekologie lesa na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity, pan Lukáš Čížek, vedoucí Laboratoře ekologie lesa a pan Petr Doležal, vedoucí Laboratoře aplikované entomologie. Dále Filip Oulehle, vedoucí Oddělení biochemie České geologické služby a také pan Martin Klewar, předseda Hnutí život, pan Josef Franta, lesnický krajinný ekolog a senátor Václav Chaloupek za výbor pro vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice. A na posledním místě paní dr. Marečková, autorka právního zhodnocení návrhu tzv. zonace.

Z přítomných řečníků na kulatém stole vyjádřili plnou podporu petici zástupkyně Plzeňského kraje paní Trylčová, zástupce ministerstva pro místní rozvoj, zcela jasnou podporu petici vyjádřil pan Martin Klewar, předseda Hnutí život. Paní dr. Marečková se vyjádřila především k zonaci a k faktu, že Národní park nepředkládá tzv. plán péče, a ani analýzu rizik. Zonace ovšem byla Radou parku 7. června 2019 schválena.

Ostatní přítomní řečníci, tak, jak jsem je četl, tedy především vědci z různých výzkumných ústavů a vysokých škol a dalších vědeckých institucí, nevyjádřili petici podporu. Někteří z nich zpochybnili údaje a data, kterými pan Petr Martan zdůvodnil potřebnost kroků k navržené petici. Např. vedoucí fakulty nemá zájem se oficiálně k petici vyjadřovat. „Většina těch věcí, které říká pan Martan, v zásadě nejsou pravdou a odborná data, vědecké výsledky nepotvrzují jeho obavy. My to vnímáme jako problém politický,“ řekl profesor Miroslav Svoboda, vedoucí Katedry ekologie lesa na fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.

Přítomní vědci opakovaně předložili poznatky o tom, že bezzásahovost nepoškozuje vodní režim, ani kvalitu vody. Nejvíce argumentů pro to poskytl pan magistr Filip Oulehle z České geologické služby. Pan magistr Lukáš Čížek z Českobudějovického entomologického ústavu uvedl, že záchranná těžba vytváří holiny, které umenšují biodiverzitu – k tomu se ještě v diskuzi vyjádřím. Následovalo výjezdní zasedání 9. – 10. července 2019. Výjezdního zasedání se zúčastnila paní senátorka Vítková, senátoři Rabas, Papoušek, Štohl, Chaloupek. Součástí zasedání bylo i setkání s petenty a starosty dotčených obcí 10. července v Návštěvnickém centru Srní. Zúčastnili se jej i pánové senátoři Jirsa a Větrovský.

S programem a formátem návštěvy vyjádřili ostrý nesouhlas pan Martin Klewar, předseda Hnutí život. Během dvou dní senátorská delegace s doprovodem absolvovala Prameny Vltavy, Siebensteinkopf Březník, poledník. Cílem bylo ukázat les po disturbanci z let 1996-7 a 2007-13 a porovnat jeho stav s lesem, který byl lesnicky ošetřen nebo zachráněn. Dále to bylo zmíněné jednání se zástupci měst a obcí a také návštěva jižní části Národního parku, tzv. Radvanovický hřbet, ve kterém právě v té době gradoval kůrovce, abychom viděli aktuální situaci.

Z terénního šetření vyplývá, že přírodě blízká opatření při rozvoji a obnově lesa jsou účinným nástrojem k udržení a rozvoji biodiverzity a také ekonomicky smysluplným způsobem, jak se vyrovnat s následky kůrovcových a dalších přírodních kalamit. Na pracovní setkání v Návštěvnickém centru dorazili i z větší části petenti a zástupci subjektů nesouhlasících, tedy už se schvalovanou zonací Národního parku Šumava. Několikrát zaznělo, že místní občané jsou frustrováni, když vidí hynoucí lesy a to, že Národní park je nechává ležet ladem.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Votava (ČSSD): Používat a zneužívat jsou dvě rozdílné věci

18:46 Votava (ČSSD): Používat a zneužívat jsou dvě rozdílné věci

Projev na 40. schůzi Poslanecké sněmovny 22. ledna 2020 k daňovému řádu