Senátor Vícha: 1 300 domácnostem byly vyplaceny nějaké podpory

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové – a kolegyně Zwyrtek Hamplová s omluvou, že jsem ji předstihl svou písemnou přihláškou. Já se pokusím absolutně nepoliticky tu záležitost tady řešit, byť nás tady moc v tuto chvíli není. A hovořím z osobní zkušenosti, neb všechno, co naprší v Moravskoslezském kraji, ať už v Beskydech, v Jeseníkách, nakonec musí protéct soutokem řek Odry a Olše, která je bohužel na území Bohumína. V roce 1997, v roce 2010 a v roce 2024 jsme vždy byli poněkud rozdílně postiženi povodní. A radnice, která je 3 kilometry vzdušnou čarou od řeky, tak i ta byla zaplavena. Škod na majetku obce, jenom abych to uvedl, jsou zhruba 100–120 milionů korun. Ono se to ještě zpřesňuje všechno, podle toho, jak to usychá a jak se to odstraňuje. Pojištění, abych tady řekl, je 50 milionů korun. Na víc vás pojišťovna nepojistí, tam je nějaký strop. A to myslím si, že je do budoucna jedna z věcí, kterou by bylo možné řešit. Zbytek je z darů a dotací – předpokládám tedy, že je dostaneme – a zbytek musíme hradit samozřejmě sami. A obdobně to bude určitě i z hlediska kraje, jako takového. Takže pojištění je jedna věc, která je problematická samozřejmě. A budu tady i chválit. Začnu u programu, který byl poměrně rychlý. My jsme se tehdy sešli v Krnově, bylo tam asi 6 ministrů, starostové obcí z celého kraje. A myslím si, že snaha pomoci byla extrémní. A už v době povodní u nás byl generál Vlček, pan ministr Rakušan, dokonce i pan prezident byl v našem kraji. A pomohlo to, protože se co nejrychleji obnovily dodávky elektřiny. A udělalo se všechno pro to, aby v té době mohly proběhnout dokonce i volby. Ano, potvrzuji, že s panem ministrem Stanjurou, a je mi líto, že tady teď už není, protože myslím si, že to, co tady cílem toho bylo, aby se našlo řešení hradit některé škody, tak že k tomu by bylo dobré, kdyby tady byl. Potvrzuji, že jsme konzultovali tehdy tu záležitost čtyřicetitisícové částky na domácnost. A protože jsem už zažil třetí povodně, takže vím, že po tom, kdy voda odejde, tak začne vítězit byrokracie. Tak my už v době, kdy ta voda tam ještě je, tak začínám dělat všechny kroky, které víme, že do budoucna budou potřeba. Proto naši hasiči, ADRA a Charita a Slzeská diakonie a tak dále obešli všechny domácnosti už v době povodní. A měli jsme perfektní seznam toho, kdo je jak pojištěn, kdo je jak poškozen. A včetně nějakých fotografií atd. Takže pak ten program, když byl vyhlášen, těch 40 tisíc na domácnost, jsme udělali 20 a 80 – 20, kteří měli jenom sklepy a technologie v nich, a 80 tisíc pro ty, kteří měli kompletně vyplavenou domácnost. Já jenom prosím, aby to nedopadlo nakonec tak, že až po létech přijde Nejvyšší kontrolní úřad a začne kontrolovat jednu domácnost za druhou, tak že to dopadne dobře. Protože – a to tady říkám – ty původní podmínky, které by psal Státní fond životního prostředí, tak to bychom ještě doteďka úřadovali. A zasáhl pan ministr Stanjura tehdy, když jsme mu to říkali v tom Krnově, že takto to prostě nemůže fungovat. A ty podmínky se zjednodušily. A proto 1 300 domácnostech byly vyplaceny nějaké části. Ale nikdo nebyl schopný obejít 1 300 domácností, aby všechno důkladně zdokumentoval, zkontroloval dřív, než něco vyplatí. To my tam byli ještě dodnes. Teď druhou poznámku k programu Živel 1. Ten byl perfektně vypsán, myslím si. Požádali jsme, u nás to dělalo asi 13 milionů korun. A já musím tedy říct, že jsme byli vyzváni dvakrát k nějakému doplnění, ke každé škodě 5 fotek. Naštěstí tedy, ještě že jsme to měli, že jsme si to fotili. A po dvou měsících teď znovu k dalšímu doplnění seznamu místních komunikací atd. A naše kolegyně, která to celou dobu má na starosti, tak mi i psala, že má takový pocit, že musíme obhajovat, že u nás může povodeň byla. Koruna samozřejmě ještě nepřišla žádná.

A tak já jenom teď po tom, co tady dneska proběhlo, mám takovou obavu, že když dostanete jednu žádost o doplnění, informaci – vy to uděláte, druhou žádost o doplnění – vy to uděláte, třetí žádost o doplnění... Že to neskončí tak, že po tom roce práce nám někdo řekne, že v rozpočtu nejsou peníze. Protože zrovna tak to bylo v tom kraji. A to si myslím, že prostě není korektní. Zkusme oprostit se od politiky, kdo je z jaké strany hejtman a ministr. A přece zkusme hledat řešení. Jestli v kapitole, o které tady pan ministr Stanjura říkal, je 140 milionů korun, ale bylo schváleno 30 miliard na povodeň, tak odpověď by přece měla být: „V té kapitole to není, ale pojďme změnit rozpočtovou skladbu, upravme to a pojďme řešit to, co bylo přece slíbeno.“

Vždyť na té schůzce v Krnově tehdy, sám jsem se ptal, jak budou řešeny odpady, kterých byly desetitisíce tun. A odpověď byla: „Řešte to přes kraj, kraj vám to proplatí a kraji to pak proplatíme.“

A teď to kraji nikdo nechce proplatit. Jenom u nás to byly desítky milionů korun. A to ještě kraj za stát vyřešil odvoz nebezpečného odpadu, který tam byl už roky – polského nebezpečného odpadu. A Ministerstvo životního prostředí, už jsem tady o tom několikrát v minulosti hovořil, nic neudělalo, a teď to bylo znovu zaplaveno, čili hrozilo nebezpečí, kraj to odvezl. A teďka se má dozvědět, že protože v nějaké kapitole nejsou peníze, tak se to nezaplatí? Tak já si myslím, oprostěme se tady od této záležitosti, jestli se vyčlenily miliardy na řešení rozpočtových škod, tak ať si ti dotyční sednou a najdou to řešení praktické. A ať nepřichází takové odpovědi, kde když dvakrát třikrát se doplňují žádosti, Ministerstvo vnitra je někam vede, a pak dostanou odpověď, že na to nejsou peníze. Já si myslím, že i to vyprovokovalo tu záležitost, abychom to tady řešili. A pojďme to skutečně dotáhnout do vítězného konce, aby se všichni na těch nákladech nějakým způsobem podíleli. Obce mají náklady, které jim nikdo nezaplatí, kraj má náklady, které jim nikdo nezaplatí. A stát má náklady, které jim nikdo nezaplatí. Pojišťovny všechno nezaplatí. Ale pojďme se o to podělit. Pojďme to udělat tak, jak bylo tehdy na té schůzce slíbeno. A nehrajme si na byrokracii a na to, ve které kapitole to je a ve které kapitole to není. Sice jsem tady dneska hovořil, že úředníci už tvoří i legislativu, ale jestli tady bylo řečeno, že pan ministr není zodpovědný za to, jak úředníci jeho tam třikrát jim odpoví, ať doplní tu žádost, a nakonec řekne, že v té nejsou peníze, to přece není řešení hodné ministra a hodné toho – a komunikace mezi ministerstvem a krajem. Takže já jsem se s vámi podělil o své zkušenosti ze tří povodní, o pozitivní zkušenosti z fungování z IZS, o pozitivní zkušenosti prvotní komunikace s ministry. A teď doufám, že tohle všechno tady povede k pozitivní zkušenosti, že se vyřeší i to financování těch škod, které si myslím, že kraj v dobré víře udělal a v dobré víře i proto, že ti ministři to tam tehdy říkali, ať to takto se udělá, ať se to dotáhne do společného dobrého konce. A ať se nedožijeme další povodně. To je samozřejmě zbožné přání, protože příroda nakonec stejně vždycky zvítězí. Děkuji za pozornost.